TEST: Trek Procaliber 9.9 Race Shop Limited

Let první třídou

Ruku na srdce, kolo v této třídě nenechá nikoho dlouho v klidu, zvlášť když si jej můžete celý týden užívat. Po chvilce vstřebávání prvních seznamovacích dojmů upravuji program na druhý den. Samozřejmě tak, aby se do něho vtěsnala alespoň dvouhodinová seznamovací vyjížďka. Příprava nezabrala mnoho času. Kolo dorazilo 100% připravené, a tak na mně zůstalo pouze nastavení výšky sedla, dohuštění plášťů a úprava tlaku ve vidlici.

První pocit, který vás okamžitě nakopne k vyššímu výkonu, je lehkost, se kterou se kolo dává do pohybu. Každé šlápnutí pohání stroj vpřed bez známek jakéhokoliv odporu. To se opravdu nezažívá každý den. Díky sportovnímu posedu, který mě přinutil zalehnout za řídítka o něco více než jsem ze svého kola navyklý, snadno udržuji po rovinkách tempo, které mé tělo dokáže akceptovat. Delší posez si pochvaluji i při výjezdu, kdy si stroj drží svůj ideální směr, a tak mně zbývá prostor pro lepší kontrolu šlapání, a tedy i tím potřebného záběru pláště, který si s podzimním vlhkým podkladem smíšeného lesa poměrně slušně rozumí. Pláště Bontrager XR1 Team Issue navzdory svému poměrně jemnému dezénu poskytují i dostatek jistoty během sjezdů. Při tlaku 1.8/1.9 baru si v lese zachovávají potřebnou elastičnost a na pevném podkladu nedávají jezdci pocítit vyššího valivého odporu.

Jízdní vlastnosti kol s pevnou zadní stavbou jsou notoricky známé. V terénu se bez pravidelného odsedávání nad každým kořenem či nerovností více méně neobejdete. Jednou zapomenete a hned vám kolo tuto nepozornost citelně vrátí. Na něco podobného u Procalibra můžete zapomenout. Systém Isospeed je v tomto ohledu velmi dobrým společníkem a dovolí vám zůstat v sedle o poznání déle, než jste u svého závodního pevňáku zvyklí. Propružení sedlovky není jen citelné, ale i viditelné, a přitom nespotřebovává ani jeden jediný watt z vašeho výkonu. Zanedbatelná daň v podobě vyšší váhy, jestli se o tom vůbec u modelu 9.9 SL dá mluvit, je jedinou vadnou na kráse. Mně osobně celý dojem trochu kazí opravdu nekompromisně tuhé sedlo. Ale to se dá hravě nahradit podle typu postavy a je po problému.

Dlouhá táhlá stoupání jsou disciplína, ve které Procaliber opravdu vyniká. Stejně je tomu, i když se kolo nachází v opačném gardu. Troufám si odhadnout, ideální partner pro maratony typu Salzkammergut nebo Superbike Dolomiti. Trek je prostě stabilitou svých kol pověstný a platí to i u modelu Procaliber. Že by opět odkaz Garyho Fishera? Naopak pomalé technické traily a prudké vracečky nejsou úplně tím pravým šálkem kávy. I když je v porovnání se starým modelem Superfly výrazně hbitější a hravější, je potřeba z počátku více přemlouvání, než si tuto vlastnost podmaníme. Je jisté, že si v tomto případě vybírá svou daň velikost kola XL/21,5". Jednadvacítka od Treku je kolo pro opravdu velké kluky s výškou okolo 187 cm a více.

V průběhu testování, kdy jsem si povětšinou užíval již popsané vlastnosti kola jako takového, jsem nevědomky opomíjel komponenty, kterými je Procaliber 9.9 SL osazen. Není ani divu. Sram XX1 Eagle s dvanácti pastorkovou kazetou v rozsahu 10/50z. svým přesným chodem neodebíral nic z mé pozornosti. Kdykoliv jsem měl potřebu zařadit převod jedním nebo druhým směrem, přehazovačka přesunula řetěz tiše a bez jakéhokoliv odporu, nehledě na to, zda jsem držel řetěz v záběru nebo ne. Velikost posledního pastorku s padesáti zuby nepůsobí vůbec elegantně, o tom asi nemá cenu diskutovat. Jeho výhoda je ale citelná především pro zastánce systému 1x11/12. V okamžiku, kdy kadence šlapání klesne až tak, že mrtvý bod se stává nepřekonatelný, padesátka dostává svou příležitost k obhajobě své existence. Pro jezdce se závodní výkonností není nutností, pro sportovní jezdce je ale velkou výhodou.

Koncernové brzdy Sram Level Ultimate jsou Eaglu odpovídajícím partnerem. Smysluplně navržené matchmakery, umožňující montáž řazení a brzdové páky na jednu objímku, doladí design jezdcova kokpitu k dokonalosti. Celkový efekt nepatrně kazí jejich mdlý chod, který je pro Sram ale typický. Jejich účinek a dobré dávkování to uživateli hravě vyváží a dvěma kotouči o průměru 160 mm stroj bez námahy ubrzdí.

S novým Foxem jsem neměl doposud žádnou osobní zkušenost. Spodní nohy si prošly malou odtučňovací kůrou a byl i zásadně přepracován pružící/tlumící systém. Na první pohled velmi subtilně vyhlížející vidlice vůbec nezapadá do současného trendu rozšiřování. Výrobcem udávaná váha 1 320 g (vel. 29") je opravdu excelentní. Jak se bude vidlice chovat při plném zatížení, pro mě bylo prozatím nevyřešenou otázkou. Nová vidle od Foxu mě opravdu mile překvapila. Předělaná korunka a úprava pro přední náboj Boost 110 výtečně suplují materiálový deficit. Vidlice si ponechává svojí potřebnou tuhost, dobře navádí kolo do zatáček a neponechává v jezdci pocit propružování nebo pocit, že by přední kolo, jak se říká, plavalo.

Hladký chod tlumicí patrony si velmi dobře poradí s pohlcováním nerovností mezi 2-5 cm, není tedy potřeba si hlídat stopu, aniž by jezdec ztratil kontrolu nad ovládáním kola. Opět jsem měl pocit, že čím větší rychlost, tím lépe. Ve chvílích, kdy jsem se dostal s kolem do náročnějšího terénu, se začal projevovat její progresivnější chod, ale i tak nebyl problém využívat plných 100 mm zdvihu. Osobně jsem volil o trochu nižší tlak, než doporučoval výrobce. Když bylo potřeba, vidlice poskytovala větší komfort a při potřebě eliminace nežádoucího pohupování při výjezdu anebo nějakém asfaltovém přesunu jsem hravě ovládací páčkou její chod utlumil. Nová ovládací páčka, navržená v designu řazení určeného pro přesmykač, nevypadá věru zle. Za sucha celý systém fungoval bezchybně. Větší nečistota mu ale nedělá dobře a bylo potřeba mu občas pomáhat s odemykáním pravou rukou přímo na korunce vidlice.