TEST: Specialized Enduro PRO

Specialized začínal s enduro modelem ještě v dobách, kdy letěly šestadvacítky. Posléze se bike posunul díky mírně kontroverznímu rozhodnutí mezi devětadvacítky, aby se z něj nakonec mohl stát hybrid, v rámci kterého můžete do jeho rámu osadit jak 29" kola, tak plusková 27,5" kola. Nám se do testu dostala verze osazená devětadvacítkami, a to hned v druhé nejlepší verzi označené PRO.

Rám S-Works

Nejnovější generace Endura, která byla poprvé představena v létě 2016 jako součást modelového roku 2017, je nabízena celkem se třemi úrovněmi rámů. Základ je komplet hliníkový, střed nabídky tvoří kombinace FACT9 karbonového předku s M5 hliníkovým zadkem, no a tři nejvyšší modely pak dostaly celokarbonovou konstrukci (včetně komplet zadní stavby) upečenou z FACT IS-X 11m karbonu.

Specialized zde tedy posunul nejlepší rám, který je vždy doménou pouze highend modelů S-Works, také na další modely, takže jde vlastně s trochou nadsázky říct, že je tohle próčko takovým levnějším S-Worksem.

Když zde byla řeč o předchozí generaci Endura, je dobré zmínit hlavní rozdíly mezí ní a generací novou. Zatímco design a celková vizáž kola se prakticky nezměnily, zásadní změny se udály v geometrii rámu a použitých technologiích. Konstrukce biku se více natáhla a přizpůsobila tak sjezdovému trendu vysokozdvihových enduro modelů. Z původních 69° se hlavový úhel snížil na 65,5° a spolu s ním se také prodloužil rozvor biku u velikosti L konkrétně o 35 mm.

Rekordně krátká zadní stavba zůstala prakticky zachována. Z původních 430 mm se u nové generace stalo 433 mm s tím, že systém čtyřčepového odpružení byl upraven jenom minimálně kvůli decentnímu navýšení zdvihu. Nový model nyní disponuje celkem 160 mm zdvihu (původně 155 mm) a přední zdvih přitom zůstává nezměněný 160mm.

Spoustu nového je na rámu z pohledu technologií. Enduro má nově třeba závitové středové složení a samozřejmostí jsou širší boost osy. Komplet vnitřní vedení kabeláže je samozřejmostí a enduro se nově pyšní také SWAT schránkou uvnitř spodní rámové trubky, do které se leze speciálními dvířky pod košíkem na láhev a do které si můžete schovat náhradní duši s pumpičkou, případně další věci. Multiklíč přitom najdete v rámci SWATu uvnitř sloupku vidlice a dostanete se k němu díky horní otočné zátce.

Výbava - jen mírný kompromis

Když se produkt manageři Specialized rozhodli, že dají S-Worksový rám k dispozici i pro nižší modely, museli výsledný cenový rozdíl nějak obhájit. Takže s čím se budete muset spokojit v tomto případě? Rozdíly sice jsou, ale nikterak zásadní. Tak například systém pohonu zde zajišťuje druhý nejvyšší Sram XO1 Eagle seskládaný z odolnější verze karbonových klik Truvativ Descendant se 32 zuby a X01 Eagle dvanáctipastorkové kazety s rozsahem 10-50z.

Odpružení pochází se severských dílen firmy Öhlins, se kterou Specialized dlouhodobě spolupracuje. Vzduchová vidlice vpředu se zdvihem 160 mm nese označení RXF 36 a vzduchový zadní tlumič Öhlins STX je v custom provedení s charakteristickým autosagem umožňujícím snadno nastavovat správný tlak vzduchu.

Žádný kompromis se nekoná ani v případě zapletených kol, protože zde Spacialized osazuje stejně jako na S-Worksu karbonové Roval Traverse Carbon 29 ráfky s vnitřní šířkou 30 mm. Obutí je zvoleno pochopitelně rovněž z vlastních dílen, a to v podobě plášťů Butcher s technologií Gripton compound, 2Bliss Ready v rozměru 29x2,3" na obou kolech.

Letošní premiéru si zde odbývá naprosto nový komponent a tím je teleskopická sedlovka Command Post IRcc WU. Jde totiž o speciální konstrukci, díky které sedlovka jednak klasicky zajíždí do rámu, ale současně s tím se také mění úhel natočení sedla tak, že čím více jde sedlo do spodní pozice, tím více se snižuje jeho zadní část vůči té přední. V podstatě se dá říct, že se sedlo naklápí do sjezdové polohy, čím více snižujeme posez. Zajímavá jsou u této sedlovky dvě čísla. Tím prvním je její průměr, který je 34,9 mm, což znamená, že je kompatibilní pouze a výhradně s tímto jediným rámem Specialized a není možné ji osadit na jinou značku kol. Tím druhým číslem je zdvih sedlovky, který obnáší ve skutečnosti čísla dvě. Běžně udávaný zdvih sedlovky zde Spacialized prezentuje jako 150 mm, ovšem ve skutečnosti píst sedlovky zajíždí jen o 115 mm a zbylých 35 mm se připočítává jako výška, o kterou se zadní část sedla sklopí při zasouvání sedlovky směrem dolů. Praktičtější bude si to ukázat na následujícím videu:

Obecně se dá říci, že se další části osazení starají o odlišení od S-Worksu, protože jsou zde hliníkové vlaštovky i představec a "obyčejné sedlo s ocelovými ližinami", což je na kole za bezmála dvě stě tisíc celkem drsné, ale na druhou stranu jak jinak pak odlišit tenhle model od toho nejvyššího, který je o bezmála pětatřicet tisíc dražší?

A na závěr ještě poslední dvě čísla. Testovaný bike jsme měli k dispozici ve velikosti L a v té bez pedálů vážil 14,18 kg. Jeho cena je momentálně stanovena na 198 999,- Kč, takže když si s sebou vezmete v obálce dvě stě, zbyde vám po odchodu z bikeshopu ještě dost na to, abyste mohli pozvat svou drahou polovičku třeba na dobrou večeři.

Svižně, jistě, lehce dravě

Tahle specifická kategorie kol má své příznivce i odpůrce. Na tom není nic divného. Není ale mnoho kategorií kol, které by se během let vyvíjely takovou rychlostí jako právě enduro a zejména pak modely osazené 29" koly. Současně s měnícími se nároky jezdců, vyplývajícími zejména z profilů tratí a způsobu využívání jednotlivých modelů, resp. modelových řad se mění také konstrukce a potažmo především geometrie kol.

Vždyť ještě před čtyřmi lety jsme se rozplývali nad tím, jak je předchozí generace tohoto biku agilní a zvládá jak technické sjezdy, tak i poměrně strmé výjezdy, a to s geometrií, kterou dnes mají některé X-Country biky...

Hned po prvním nasednutí na tenhle bike vám začne Enduro posílat základní dojmy. "Jsem delší, než jsem byl, a to znatelně. Neboj se to se mnou rozjet, mám o dost položenější vidlici. Vyjedu hodně, vzadu mám novou padesátku."

Připravit bike tak, aby zvládl přesně to, co s ním zvládnout chcete, vyžaduje cvik a zvyk :-). Kdo nikdy nejezdil na Öhlins odpružení, bude mu chvilku trvat si zvyknout na to kde, čím a jak se co ovládá. U vidlice foukáte samostatně jak hlavní, tak dorazovou komoru u tlumiče je sice autosag, ale stejně jsem si ho zkoušel tu o něco přitvrdit, tu naopak o něco upustit. Samostatnému pojednání o Ohlins vidlicích a tlumičích se chci věnovat ve speciálním článku, proto se zde omezím jen konstatování, že jestli si rádi hrajete a ladíte, tak tady budete v sedmém nebi, ale chce to zkušenosti a pumpičku neustále při sobě :-).

Po nasednutí mě překvapilo, jak je posez pohodlný. Ano, možná trochu kratší než u běžných trailových kol, ale současně tak nějak přirozený, a to i v kontrastu s předkopnutou přední vidlicí, kterou vnímáte o to víc s kratším představcem. Pravdou je, že díky kratšímu posedu je jízda do větších krpálů o něco úpornější, než jsem zvyklý. Aktivní FSRko pracuje neustále a není možné ho úplně vypnout, což bych u takto koncipovaného kola neviděl jako problém, ale počítejte prostě s tím, že výjezdy na tomhle Enduru vám půjdou prostě o něco hůř než s předchozí generací.

Jenomže kdo si kupuje Enduro proto, aby na něm brousil výjezdy a honil XC bikery? Nikdo. Důvod proč si lidé kupují Enduro je ten, aby si to mohli pořádně dávat z kopce dolů. A tady se nové enduro opravdu dost posunulo oproti předchozímu modelu.

Díky nižší hlavě a níž položenému středu se snížilo celkové těžiště kola a současně s prodlouženým rozvorem se výrazně zlepšila stabilita biku v náročných sjezdech, kamenech nebo dropech. Bike krásně drží stopu a pokládat se s ním do zatáček je jedna radost. Mimochodem, tady musím pochválit i novou Gripton směs plášťů, která držela hodně dobře i na všemožných oslizlotinách, které letos skýtají ještě ani jednou pořádně nezamrzlé lesy.

Zvláštní, zajímavý, možná až trochu rozporuplný pocit jsem měl v první chvíli ze sedlovky. Nová Command Post IRcc WU teleskopka totiž umí to, co jiné sedlovky ne. To je sice její výhoda, dalo by se říct, ale současně i nevýhoda, protože co když se vám tahle specifická vlastnost zrovna nehodí? Musíte se s ní tak jako tak sžít. Princip fungování této sedlovky je prostý. Změnit během chvilky běžný posed na ten sjezdový. Předpokládá se tedy logicky, že budete s kolem drtit sjezdové eRZety, kde vám přijde sjezdový sklon sedla opravdu vhod a perfektně poslouží i na případné krátké odsednutí v oddychové sekci. Jenomže co když chcete snížit posed jen kvůli jistějšímu zablbnutí si v lehčích trailech? Tady záhy zjistíte, že sklápění sedla nejen že nepotřebujete a plně nevyužijete, ale díky tomu, že se na sklopeném sedle nedá na rovině téměř sedět, vám vlastně překáží a obtěžuje.

V tomto ohledu to Specialized ale řeší lišácky, protože předpokládá, že čím vyšší a dražší specifikace, tím větším závodníkem bude potenciální majitel kola. V levných verzích je pak enduro nabízeno s běžnou teleskopkou, bez naklánění, která tak poslouží univerzálněji a dá se na ní bez problémů lítat i na měně rozbitých, "sedavějších" trailech, kde je naklápění WU teleskopky spíš k vzteku.

Mimochodem, dilema rychlost, nebo technika, se promítá i do převodů, které se Specialized rozhodl dát na tohle Enduro. Není mi úplně jasné, proč je celý pohon směrován na můj vkus až moc do pomala. Dát s padesátkovým Eaglem na kliky jen třicítku, ale současně koncipovat kolo jako skoro sjezďák, kterému nedělá problém svištět po sjezdových tratích padesátkou, mi prostě připadá jako úlet a nejde mi to moc do hlavy. Obzvlášť na šlapavých přejezdech v některých eRZetách je občas potřeba to trochu víc napálit a tady vám převody prostě vystaví stopku. Samozřejmě že vám nikdo nebrání koupit ideálně alespoň 34 zubovou placku a vyměnit ji za inkriminovanou třicítku, ale je to podle mě zbytečné přidělávání práce.

Funkci řazení přitom není moc co vytknout a to samé platí i o brzdách. Nové čtyřpístkové Cody R brzdily skvěle, naprosto stačil jediný prst pro jemné dávkování a i tvrdé co nejrychlejší zastavení. Svůj podíl na tom měl pochopitelně i sjezdový 200mm kotouč vpředu v kombinaci s postačujícím 180mm zadním.

Mít, či nemít, nebo potřebovat?

Nejnovější generace modelové řady Enduro dospěla. Stalo se z ní totiž opravdové enduro se vším, co k němu patří a především co od něj očekáváme. Jízdní vlastnosti se posunuly více do sjezdova, což bylo potřeba pro opravdu závodní použití v enduru, kde najde opodstatnění i zmíněná hodně specifická sedlovka.

Naopak univerzálnost kola a jeho jezdivost, tak jak jsme ji znali u předchozí generace, byla malinko upozaděna. Neznamená to, že by nebylo možné se na enduru vydat na celodenní vyjížďku s přáteli do Brd, ale zkrátka a dobře, nové enduro už je víc odskočené svými jízdními vlastnostmi od Cambera a Stumpjumpera, než byla jeho předchozí generace.

Pokud přemýšlíte o koupi nového kola a rozhodujete se mezi Endurem a Stumpjumperem, doporučuju si pokud možno oba biky nejprve vyzkoušet, porovnat jejich chování s vašimi potřebami a teprve pak se rozhodnout. Jestli patříte mezi klidnější jezdce, je dost možné, že vám více sedne Stumpjumper. Pokud chcete lítat více po sjezdových a čistě endurových tratích, asi vám přijde vhod právě Enduro.

Výhodou je, že dostanete highendový S-Worksový rám vybavený špičkovými karbonovými koly, osazený jen o poznání levnějšími komponenty, které ale svou práci bez problémů zastanou. Cenovka jen těsně pod 200 tisíc korun, není sice nikterak nízká, ale na druhou stranu kdy naposled jste pod 200 mohli koupit S-Works rám?

Kompletní informace o testovaném modelu, ale samozřejmě i o všech dalších modelech najdete na stránkách výrobce www.specialized.com.

Fotogalerie