TEST: Scott Ransom 910

Jak by mělo vypadat enduro pro tratě 21. století? Velká kola? Dlouhý reach? Položená hlava? Krátká řetězovka a nekonečný zdvih? A jak to všechno spasovat, aby se na tom dalo jezdit? Tak tyto otázky si nejspíš pokládají všichni výrobci kol. Scott na tyto otázky odpovídá znovuzrozením Ransoma.

Se starým Ransomem, který naposledy brázdil tratě v roce 2006, toho ten nový nemá moc společného. Tedy skoro vůbec nic. Na první pohled si ho můžete splést s Geniusem, ale při bližším pohledu zaznamenáte určité odlišnosti. A to především v masivnosti rámu. Genius oproti Ransomu působí jako ořezávátko. Hlavní čep je u Ransomu rozšířen o celých 8,5 mm (Genius 54,6 mm vs Ransom 63,1 mm), to už je sakra znát!

Ransom, stejně jako slabší bráška, pojme 27,5 (do šíře 2,8) až 29 palcová kola (do šíře 2,6). Samozřejmě u Ransoma nemůže chybět TwinLoc a nedávná novinka Ramp Adjust. Na těle tlumiče přibyla páčka, kterou lze měnit progresivitu tlumiče přímo na trailu. 

Pojďme se podrobněji podívat na model, který jsme dostali do testu, a to na Ransoma 910.

Většinou mě na první pohled zaujme barva nebo tvar rámu. U 910 to nebyl rám, ani barva, ale krycí fólie. Ano, na testovacích kolech bývají často. Ono se není čemu divit. Jezdí na tom spousta lidí a kolo neujde újmě, a proto jsou expandovaná místa zakrývaná fólií. Nevím, kolik metrů fólie museli kluci použít, ale 910 byla až na kluzáky, řidítka a výplety kompletně obalena. Takovou ochranu nemá ani Pán na Pražském hradě :-)

Bohužel jsem díky tomu nemohl prozkoumat spodní ochranu rámu, kterou se Ransom pyšní, a stejně tak tomu bylo i u ochrany řetězové vzpěry. Tu prozměnu obmotali cirka dvěma elektrikářskými páskami.

Rám je krom hliníkové zadní stavby slepen z karbonových vláken. Čistému vzhledu dopomáhá vnitřkem rámu vedená kabeláž. Ta se jen krátce ukazuje u středového složení, aby mohla zaplout do spodních vzpěr zadního trojúhelníku. Zadní zavěšení pracuje na systému VLK (Virtual 4 Link kinematic) neboli klasickém čtyřčepu.

Ransom disponuje podobně jako mnoho obdobných biků tak zvaným Flip Chipem, díky kterému se dá měnit geometrie. A proto se dnes nebudu o geometrii více rozepisovat, páč bych tím zaplnil půl stránky. 

Nic nenechat náhodě aneb výbava, co nezklame

Ransom 910 je druhý nejvyšší model, co Scott nabízí, a proto, co se týče výbavy, nenechal nic náhodě a vsadil na osvědčené komponenty.  

Zadnímu zavěšení vévodí tlumič Fox Nude TR Evol. Vepředu je pak osazena vidlice Fox 36 Float Performance Elite. Obě jednotky pracují se 170 mm zdvihu a systémem TwinLoc ovládaným z řidítek.

Fox si u Ransomu udělal ještě jednu čárku osazením 150mm teleskopické sedlovky Transfer.

Pohon má na starosti dvanáctirychlostní Sram GX Eagle s rozsahem 10-50z., přičemž soukolí roztáčí 32z. převodník. Integrované středové složení 41x92 mm je též ze sramácké produkce.

Shimano na kolo dodalo čtyřpístkové brzdy XT M8020 s kotouči SM-RT66 o průměru 203 mm na předním a 180 mm na kole zadním.

Poslední “cizí” firmou je Maxxis. Ta dodala kevlarové pláště Minion DHF 2,6/3C/EXO/TR/Maxx Terra na kolo přední a na zadní Minion DHF 2,6/C3/EXO/Silk Shield/TR/Maxx Terra.

Ostatní komponenty jsou již pod taktovkou Scottu. Přesněji firmy Syncros. Ta dodala 30mm tubeles ready ráfky na boost nábách 15x110/12x148. Dále pak hliníková řidítka dlouhá 780 mm, sedlo Tofino 2.0 a určitě nesmím vynechat přední blatníček, který se mi hodně líbil.

Konkurenční srovnání

Do dnešní srovnávací tabulky jsme tentokráte zvolili konkurenty od Giantu, Cannondalu a Canyonu. S přimhouřeným okem tu tolerujte Reigna, který je jako jediný výjimkou z pohledu průměru použitých kol. Tady je srovnávací tabulka se všemi důležitými údaji.

V sedle

Hned při prvním nasednutí na Ransoma jsem se cítil jako doma. Dlouhý reach 445 mm (high verze) a výhled na přední kolo mi naprosto vyhovuje. Trochu jsem si jen doladil páčky brzd a ovládání TwinLoc. Twinloc je napevno spojen s ovládáním teleskopické sedlovky, a navíc integrován do objímky levého gripu.

Přiznávám, že mi prvních pár vyjížděk trvalo, než jsem si zvykl na ergonomii ovládání. Nejednou se mi podařilo místo spuštění sedla dolů přitvrdit tlumení, což v některých situacích nebylo příjemné. Obzvlášť před dropem, kdy mě to rozhodilo a nevěděl jsem, co mačkat dříve. Ale musím přiznat, že po pár hektických situacích jsem si zvykl a mé srdce se uklidnilo.

Sag jsem nafoukal kolem 30 %. Kolem píši záměrně, páč jsem Ransoma testoval prosinec/leden, kdy se teploty pohybovaly +10/-7°C. S každým testovacím kolem se snažím první šlapací metry absolvovat v plně otevřeném módu, abych zjistil, jak reaguje na moje podněty (Například u Maestra vůbec nezamykám).

Inu u Ransoma jsem se už po deseti metrech šlapání začal seznamovat s páčkou Twinlocu. V plně otevřeném módu se kolo značně pohupovalo. Kolu se nechtělo jít za pedálem a já měl pocit, jako když šlapu do slova na H. Při přepnutí tlumení do střední polohy Traction Control kolo rapidně ožije. Tedy jak mu jen dovolí 2,6" lepivé Maxxis DHFka jeho sjezdová geometrie.

Prostřední poloha Traction Control utne zadnímu tlumiči šukadráhu ze 170 mm na 120 mm a s tím se trochu zvedne střed a vzpřímí sedlový úhel. To má za následek pohodlnější stoupání a lepší odezvu na záběr do pedálu. Na asfaltových přesunech jsem palcem zamačkával spodní páčku TwinLocu až na doraz do polohy Lockout. Díky úplnému uzamčení kola byly asfaltové přesuny milosrdnější. 

Při stoupání do kopce byl Ransom dobrým, leč trochu pomalejším parťákem. Díky vzpřímenějšímu úhlu sedlové trubky šlapete více pod sebe, tím pádem účinněji při pohodlné pozici na kole. Pochválit musím zadní stavbu. Spolehlivě reagovala na změny terénu a dodávala zadní pneumatice grip. Přední pneumatika se od země začala odlepovat až v opravdu prudkém stoupání, kdy beztak většinou sesednete, páč převody ani nohy už nestačí.

Rám mi dopřával dostatek místa pro manévrování a vyrovnávání těžiště při zavřenějších zatáčkách. V pomalých záludných místech kolem pařezů nebo skalek se trochu nervozity objevovalo a člověk si musel pohlídat, aby zadní stavbu neobdařil nějakým tím šrámem. Po vyškrábání se na kopec, kdy mezitím rychlejší spolucestovatelé na “malých kolech” do sebe stihli nasoukat banán, jsem slavil své malé vítězství. Po pár prohozených narážkách typu, co jsi kde píchal apod., jsme se dostali ke sjezdu a tam jsem přišel ke slovu Já a Ransom. 

Na začátku seznamovačky s Ransomem jsem volil pozvolné plynulejší cestičky s občasným kořenem a nějakým tím kamínkem. Musím přiznat, že zrovna velká zábava to nebyla. Na těchto trailech jsem jezdil v prostřední poloze tedy Traction Control, která situaci trochu zachraňovala, ale přece jenom bylo cítit, že Ransom vyžaduje jízdu, co je více z kopce a pokud možno celá rozbitá. Po přepnutí do plně otevřeného módu kolo ztratilo elán a hodilo smutné oči jako ten můj čtyřnohý mazel, když držím v ruce kus šunky. Nebavilo to kolo a v závěru ani mě. V prostřední poloze TwinLocu je kolo pod vámi aktivní a vyžehlí vše, co mu přijde do cesty s tím, že když přijde čas šlápnout do pedálu, neprotestuje a jede. 

Z klidnějších cestiček jsem s Ransomem utekl na druhou stranu spektra mých testovacích trailů. Ty nabízejí o něco kratší svezení, ale za to disponují tím, po čem Ransom touží. Prudký sešupy, kořeny, kameny, dropy a skoky. Na kopci stačilo plně otevřít tlumiče a vrhnout se z kopce. Čím rychleji se jelo, tím byl Ransom spokojenější. Sto sedmdesát milimetrů zdvihu na mě působilo bezedným dojmem. Čím více bordelu, tím lépe. Co jsem velice uvítal, byla již zmíněná páčka měnící progresivitu tlumiče. Zadní odpružení jsem si na kopci dokázal během sekundy přizpůsobit danému trailu a díky tomu si ho naplno užít.

To, že bude kolo tuhé, jsem usoudil již dle masivnosti rámu. S první a s každou další jízdou mě v tom Ransom jen utvrzoval. Příkladně vedl stopu. Nikde se nic nekroutilo ani nepraskalo. Ostrý DHFka se zakusovaly do terénu a já se do kola mohl opřít. To, že se s Ransomem neotočíte na pětníku, je jasné. Je to velké kolo na devětadvácách. Takže na nějaké hopsání mezi kamínkama zapomeňte. U klasických zatáček ať klopených, nebo odkloněných, stačilo dát povel a Ransom okamžitě vykonal. Čtyřpístkové brzdy Shimnano XT M8020 s 203mm kotoučem na předním kole a 180mm na zadním mě bavily jemným a přesným dávkováním. Bez problému Ransoma vždy zkrotily. 

Závěr

Scott Ransom 910 je ostré enduro postavené za účelem zdolávání nejtěžších tratí typu EWS a podobně. Díky systému Twinloc na něm zvládnete pohodlně vyjet na kopec nebo překonat šlapavou pasáž, když se trail v erzetě vzpřímí. Ransom není kolo, se kterým byste chtěli prvoplánově vyrazit do trail centra. Tam ho zastoupí jeho mladší brácha Genius.

Ransom je kolo, se kterým budete chtít sjíždět co nejstrmější a nejrozbitější traily, co existují. Ale abych jen nechválil. Na Ransomu jsem přece jen nějaký ten nešvar objevil. Například se mi moc nezamlouvá gumová krytka s průchodkou pro bowden ovládající tlumič. V tomto místě, i když tam jsou odtokové kanálky, se drží poměrně dost bordelu a nevím, kolik vody a bahna do rámu propustila ne zrovna přiléhající gumová průchodka.

Jako magnet na bahno působilo i spojení vrchních vzpěr zadní stavby s vahadlem. Jen čas ukáže, jak moc dobře je rám nalakován a kolik snesou ložiska. Na druhou stranu se mi opravdu líbil integrovaný blatníček přední vidlice od firmy Syncros.

Bohužel k ochraně spodní rámové trubky a řetězové vzpěry jsem se přes fóliový pancíř nedostal, ale podle fotek vypadají funkčně. Co já a Ransom? Bohužel si musím nechat zajít chuť, jelikož za barákem nemám Kouty ani Šumavský Špičák. Pokud ale patříte k těm šťastnějším, můžu Ransoma jen doporučit. Za 148 490,- Kč dostanete do ruky jednu z nejlehčích, pouze 13,7 kg vážící, endurovou zbraň.

Kompletní info o tomto biku najdete na stránkách www.scott-sports.com.

Fotogalerie