Moc lidí to nečekalo. Přesto Specialized po necelých třech letech od uvedení zatím poslední generace celoodpruženého Stumpjumperu přispěchal s jeho další velkou evolucí, kterou jsme podrobili redakčnímu testu...

Nebudeme spekulovat, proč Specialized utnul po necelých třech letech život předchozího Stumpjumpera a rozhodl se ho nahradit novou generací. Jisté je jen to, že nový model se testoval už před více než rokem, takže nástup nové generace byl na spadnutí možná už současně s novým Epicem, nicméně to by po dvou letech od uvedení předchozí generace asi nebylo úplně optimální minimálně z obchodního hlediska.
Zajímavé, nicméně z pohledu aktuálních trendů, a to zejména v geometriích trailových kol, nic překvapivého, protože tento segment v posledních letech prodělává doslova smršť v úpravě geometrií. Kde ještě před pár lety byly hlavové úhly kolem 68°, jsou dnes běžně 66,5° a spolu s tím se prodlužují rozvory, nakopávají sedlové úhly a normalizují délky zadních staveb do rozmezí cca 430-438 mm.

Stump v tomto ohledu, přiznejme si to, v poslední době o něco zaostával a svými novými modely většinou dotahoval to, co konkurence již měla. Řeč je samozřejmě pouze o geometriích. Ne jinak tomu je i u nejnovější generace legendárního modelu. Specialized ale evidentně nechtěl čekat zbytečně dlouho, abychom mu nemohli vyčítat, že patří mezi poslední, a k novému pojetí své geometrie přibalil navíc i překvapivý redesign celého rámu ve zcela novém stylu a zařadil se tak zpět na čelo renomovaných výrobců, kteří novou vizi geometrie převedli do konkrétních tvarů a nabízejí ji svým zákazníkům jako tak zvaný "mid seasson" model, který s předstihem nabídne 2019 rám, jen s aktuálními komponenty roku 2018. Na prodejnách se tak nový Stump objevil již během letošního léta.
Verze Comp je v podstatě základní karbonový model, u kterého byste tak asi očekávali nějaké rámové kompromisy oproti dražším sourozencům. Jenomže chyba lávky. Podobně jako u Epiců, tak i u Stumpjumperů se Specialized rozhodl nijak neponižovat vlastnosti levnějších rámů.

Ve výsledku to znamená, že dostanete opravdu celokarbonový rám (včetně kompletní zadní stavby), který je upečen z FACT 11m vláken, která jsou použita i pro výrobu bezmála dvakrát dražšího modelu S-Works. Za mě celkem překvapivé rozhodnutí, ale na druhou stranu proč ne. Jako prodejní argument pro dostupnější modely Comp a Expert by to fungovat mohlo, otázkou je, jestli to nezabrzdí příliš poptávku po topmodelech S-Works.

Zásadní změna tady přichází ve dvou rovinách. Tou první je design rámu, který přechází na excentrickou konstrukci uchycení tlumiče, kolem kterého se z pravé strany vine rámová vzpěra, zatímco zleva je komplet obnažený. Kromě excentrického karbonového rámu má asymetrický tvar také vidlice spojující tlumič s horním vahadlem zadního odpružení. To zde zůstává pro Specialized typické, to jest čtyřčepové FSR.
Druhá změna je z jízdního pohledu zásadnější a to je změna geometrie. Oproti předchozí generaci se o půl stupně položila hlavovka, ale o víc jak 10 mm protáhl přední rámový trojúhelník a konstruktéři také o pár milimetrů zvedli střed. Změnou rámové konstrukce se také o něco snížil standover, a tím pádem i celkové těžiště kola. Rozvor pak narostl o víc jak 20 mm.
A zapomenout nesmíme ani na poslední změnu, která se týká návratu k BSA závitovému středovému složení, které nyní najdete na všech modelech SJ.

Dilema, jak se popasovat s osazením základního modelu tak, aby nemusel být příliš drahý, ale současně nebyl osazený úplně podřadnými komponenty, řeší snad každý výrobce. Specialized se rozhodl, že to vyřeší lišácky a nabídne nekompromisně topový rám identický s výrazně dražšími modely a osadí ho ekonomickou kombinací 1x11 od Shimana a Race Face.

Konkrétně zde najdeme přehazovačku XT, řazení SLX a kliky Race Face Aeffect. Napřevodování nabídne momentálně největší jedenáctkovou kazetu Shimana s rozsahem 11-46 zubů doplněnou o třicetizubový převodník na klikách. U klik ještě chvíli zůstaneme.Obecně nemám s Race Face produkty ani těch nejlevnějších specifikací problém, ale tady se bohužel asi nepodařilo úplně vyladit povrchovou úpravu, protože odolnost decentního šedého potisku se počítá na týdny používání a to je, řekl bych, málo i pro nenáročné uživatele.

Mimochodem, když už jsme u výčtu komponentů Shimano, tak nesmíme zapomenout na kotoučové brzdy, které také nesou toto logo a jsou postaveny na kombinaci dvoustovkového předního a stoosmdesátkového zadního kotouče. Specialized se tak překvapivě u tohoto biku zcela vzdal jakýchkoliv produktů Sram, což nebývá příliš zvykem. První informace o modelech 2019 ale naznačují, že se Comp Carbon co nevidět ke Sramu vrátí, a to díky nové sadě NX Eagle, kterou bude zřejmě osazen příští rok.

Ale zpět k testovanému biku. Odpružení tady najdete komplet od Foxu. Vpředu pracuje základní model Rhythm 34 se 150 mm vzduchového zdvihu. Oproti první verzi má tahle už černé vnitřní kluzáky, a tudíž vylepšený chod. Ladit se pak dá také celkem obstojně včetně odskoku. Tlumič Fox Float Performance DPS umí třípolohové ladění tlumení díky modré páčce i regulaci odskoku červeným kolečkem. Vnímavé jedince ale jistě napadne otázka co Autosag? Ano, Specilized ho opravdu zrušil a na žádnem SJ biku ho už nenajdete.

Co se týká zapletených kol, tak zde najdete základní provedení hliníkových Roval Traverse 29 na hliníkových nábách. Potěší robustní provedení s vnitřní šířkou 29 mm. Obutí je jiné na předním i zadním kole. Specialized dopředu zvolil Butcher, dozadu Purgatory, oba v Gripton provedení směsi a oba v poměrně slušné šířce 29x2,6".

Jelikož je řeč o nejlevnějším karbonovém modelu, musíme konstatovat, že komponenty kokpitu i sedací části jsou komplet hliníkové. Vpředu tak najdeme 780 mm široké vlaštovky usazené v hliníkovém trailovém představci. Vzadu pak regulaci výšky posedu obsluhuje sedlovka X-Fusion Manic se zdvihem 150 mm doplněná o novou spodní páčku SRL LE od Specialized. Sedlo Body Geometry Phenom Comp je taktéž v základním provedení s CroMol ližinami.


Ve velikosti L a včetně košíku na láhev a malého nářadíčka připevněného k němu vážil tenhle bike přesně 13,94 kg. Specialized na něj momentálně dává cenovku jen lehce přes sto tisíc korun, což není moc na to, že dostáváte opravdu špičkový rám osazený jen kompromisní speckou.

Na porovnání jsme tentokráte zvolili různorodou skladbu evropských konkurentů, kteří se od sebe liší jak pojetím geometrií, tak výbavy. Zatímco Ghost i Scott reprezentují novou generaci trailbiků, YT je zastoupeno pomalu dosluhujícím modelem Jeffsy, u kterého se čeká brzký rámový update.
Na test nového Stumpjumpera jsem měl jenom deset dní, protože šlo o velkou novinku a kalendář testovacích akcí byl neúprosně naplněný po celé léto i prázdniny. Nicméně i tak jsem ho stihl vzít kromě klasických testovacích trailů za barákem i na poskákání v drsnějším terénu v bikeparku Špičák.
A začnu klasickým dilematem posledních let, které řeším snad u většiny značek, a to volba správné velikosti. Do testu jsem si vybírat nemohl, protože k dispozici bylo jenom Lko. Na jednu stranu mi tahle volba docela vyhovovala v bikeparku, kde jsem většinu času jezdil v režimu DH se sedlovkou dole a těžištěm daleko za sedlem. Na stranu druhou, pokud bych chtěl kolo mít i na míň agresivní ježdění, asi bych sáhnul po XLku, protože by mi jeho proporce byly blíž.

U Spešlu oceňuju, že se drží stále poměrně slušně vysokého stacku, což je hodnota, která určuje výšku řídítek vzhledem ke středu. Ačkoliv Specialized tuto hodnotu pomalu snižuje, oproti předchozí generaci o 5 mm, stále ji nechává spíš vyšší a to mám rád. Prodloužení rámu je také poměrně dost patrné a i v eLku, řekl bych, optimálně zvolené pro většinu zákazníků.
Kde bych se osobně přikláněl ještě ke korekci, je úhel sedlové trubky. Ne, že by byl příliš položený, 74° je dobrá hodnota, ale v kombinaci s vidlicí s vyšším zdvihem a krátkým představcem má prostě tendenci se od určitého sklonu stoupání zvedat na zadní, což je potřeba včas korigovat. Musím ale dodat, že nejde o nic dramatického a obzvlášť se zvolenými převody se v podobných situacích možná rozhodnete pro sesednutí a chvilkovou tlačenku.

Jízda z kopce. Tak tohle byla činnost, která na tomhle biku při testování převládala. Trochu jsem se obával pár věcí. Na některé bohužel došlo, na jiné naopak nikoliv. Začnu pozitivními zkušenostmi. Mile překvapila funkce odpružené vidlice. Přiznám se, že mám asi někde ve skrytu duše zakódováno z minula, že základka od Foxu není nic moc, ale tady jsem s ní neměl výraznější problém. Kromě toho, že když ji nechám tak, jak jsem zvyklý, nastavenou na větší sag, aby pobírala i menší věci, tak se pod brzdami noří víc do zdvihu a přenáší tak těžiště víc nad řídítka. Citlivost jí ale tady nechyběla a nastavení odskoku šlo regulovat v rámci možností a rozshu taky bez problému.
Celková ovladatelnost biku současně s jeho schopností držet přímější stopu je podle mě nastavená přesně na hranici ideálního kompromisu. Existují delší motorky, které lépe drží stopu, ale hůř se s nimi točí a současně jsou i kratší fully, které pro změnu poklopíte, nebo ohnete kolem stromu líp, ale zas pod vámi v rovných pasážích tancují a neposedně koukají, kam to zalomit.

Pocitově je kolo pod vámi tuhé, a to i v zatáčkách nebo v silném záběru. Pro agresivnější šlapavou jízdu bych doporučil zavřít si tlumič, nebo ho alespoň částečně zpomalit modrou páčkou na jeho těle, protože FSRko je fakt aktivní a neustále má snahu se pod vámí trochu pohupovat. V terénu to ale rozhodně nijak zásadně neobtěžuje, obzvlášť když stoupáte nějakou lesní cestou plnou kořenů.
Osobně mám rád i jednoduchost a čistotu kokpitu a v té Specialized kraluje. Na řídítkách máte pouze dvě objímky brzdových pák a jak páčka řadící, tak páčka ovládající teleskopickou sedlovku jsou uchyceny přímo k brzdovým pákám, byť ta teleskopková k tomu potřebuje pro Shimano speciální adaptér. Bohužel tak jako potěší design, už nepotěší účinost brzd. Přeci jenom SLXo není úplně optimální pro bikeparkové celodenní ježdění a utavit ho mi nedalo zas tak moc práce. Pochválit musím ale pro změnu chod použité teleskopické sedlovky. Už žádná střelba, jak jsem byl v minulosti zvyklý u Specialized sedlovek, ale krásně tlumený chod. Pohled na sedlovku v zápětí ale prozrazuje důvod této změny. Ano, Specialized na tenhle model nedává vlastní sedlovky, ale X-Fusion Manic, který navíc ovládá prostřednictvím své vlastní nové ekonomické páčky, jejíž tělo je plastové s praktickým zdrsněním pro spolehlivý provoz i za mokra. Dějí se to u Spešlu věci, které byste nečekali...

Defekt je chybou jezdce, s tím osobně souhlasím, ale místo a způsob, kde se mi podařilo udělat dvojitý zásek do duše, jsem na jiných kolech obutých do konkurenčních plášťů jezdil stejně, ne-li agresivněji, a nic podobného se mi nestalo, proto se ke kvalitě bočnic a jejich odolnosti vůči defektům nebudu v případě použitých Purgatory plášťů raději vyjadřovat a budu doufat, že jejich odolnost bude o něco větší alespoň v případě bezdušového provedení, ke kterému jsou ostatně uzpůsobeny.
Nevalnou kvalitu povrchové úpravy Race Face klik jsem již zmiňoval, to ale bohužel není jediný komponent na kterém potisk moc nedrží. Druhým podobně slabým místem jsou překvapivě Specialized vlaštovky u kterých ale moc nechápu důvod rychlého oprýskání nápisu, protože do kontaktu s nimi přijde cokoliv jen opravdu sporadicky. Navíc je opadávající potisk na docela viditelném místě a to je škoda, protože to zbytečně sráží výsledný dojem z jinak povedeného biku.

Celková hmotnost biku necelých čtrnáct kg spíše mile překvapila. Měl jsem možnost jezdit podobně koncipované trailbiky, které byly o dost těžší, na druhou stranu třeba takový Scott Genius 920 je za podobnou cenu ještě o půl kg lehčí.
Na novém Stumpjumperu je na první pohled vidět, že si konstruktéři dali opravdu hodně práce. Nejenom že je překopaný celý rám a geometrie, ale projevuje se to i na spoustě detailů, jako je inovovaný SWAT úložný prostor nebo specifický tvar řetězové ochrany na zadní stavbě.
Druhou stranou mince je pak to, jak designéři tuhle novinku zabalili a prodávájí bez jediného stranově viditelného loga, nápisu nebo grafického prvku. Jediné, co ze strany zaznamenáte, je malé logo FSR na zadní stavbě, jinak se všechny nápisy, loga a pruhy odehrávají buď zepředu, zespoda nebo seshora. Designu kola tak spíš než loga dominuje přiznaná všesměrová karbonová vlákna, která jsou k vidění na velkých plochách prakticky na celém rámu, tmavou barvou jsou zalakována jen na zadní stavbě.

Jinak koncepce Stumpjumperu pokračuje ve šlépějích svého předchůdce. Cílem je nabídnou univerzální stroj, na kterém budete moci dělat prakticky cokoliv a který splňuje požadavky být jediným bikem ve vaší garáži. Pokud dokážete překousnout fakt, že dáváte přes sto tisíc za kolo na SLXu, tak budete moci využívat předností celokarbonového prémiového rámu, který se dá předpokládat, že pár let v nabídce Spešlu určitě bez větších změn vydrží.
V nabídce jsou jak 29", tak 27,5" varianty, dokonce můžete pouvažovat i o nískozdvihové verzi ST, kterou Specialized staví velice blízko současnému Camberu a v jejím případě jde o více jezdivou variantu Stumpjumpera. Velikostně můžete vybírat mezi čtyřmi výškami rámu S, M, L a XL s tím, že tenhle kousek pořídíte za 105 999,- Kč.

Kompletní info o něm pak najdete na webu výrobce zde: www.specialized.com.

Americký Trek se letos rozhodl, že dá brouka do hlavy všem, kteří to se silniční cyklistikou myslí opravdu vážně. Po loňském představení nové aero silničky Madone tak letos přišla na řadu ještě…
Celý článek…Čeká vás především kvalitní horský trénink ve společnosti závodníků profi pelotonu. A také semináře, péče špičkových techniků, fyzioterapeutů a masérů, sauna, dobré a zdravé jídlo. Prostě top…
Celý článek…
Ještě před deseti lety stačilo, aby dětské kolo bylo lehké, spolehlivé a vydrželo několik sezón....…
Celý článek…
Jan a Josef Kohoutové mají v Praze díky Klubu českých velocipedistů svůj pomník...
Celý článek…Chybí vám už „cyklistický“ pohyb a chcete protočit nohy na kole navzdory vrstvě sněhu za okny? Jaké jsou možnosti cyklistického tréninku na doma a jak vybrat to pravé ořechové?
Celý článek…