V dnešním testu se podíváme na bike, který se oproti své předchozí generaci v té nové posunul takřka do jiné kategorie...
Hightower představil kdysi Santa Cruz jako kolo, které je určené pro oba průměry kol. Mohli jste do něj dát jak široké sedmadvacítky, tak klasické devětadvacítky. Podle toho, pro jaká kola jste se rozhodli, jste určili jaký bude charakter kola a i to, zdali půjde o spíše o jezdivější bike, nebo o línější, ale o to víc gravity disciplínám bližší variantu.
S příchodem nového modelu v loňském roce Santa upustil od pluskových 27,5" experimentů a postavil kolo na zcela novém rámu úplně jinak a vyslal tím jeho potenciálním majitelům jasnou zprávu o tom, aby se připravili na více zdvihu a více drsnější použití, než s jakým je oslovovala jeho předchozí generace.
Santa Cruz postupně "přepíná" většinu svých modelů na nejnovější generaci svého zadního odpružení, která se na první pohled liší od té předchozí, a to především umístěním tlumiče a způsobem jeho napákování. S tím pak souvisí i změna tvaru rámu a především spodní části sedlové trubky, která těsně nad středem dostala otvor, kterým tlumič prochází ke spodnímu vahadlu.
Tady musím pochválit konstruktéry, že byť jsou z dálné Kalifornie, kde nikdy neprší a kde nevědí, co je to bláto, vybavili tlumič malým, ale účinným blatníčkem, který chrání pístnici tlumiče před neblahým vlivem všeho, co by jinak v tomto místě přicházelo od zadního kola, resp. pláště.
Nevím, jak je tenhle systém uživatelsky, resp. servisně přítulný k případným výměnám čepů a čištění v tomto prostoru, ale z pohledu designu a kompaktnosti musím říct, že se mi docela líbí, byť jsem byl před pár lety, kdy se objevil na prvním modelu, docela skeptický a i tak trochu zklamaný z toho, že Santa opouští svou léta stejnou vizáž a dispozici a přechází na cosi, co ve mně evokuje katalogové modely od Astro, ať už i ty fungují sebelíp.
Jenomže v Santa Cruz přemýšlejí, jezdí, testují a vylepšují. Vím to. Viděl jsem to. A pokaždé, když se nad něčím u jejich rámů pozastavím, vzpomenu si na to a dříve nebo později musím s respektem uznat, že to má něco do sebe.
Mimochodem, vnitřní vedení je tady natažené prakticky, a sympatické je i to, že tu jde měnit geometrie díky malému čudlíku ukrývajícím se ve spodním vahadle. Pravda, měnit díky němu můžete úhel vidlice jen asi o půl stupně, ale i to je sympatické. A to samé pak platí i o závitovém BSA středu, který má dnes většina Santoušů.
Abych nezapomněl, tak tahle generace Hightowera má také k dispozici dvě úrovně karbonu: lehký C (který jsme měli v testu) a ještě lehčí CC (u něj šetříte na rámu pár deka, jinak jde tvarově o identický rám). Kromě nich pak umí Santa tenhle bike i na hlíně, ale tam už bych ruku do ohně za ty low cost specky asi nedal.
Ačkoli jde o renomovaného výrobce a hodně sofistikovaný rám, přesto má dnes většina výrobců z nějakého důvodu utkvělou představu, že je za každou cenu potřeba nabídnout co nejlevnější osazení a poskládat na něm takovýto bike přesto, že tím zabije část jeho vlastností prostě proto, že z něj udělají ingot.
Ale nechme teoretizování, Sram NX Eagle je prostě na světě od toho, abyste ho mohli najít od dětského hardtail biku za 25 tisíc až po enduro za sto třicet. Na Hightoweru najdeme kompletní pohon právě NX Eagle, a to včetně klik osazených 30z. převodníkem. Kazeta pak nabídne klasický rozsah 11-50z., což znamená, že zde postačí standardní náby se Shimano ořechem.
Sram sem ovšem dodává i další komponenty výbavy. Například brzdy jsou tady osazeny čtyřpístkové Code v základu označeném jako R. Vybavené jsou na obou kolech 180mm kotouči a musím říct, že mě osobně mile překvapily. Nepodrobil jsem je sice žádné brutální zahřívací zkoušce, která by znamenala intenzivní půlhodinový sjezd, a pokud si zvyknete na mírně gumovější dávkování a počkáte, až se destičky zajedou, tak vás na holičkách nenechají.
Zapletená kola jsou tady sestavena na bázi WTB ST i30 TCS 2.0 ráfků a Sram boostových náb. Obutí pak kombinuje Maxxis Minion DHR II 3C, MaxxGRIP, EXO, TR vpředu a Minion DHR 3C, EXO, TR vzadu, v obou případech v rozměru 29x2,4".
Celkem zásadní otázkou u nejlevnějších specifikací, která se může promítnout asi nejvíc do fungování biku, je volba odpružení. Čekal bych, že když se použije Rock Shox vidlice, tak se logicky i tlumič objeví od stejného výrobce, navíc když i u jiných specifikací s Fox vidlicemi nacházíme Rock Shox tlumiče, ale chyba lávky. Tady je prostě z nějakého důvodu vedle Yari RC vidlice Fox Float tlumič v Performance provedení. Přední zdvih je zde 150 mm, zadní pak jen o 5 mm méně, přesně 145 mm.
Posuvný černý píst pak najdeme také na teleskopické sedlovce, kterou sem dodal kanadský Race Face ve verzi Aefect.
Jinak stejná značka pak obsloužila i kokpit, a to Ride představcem a stejnojmennými Aefect řídítky. Vše pochopitelně v hliníkovém provedení s černým eloxem. Komplet pak uzavírá klasické WTB Silverado sedlo v základní verzi s ocelovými ližinami.
Testbike ve velikosti L bez pedálů vážil 15,37 kg, což je na můj vkus docela dost, ale dílem je to samozřejmě tím, že jde o nejlevnější výbavu. Kalkulátor na stránkách výrobce udává, že se dá dostat o bezmála 2 kg níž, což už je zajímavější hodnota, ale něco vás to pochopitelně bude stát.
Srovnávačka vám dneska nabídne trojici konkurentů, kterou můžete u nás sehnat s podobnými vlastnostmi, ale v lehce jiných výbavách. Takže tady jsou Jekyll od Cannondale, Ripmo od Ibisu a Switchblade od Pivotu.
Obvykle začínám kapitolu o jízdních dojmech prvním pocitem z usednutí na kolo a tím, jakou velikost jsem měl k dispozici. Ani dneska nebudu dělat výjimku. Testovačku jsem měl v eLku a musím přiznat, že i tady jsem si pohrával chvilku s myšlenkou, že bych asi mohl klidně v pohodě krotit i o velikost větší XL. Důkazem bylo poměrně velké vysunutí teleskopky pro potřebu nastavit můj optimální posez, resp. výšku sedla na hodnotu kolem 80 cm.
Ačkoli Santa přišel v této poslední generaci s pořádně protaženým rámem, oproti rekordmanům v souboji o delší reach stále několik centimetrů ztrácí, a ačkoliv není problém pár centimetrů délky rámu vstřebat, vnímal jsem prostě lehce vzpřímenější polohu za řídítky. Jasně, dílem za to může kratší představec, ale nic to nemění na tom, že výsledný pocit z rámu je, že oproti svému předchůdci je o poznání delší, ale také pocitově nižší. Na trailbike téměř ideální kombinace, která v terénu slibuje jak mrštnost, tak stabilitu.
Pokud ponecháme Hightower ve škatulce trailbiků, kam tak nějak stále alespoň z části patří, tak od něj budeme jistě očekávat poměrně slušné stoupací schopnosti. Nasedám a vyrážím tedy na obligátní startovní výjezdovou stojku. První pokus chci dát schválně s otevřeným tlumičem, abych se podíval na zoubek tomu, jestli a jak moc to bude houpat. A odpověď znám téměř okamžitě. Houpe to dost. O něco méně, když zůstanu v sedle, ale ze sedla už je to skoro až moc. Tedy bavím se o tom, jak vnímám fungování zadní stavby ve výjezdech v rámci virtuálu VPP, který jsem vždy měl zařazený v kolonce aktivní, ale hodně odolný právě proti impulzům vznikajícím při šlapání.
Nový systém odpružení je vyladěný prostě úplně jinak a skoro bych řekl, že to, jak jsem dosud vnímal virtuál VPP, bylo zcela zapomenuto a místo toho zvolili konstruktéři daleko proaktivnější přístup k celkovému fungování biku, se kterým vlastně tak trochu souvisí i navýšení zdvihu u tohoto modelu. No co dodat? Zkouším výjezd ještě jednou, ale tentokráte s bloklým tlumičem. A vida. Najednou se celé kolo výrazně uklidnilo a přestalo pode mnou tak tancovat. Přitom tady rozhodně nejde o úplný lockout tlumiče. Ten pod vámi stále dokáže rozlišovat větší nerovnosti, ale houpání kvůli šlapání se výrazně omezilo. Tak takhle se na to musí, říkám si v duchu, když podruhé zvládám stejný výjezd, ale z výrazně menším úsilím než v prvním případě.
Doplnit pak musím ještě jeden poznatek z výjezdu. Vlastně dva poznatky. Zaprvé kolo drží skvěle trakci. Široký plášť prostě jen tak nepodhrábne, a to ani v případě, když narazíte na příčný kořen. Zadruhé, ať zdoláváte jakkoli prudkou stojku vaše pozice za řídítky zůstává v naprostém klidu. Není potřeba nijak zvlášť pracovat s těžištěm. Přední kolo drží a zemi jako přibité. To asi dřív slezu, protože to neušlapu, než abych musel balancovat na špičce sedla a krotit zvedající se řídítka.
Jediné, co mě tak trochu štve a limituje právě ve výjezdech, je základní specifikace biku, která vám nenabízí ani nějak extra jezdivá kola a ani rozumnou hmotnost. Mimochodem, předchozí generaci Hightoweru bylo možné dostat docela výrazně pod 13 kg hranici. Nový Hightower odhaduju, že na tom bude tak minimálně o kilo hůř, což je zřejmě daň jak za nový rám, tak za jeho novou drsnější DNA.
No, jakmile se dostanete na kopec a přestane vás tolik zajímat zbytečné ztrácení výkonu při šlapání, máte vlastně vyhráno, protože teď vám začíná opravdová zábava. Hightower totiž výrazně posílil své sjezdové a trailové dovednosti a z kopce dolů ho to baví nyní o poznání víc než jeho předchozí generaci.
Přiznám se, že vždycky, když jsem se zastavil po nějakém sjezdu a přemýšlel, co bych o chování tohoto biku v něm řekl, nenapadala mě kritická, ani pochvalná slova. Prostě proto, že bike dělal přesně to, co jsem od něj očekával a ničím vysloveně nenaštval. Při tvrdších doskocích nikdy nešel na doraz, a to ani v případě, kdy jsem nechal tlumič na hranici minimálního tlaku, aby pracoval co možná nejaktivněji s vyšším sagem. Progresivita tedy naprosto v pořádku.
To samé platilo i u aktivního reagování na menší nerovnosti a zobání jak ve vyšších, tak nižších rychlostech. Jasně, dokážu si představit, že Kashima by asi na Foxu fungovala ještě o něco citlivěji, ale eRko je prostě výrazně dostupnější specifikace a ne každý si může dovolit dát dvojnásobek za takový bike.
Obecně se po testování mnoha podobných celopér dostávám do fáze, kdy si myslím, že pro tento typ celopéra, které osciluje někde mezi trailbikem a allmountain strojem a nemá úplně závodní enduro ambice, by mělo mít geometrii podobnou té, co zvolil Santa zde. 65°je rozumně položený úhel i na slušné blbnutí, a přitom tu zůstává stále docela výrazná schopnost s kolem obratně zatáčet. 76,5°sedlové trubky pak zařídí optimální stabilitu kola i ve strmějších výjezdech a všechno ostatní už pak je o tom, jestli zvolíte o chlup delší reach a větší velikost, nebo naopak zůstanete u kratšího rámu a jeho větší obratnosti. I v tomhle se prostě Hightower trefil a osobně musím říct, že mi zde rozhodně nechyběla položenější vidlice, kvůli které bych uvažoval o výměně za vyšší zdvih například.
Optimálně nízko je tu také těžiště. Dokonce jsem se párkrát setkal s tím, že jsem si při intenzivnějším šlapání škrtnul klikou o kořen nebo pařez, ale bylo to převážně ve chvílích, kdy jsem měl na biku již zmiňovaný vyšší sag a tím pádem se častěji dostával k více zanořenému tlumiči.
Na druhou stranu jsem pochopitelně zkoušel i opačné, jezdivější pojetí Hightoweru s minimálním sagem, které by se blížilo řekněme maratonskému kolu. Ani tady jsem se ale nemohl zbavit pocitu, že bych si na maraton, byť s technicky náročnějšími úseky, Hightowera prostě nevybral, protože nedokáže alespoň v testované specifikaci jít za pedálem tak, jak bych si představoval, a navíc nutnost neustále manipulovat s páčkou lockoutu na tlumiči, který je zde proklatě nízko a je lepší si kvůli tomu dokonce o něco snížit teleskopku, mě rozhodně nadšením nenaplňoval.
Přitom předchozí generace stejného modelu měla v tomto ohledu daleko lepší předpoklady. Holt změna je život a Santa má v nabídce tolik modelů, že ten svůj si dokáže najít každý.
Na závěr bych chtěl uvést na správnou míru dojem, který jste si možná mohli udělat o tom, jak se mi Hightower vlastně nelíbil. Není to pravda. Jen jsem si prostě v rámci testu ověřil, že nový Hightower už nenavazuje ani tak na předchozí stejnojmenný model, ale spíš na jeho kolegu s označením LT. A to samé platí také o tvrzení, že je nový Hightower stále ještě trailbikem.
Je i není. Záleží na tom, co od takového trailbiku očekáváte a jaké hlavní vlastnosti hodláte využívat. Tenhle bike má prostě našlápnuto zvládat daleko rozbitější terén a daleko prudší sjezdy než jeho předchůdce, ale to všechno je na úkor jeho sportovnějších a jezdivějších ambicí. Jasně, je dost pravděpodobné, že když byste vyměnili zapletená kola a pláště za něco lehčího a užšího, dostanete se rázem k daleko agilnějšímu chování kola a lepší akceleraci. Nicméně vyšší zdvihy a jejich charakter rámu zůstanou a na výletech po cyklostezkách vás budou stále zbytečně brzdit.
Ale naopak třeba na velblouda nebo ptačí perspektivu si dokážu bez problému představit, že by Hightower ukázal své silné stránky, a to včetně 2,4" plášťů, které na něm najdete a které vás podrží jak v letní hrabance, tak v podzimním blátíčku. Ostatně sám jsem si na vlastní kůži potvrdil, že byť jde o nejlevnější karbonovou verzi biku, nejdůležitější komponenty tady nejsou rozhodně podceněné. Pravda, výsledná hmotnost biku, která byla ve velikosti L bez pedálů 15,37 kg rozhodně nebyla nijak oslnivá, ale co byste taky chtěli od základního Sramu SX...
Ostatně vyspecifikovat si lehčí bike a vybavit si ho případně i karbonovými koly Reserve klidně můžete, stačí si vše pořádně naklikat v konfigurátoru na webu výrobce. www.santacruzbicycles.com.
Americký Trek se letos rozhodl, že dá brouka do hlavy všem, kteří to se silniční cyklistikou myslí opravdu vážně. Po loňském představení nové aero silničky Madone tak letos přišla na řadu ještě…
Celý článek…Čeká vás především kvalitní horský trénink ve společnosti závodníků profi pelotonu. A také semináře, péče špičkových techniků, fyzioterapeutů a masérů, sauna, dobré a zdravé jídlo. Prostě top…
Celý článek…“Abychom byli zákazníkům co nejblíže, otevíráme další dvě Koloshop prodejny. Naše znalosti a zkušenosti z...…
Celý článek…Příjemné chvíle podzimu nebo vánoční atmosféru nám všem jistě připomíná vůně skořice. Toto aromatické koření... Příspěvek Není skořice jako skořice. Vyberte tu pravou! pochází z Dámynakole.cz
Celý článek…Jan a Josef Kohoutové mají v Praze díky Klubu českých velocipedistů svůj pomník...
Celý článek…Chybí vám už „cyklistický“ pohyb a chcete protočit nohy na kole navzdory vrstvě sněhu za okny? Jaké jsou možnosti cyklistického tréninku na doma a jak vybrat to pravé ořechové?
Celý článek…
odpověď na Tomáš Šťastný I. — #2 Ahoj, jojo, teď už jo. Ale v pátek tam toho ještě bylo dost, tak je super, že to upravili.
odpověz na tento komentářodpověď na lyznik — #1 Ahoj. Tentokrát to docela ujde. Pravopisných a gramatických chybiček je v tomhle článku jen pár, a opravdová neodpustitelná hrubice jen jedna: "Na závěr bych chtěl uvézt na správnou míru".
- na tento komentář reaguje lyznik — #3
odpověz na tento komentářSežeňte si editora, kluci.
- na tento komentář reaguje Tomáš Šťastný I. — #2
odpověz na tento komentář