V dnešním testu se podíváme na bike z kategorie, nad kterou mnozí ohrnují nos, ale která dokáže nabídnout to, co jiné hardtaily neumí...
Před několika roky se vyrojilo mnoho podobně koncipovaných modelů, které měly jednu věc společnou a to pevný rám v kombinaci s širokými, tak zvaně pluskovými sedmadvacítkovými koly. Okrajovka jak se patří, která měla v podstatě jen jednu funkci - rozšířit uplatnění 27,5" kol resp. ráfků o novou kategorii, která dokáže nabídnout takový "dětský fatbike", myšleno šířkou plášťů.
Výrobci totiž zjistili, že obvod těchto pluskových pneumatik se téměř blíží obvodu těch devětadvacítkových, takže v mnoha případech postavili rámy schopné pojmout oba typy kol. Problém se ale ukázal v tom, že výsledkem se stal bike, který byl těžký a na své osazení poměrně drahý a vysvětlit zákazníkům jeho skutečné klady bylo poměrně těžké. Proto mnozí výrobci postupem času od výroby těchto kol ustoupili a zůstalo jen několik z nich, kterým se podařilo najít mezi zákazníky uplatnění.
Trek je jedním z nich a to nejenom díky tomu, že jde o jednoho z největších výrobců kol na světě, který si tím pádem může dovolit vyrábět i méně masové kategorie kol, ale především díky tomu, jakou strategii zvolil. Rozhodl se totiž své Roscoe nabízet už od hodně levných specifikací s tím, že se snaží oslovit bikery, kteří chtějí zábavný bike, schopný drsnějšího ježdění, ale z nějakého důvodu nechtějí nebo nemají na celopéro.
Rám je svařený z hydroformovaných trubek z vlastní slitiny hliníku Alpha Gold. Tvarování je na první pohled moderní a kombinuje v sobě robustnost spodní rámovky a lehkost a výrazný sloping horní rámové trubky. V podstatě jde o hodně blízkého příbuzného sportovní kategorii biků, které Trek nabízí pod názvem Marlin.
U testované XL velikosti je zpevňovací navářka u sedlové trubky poměrně protažená a zasahuje zhruba deset centimetrů na každou z trubek. U menších velikostí je pak výrazně kratší. Důvodem je zachování velice nízkého standoveru i u větších velikostí a s ním i nízkého těžiště biku.
Oproti Marlinu je tady ale vidlice s vyšším zdvihem a tím pádem i malinko trailovější geometrie odpovídající 120mm zdvihu. Jinak do rámu dáte v klidu dva košíky na láhev. Vnitřní vedení v přední části přechází na vnější vedení v zadní části, středové složení pak v rámu drží BSA závitové vnitřní misky a příbuznost s Marlinem potvrzuje také úchyt pro případnou montáž stojánku na zadní stavbě.
V úvodu jsem zmínil, že Roscoe jako plusková sedmadvacítka přežilo také kvůli tomu, že pro něj Trek dokázal najít adekvátní cenovou kategorii. Pravdou je, že testovaný model je nejvyšším v nabídce a už zas tak levný není, ale pokud se podíváme plošně na tuto modelovou řadu, tak bych si dovolil tvrdit, že slova o dostupnosti rozhodně platí, protože ceny na stejném rámu startují na 22 990,- Kč, pokračují přes 28 990,- 32 490,-, 37 990 až po 42 990,- za testovaný model.
Pojďme tedy mrknout co za bezmála 43 tisíc dostanete. Tak zaprvé je tu Rock Shox 35 Gold odpružená vidlice se zdvihem 120 mm, která umí nabízet schopnosti dražších modelů v mírně ořezaném provedení, ovšem ve vyšším standardu než například hojně v těchto cenových kategoriích používaný Recon.
Samostatnou kapitolou jsou zde také zapletená kola, která mají lví podíl na výsledném charakteru biku. Trek zde kombinuje svou přední Bontrager nábu s Formula zadním nábojem a zaplé,tá je do vlastních ráfků Bontrager Line 40 s vnitřní šířkou 40 mm kompletně nachystaných na bezdušový provoz. Obutí si tady ovšem překvapivě nezajišťuje z vlastních zásob, ale od ověřeného Maxxisu, konkrétně plášti Rekon+ EXO, TR, 60 tpi v rozměru 27,5x2,8".
Ohledně pohonu se to má tak, že je zde Sram NX Eagle v celé své kráse, ovšem vylepšený o kliky Truvativ Descendant 6k osazené lehkým hliníkovým převodníkem s 30 zuby. Odpovídající ocelová kazeta PG-1230 pak nabídne rozsah 11-50z. a kompatibilitu se Shimano ořechem. Trek pak ještě doplňuje informaci týkající se rámu o možnost osadit maximálně 34 zubový převodník.
Zajímavá je zde volba brzd. Místo Sramu je tady totiž mimosadový model Shimano MT501, který je v podstatě postavený na bázi vyšších modelů SLX a XT, alespoň co se brzdových pák týká. Najdeme zde sice dostupnější verzi 180mm kotoučů, ale nic to nemění na tom, že brzdy v tomto případě rozhodně nejsou zbytečně poddimenzované, jak tomu často bývá.
Příslušnost k trailových kolům pak podtrhuje osazená teleskopická sedlovka. Jde sice o dostupnější model TranzX JD-YSP18, ovšem opatřený celkem zajímavě vyhlížející ergonomicky tvarovanou ovládací páčkou, která je sice plastová, ale v tomto případě to nijak funkci ani rychlost neovlivňuje. Zakončená je sportovně úzkým (138 mm) sedlem Bontrager Arvada s ocelovými ližinami.
Na závěr jsem si nechal kokpit. Tady mi totiž mírně vadila zbytěčně úzká řídítka (jen 750 mm). Jde o hliníkové vlaštovky zakončené příjemnými lockon gripy, které na sloupku vidlice drží kompaktní 60mm představec.
Bike jsem měl možnost testovat v druhé největší velikosti XL. Bez pedálů tahle věc vážila 14,74 kg a jaké to s ní bylo v terénu se dozvíte za chvilku.
Když jsem se zanořil do hledání aktuální dosupné konkurence, byl jsem docela překvapený, že najít adekvátní model není nic lehkého. Mnoho výrobců, kteří obdobná kola nabízeli ještě v nedávné minulosti, je totiž postupně vyřadilo a tak Giant, GT, Cannondale a mnoho dalších, u kterých jsem věděl, že pluska nabízeli, jsem v rámci katalogu 2020 nepochodil. A platí to vlastně i o posledním konkurentovi v tabulce od Ghostu, který v katalogu končí v rámci modelového roku 2019.
Když mě v Treku přemlouvali, abych nové Roscoe otestoval, přiznám se, že jsem radostí do stropu neskákal, ale k výzvě, svézt se na kole, které má něco do sebe, jsem se nakonec postavil čelem s tím, že pokud to má být svezení pořádné, chce to i pořádnou velikost a to v mém případě XL odpovídající u Treku tabulkovým 21,5".
Nenechte se zmást. U Treku toto není nejvyšší velikost. V rukávu má ještě trumf v podobě XXL - 23" štaflí, u kterých si dovolím tvrdit, že neexistuje na světě konkurence, která by dokázala nabídnout takto velký rám postavený na pluskových 27,5" pláštích.
Z dob, kdy prodělávala sedmadvacítková pluska největší boom, si pamatuju jedno - Je důležité správně zvolit tlak v těchto pneumatikách. Cokoliv nad 1,1 baru je v podstatě nesmysl, naopak pokud půjdete pod 0,8 tak už docela dost riskujete defekt. Hlavní přidanou hodnotou pluskových sedmadvacítek je totiž jejich schopnost absorbovat opravdu velké nerovnosti bez toho, abyste museli mít celoodpružený rám.
Že vám to z fotek nepřijde, že jsem měl XLko? Jasně, mě taky překvapilo, jak je pocitově bike nízký. Pro kolena místa habaděj, posed přitom stále sportovně pohodlný a vše navíc korunováno opravdu vysoko položeným řízením. To mám rád. Pohled na široký přední plášť před řídítky dodá navíc pocit jakési tankoidní schopnosti projet kdekoli a čímkoli.
Nasedám a vyrážím. Po pár metrech sesedám a ufukuju obě kola, protože testbike přišel s dost "nabombenými" tlaky v pneumatikách, takže po rovině to sice zpočátku sympaticky frčelo, ale jakmile člověk zahne na lesní cestu a začnou kořenové pasáže, stal se z biku fotbalista, který nedělá nic jiného, než kope, kope a zase kope. Tohle jsem musel rázně zarazit :-).
Jakmile jsem upustil tak polovinu vzduchu, rychle zjišťuji, kde jsou silná místa tohodle šviháka. Najednou se i velké kořeny stávají jen hodně mírnými vlnkami a obrovská styčná plocha zadního kola začíná úřadovat také co se její výjezdové trakce týká. Né nechci srovnávat ochotu stoupat tohoto modelu s ochotou karbonového XCčka s lehkými koly, které je na tom samozřejmě s rychlostí a agilitou daleko lépe. Tady jde o něco jiného. Dáte si nejlehčí převod, zaujmete polohu kochajícího se cyklisty a s trpělivostí pak jenom točíte nohama a čekáte až budete nahoře. Plusko ani v náznaku neproklouzne. Nevím, možná když by bylo čerstvě po dešti, ale díky své šířce v podstatě obejme každý kořen, nebo kámen a převalí se přes něj s takovou jistotou, že vy opravdu nemusíte příliš řešit ani těžiště, ani trakci.
Naprosto stejné schopnosti, nebo možná ještě větší, pak dostáváte také v zatáčkách. Tam, kde jste na normálním kole zvyklí se pohybovat na hraně smyku, je před vámi tady ještě minimálně dalších 20 % bezpečná zóna, kdy vás kolo podrží ve vašem záměru. Přiznám se, že mi docela dlouho trvalo najít a opětovně vyzkoušet, kde tahle hranice u tohoto biku je a opakovaně ji využít. Pud sebezáchovy vás totiž obvykle zastaví daleko před schopnostmi tohoto kola.
Jak si tak jezdím po lese a oddávám se zvukům praskání větví a ševelení v korunách stromů, začnu mít neodkladné nutkání vyzkoušet, co udělal nížší tlak v pneumatikách se schopností kola posunovat se po silnici, nebo rovné lesní cestě. Vyjíždím tedy na jednu z nich a zvědavě čekám. Jak to říct politicky? Žádná sláva. Gumově houbovitý pocit ale vnímám jen prvních pár stovek metrů. V duchu si představuju kde bych byl na tvrdších užších pláštích na nějakém trailovém fullu, ale na druhou stranu zjišťuju, že i tady má ono splynutí kola s terénem něco do sebe. Nebojte, nebudu vám tady vykládat jak skvělý je to silniční hltač kilometrů, protože to prostě Roscoe nikdy nebude. Naopak, spíš s ním budete daleko víc poháněni pryč ze silnice do terénu, který je jeho hlavní a dominantní parketou, kde se cítí jako doma.
Pro ty z vás, kteří si pokládají jednu nevyslovenou otázku, mám na závěr odpověď. Ano. Kdybyste si náhodou chtěli plánovat rodinný výlet třeba po moravských viničných cyklostezkách, nebo třeboňských rybnících, můžete si do Roscoe dát úplně bez problémů boostová 29" kola s užšími plášti a udělat si z něj výrazně lehčí sportovní bike, rám to zvládne bez problému.
Roscoe není bikem pro každého. O to víc ale potěší ty, kteří vědí co chtějí a dokáží jeho potenciál využít na maximum. Typickým uživatelem tak může být biker, který prahne po adrenalinovějším vyžití, ale nechce investovat násobky peněz do celoodpruženého kola.
Cílovkou pak klidně může být i horal, který využije fatbikové geny Roscoe na sněhu v zimně a přitom mu v létě nebude místo v garáži zabírat jednoúčelový bike, na kterém jízda nebude zdaleka takovou hrou.
Omezení využitelnosti u tohoto biku dokáže eliminovat případně druhý pár kol, který pokud seženete, umožní vám mít dvě kola v jednom. Na druhou stranu pokud nebudete chtít investovat do druhého páru, pak postačí jen pořádná pumpička, díky které si budete moci dopřát buď drsně vyhlížející silniční hltač kilometrů, v okamžiku, kdy si nabombíte pneumatiky na hranici jejich konstrukční hodnoty, nebo si budete moci užívat pohodlí trailového kola v terénu, pokud balóny upustíte.
Ačkoliv tohle kolo ani po testu není přímo mým šálkem kávy, naprosto chápu, kam konstruktéři mířili a koho tím chtěli oslovit. Blbnutí v lese na tomto biku v některých ohledech předčí i trailové fully a o tom to podle mě přesně je. Testovaný bike stojí na vrcholu nabídky a Trek za něj vybírá 42 990,- Kč. Umí ale i několik výrazně dostupnějších variant, včetně dámského provedení. Navíc jednoduchý design s velkým logem Trek a jednobarevným lakem rozhodně nikoho neurazí a zvolená geometrie zaručuje, že ani po pěti letech nebudete mít vysloveně výběhový rám.
Pro nastudování kompletní nabídky modelové řady Roscoe biků mrkněte na web výrobce: www.trekbikes.com.
Americký Trek se letos rozhodl, že dá brouka do hlavy všem, kteří to se silniční cyklistikou myslí opravdu vážně. Po loňském představení nové aero silničky Madone tak letos přišla na řadu ještě…
Celý článek…Čeká vás především kvalitní horský trénink ve společnosti závodníků profi pelotonu. A také semináře, péče špičkových techniků, fyzioterapeutů a masérů, sauna, dobré a zdravé jídlo. Prostě top…
Celý článek…Jeden z nejnáročnějších a nejprestižnějších etapových závodů horských kol na světě – Cape Epic se... Příspěvek Jak se plní sny. Aneta Hovorková míří na Cape Epic pochází z Dámynakole.cz
Celý článek…Před pár dny byla při pietním aktu uctěna památka 18leté švýcarské cyklistky Muriel Furrer, která...…
Celý článek…Krásné a funkční. To je nový model Orbea Diem, s nímž budete ve městě za bohy...
Celý článek…Zcela nové Turbo Porto je více než jen nejužitečnější a nejvýkonnější nákladní elektrokolo ve své kategorii. Je pečlivě zpracováno tak, aby bylo nejvýkonnějším, nejpropracovanějším a nejkrásnějším…
Celý článek…
odpověď na petan — #2 Jasně, s cenou vás chápu. Ale pořád se mi zdá, že to není plnohodnotná recenze, spíš něco jako mini-recenze nebo preview.
odpověz na tento komentářodpověď na Blazkowicz — #1 Většinou se snažíme testy kol zaměřovat spíš na samotný rám, než na jednotlivé komponenty. Poměrně dost totiž záleží na tom, zda-li dostaneme testbkke jako tak zvanou funglovku, kde se často brzdy musejí nejprve zajet, aby začaly pořádně fungovat a vidlice se také dostane do optimální kondice až po několika desítkách provozních hodin. Jinak co se týká cenovek, tak platí vždy a u všech kol, že uvádíme doporučené maloobchodní ceny uváděné výrobcem. Že se dají většinou sehnat za méně je přesně otázkou pár kliků ve vyhledávači, ale to už necháváme na čtenářích. Nechceme suplovat Heureku a podobné servery, které se cenovou analýzou produktů zabývají.
- na tento komentář reaguje Blazkowicz — #3
odpověz na tento komentářTo myslíte vážně? Recenze? Vždyť je to jen pár jízdních dojmů, nic víc. Nedozvěděl jsem se ani základ, tzn. jak se chová ta RS 35 (navíc ještě se Solo Air pružinou) a jaké jsou brzdy. A ta cena je jen na stránkách Treku, zbytek obchodů prodává pořád za necelých 38 000 Kč.
- na tento komentář reaguje petan — #2
odpověz na tento komentář