TEST: Trek Slash 9.8

Před pár dny americký Trek vypustil do světa nový enduro bike Slash, o kterém jsme kompletní informace zveřejnili v tomto článku:

Trek představil nové enduro Slash 2021

Jediné, co v něm záměrně chybělo, byly jízdní dojmy a první zkušenosti z jeho testování. Obvykle to bývalo u příležitosti představování takovýchto novinek v minulosti tak, že jsme vyrazili na předem dané místo, kde jsme společně s dalšími novináři dostali nejprve teoretické informace o novince a následně pak během několika dní konkrétní stroj testovali. V době koronavirové se i naše práce přepnula do samostudiového dálkového režimu s jediným rozdílem, a to, že my jsme nejeli stovky, nebo tisíce kilometrů za kolem, ale kolo naopak dorazilo za námi, a to s patřičným předstihem před plánovaným datem zveřejnění, abychom měli dost času se na něm svézt, nafotit a něco o něm napsat.

Abych se zbytečně neopakoval, popis hlavních mezigeneračních novinek najdete ve výše uvedeném článku. Na test k nám do redakce dorazil, jak bývá na prezentacích zvykem, nejvyšší karbonový model Slash 9.9 ve verzi XO1.

Na kole tak najdeme novou verzi Sramu XO1 s upravenou přehazovačkou pro kazetu 10-52z. Spolu s klikami s třicetizubovou jednoplackou se Trek rozhodl udělat z tohoto modelu "šplhouna roku", protože lehčí převod než zde použitý dnes na kolech této kategorie nenajdete.

Když komplet osazení od Sramu, tak i brzdy. Na nich se nešetřilo. Nejdražší Slash dostal nejdražší sjezdové Code RSC s maximálními možnostmi nastavení, pochopitelně ve čtyřpístkovém provedení a s kombinací 200mm předního a 180mm zadního kotouče.

Koncern Sram na tento bike dodal také kompletní odpružení. Špičkovou novou enduro vidlici Rock Shox ZEB ve verzi Ultimate s 38mm vnitřními nohami a Super Deluxe Ultimate tlumič uvnitř s DebonAirem a Thru Shaft techologií, naladěný přímo pro Slash.

Topmodel si zaslouží také pořádná kola, tady jsou nové karbonové OCLV Bontrager Line Elite 30 s jemným "cvrkotem" a vnitřní šířkou ráfků 30 mm. Obutí je tu na každém kole jiné. Vpředu dvašestkový Bontrager SE5 Team Issue, vzadu dvačtyřkový Bontrager SE4 Team Issue.

A nešetřilo se zde ani na komponentech. Kokpit dostal špičkový 35 mm dlouhý představec Bontrager Line Pro, který svírá jednak karbonové 820 mm široké Line Pro vlaštovky a jednak v něm byla umístěna i další letošní novinka:

Bontrager představuje plně integrované nářadí do rámu

Pro upřesnění musím jen dodat, že sériově se tohle nářadíčko nedává v tuto chvíli na žádný z modelů Treku. Pokud ho chcete na kole mít, tak si ho musíte samostatně dokoupit a namontovat.

Poslední novinkou, která je na tomto biku namontována, je teleskopická sedlovka Bontrager Line Elite. Tady nejde o to, že by byla něčím výjimečná, ale o nový větší průměr sedlovky 34,9 mm, díky kterému je její konstrukce o poznání tužší a je tak možné využít lépe i vyšší zdvihy. Tady konkrétně je pro velikost L k dispozici 170mm zdvih.

Testovaný bike, tak jak ho vidíte, jsme měli k dispozici ve velikosti L. Včetně košíku a zmiňovaného nářadíčka v hlavovce, které tu bylo tak trochu navíc, bez pedálů vážil 14,68 kg.

Jízdní dojmy

Nejprve pár slov o velikosti. U Slashe totiž platí to samé, co u nedávno představeného Procalibera, a to, že Trek přidal velikost ML a malinko posunul/zvětšil dvě větší velikosti L a XL. Při pohledu na tabulku geometrie je to jasně patrné, a ačkoli se nedá úplně říct, že původní iXeLko je nyní eLko, hodně se k němu blíží, zatímco nové XL je reálně větší než byla velikost XL v rámci předchozí generace. Volba testovací velikosti L na mých 189 cm si myslím, že je v tomto případě optimální.

Slash je bikem s nejvyšším zdvihem pod sjezdovými speciály Session a jako takový se k nim svou koncepcí a geometrií také blíží. Jenomže na sjezďáku se jezdí výhradně z kopce dolů, zatímco Slash je bikem, který má umět se na kopec také dostat, a to po vlastní ose. Jeho předchůdce měl v tomto ohledu celkem velké slabiny, které způsoboval poměrně krátký rám a posed více nad zadním kolem.

Trek ovšem mezigeneračně hodně změnil geometrii tohoto modelu a upravil ji tak, že výrazně zlepšil především stoupací schopnosti kola při zachování jeho sjezdových vlastností. Jen mírně položil vidlici, ale zbytek rámu přeskládal tak, že nyní už zdaleka tak nesedíte nad zadním kolem, výrazně lépe můžete posouvat těžiště díky delšímu rámu, a přitom dostáváte delší rozvor, který pomáhá držet stopu.

Vrchař kterého nečekáte

Od Slashe či podobně laděného endura nečekáte vrchařské schopnosti a agilitu XC speciálu. Čekáte houpačku ve výjezdu, kterou musíte nějak vytrpět, abyste se dostali nahoru a mohli otevřít vidlici i tlumič a dát průchod adrenalinu při jízdě z kopce dolů.

Slash, ve své nové verzi, hodně překvapuje právě v tom, jak snadno se s ním dá cestovat do kopce. Ano, potřebujete k tomu čtyři cvaky pravým kolečkem na vidlici po směru hodinových ručiček a modrou páčku na tlumiči dát do polohy "zamčeno". Bez těchto dvou úkonů budete potřebovat Kinedryl, protože se pod vámi bude Slash houpat při každém šlápnutí jako bárka v příboji. Se zavřeným odpružením je to ale jiná písnička. Kolo se výrazně zklidní, byť k absolutnímu lockoutu to má ještě hodně daleko, ale začne poslušně a klidně hltat výškové metry bez toho, aniž by vám užíralo polovinu výkonu.

Přistihl jsem se dokonce několikrát i při tom, že jsem schválně v tahu přeřazoval mezi největším a druhým největším pastorkem na kazetě 10-52z., abych zjistil, jak rychle dokáže řetěz překonat rozdíl 10 zubů, ale hlavně jestli je vůbec v praxi potřeba tak lehký převod. U Slashe to není o rychlosti, ale o pohodlí, a musím říct, že i na nejlehčí převod v poměrně prudkém stoupání neměl bike tendenci se zvedat na zadní. Naopak, nejlehčí převod tady přišel docela vhod, protože nevyžaduje tolik síly, a když nikam nespěcháte, tak si to prostě odtočíte na pohodu a vyjedete prakticky cokoli, aniž byste se nutně zadýchali nebo se ocitli v červených číslech vaší tepovky. XC závodníci tenhle převod asi nikdy nevyužijí, ale tady si jeho plusy klidně představit dokážu a na vlastní kůži musím potvrdit, že tady to smysl dávat může.

Víc zábavy i jistoty

Fajn stoupací vlastnosti, tedy na svou kategorii, nejsou zdaleka všechno, co nový Slash nabízí. Jeho hlavním úkolem je totiž dostat svého majitele co nejzábavnějším způsobem dolů pod kopec. Jakmile se uvelebíte za řídítky, okamžitě zjistíte, že máte v rukou skoro sjezdovou zbraň. Zaprvé opravdu široký úchop na osmsetdvacítkových řídítkách, která nejsou úplně běžná. Zadruhé pohodlný, ale sympaticky delší posez, je oproti předchozí generaci velký posun, přitom v technických pasážích máte nad kolem stále stoprocentní kontrolu a alespoň já jsem neměl v žádném okamžiku pocit, že kolo ovládá mě, ale zcela naopak.

Jak ve stoupání, tak ve sjezdu je cítit tuhost rámu. Jasně, odpružení gumuje většinu nerovností a je neustále ve střehu, aby pobíralo všechno, co se rozhodnete přejet, ale rám a zejména jeho střed je postavený tak, že neuhne ani o milimetr.

Oproti předchozí generaci Slashe je ta nová o poznání víc sjezdová. Nárůst zdvihu je zde sice jen minimální, ale robustní Rock Shox ZEB vidlice s možností jemně regulovat pomalou i rychlou kompresi je znát; zejména pak její tuhost díky většímu průměru vnitřních kluzáků. Co mě zpočátku mírně zarazilo, bylo to, že jsem do tlumiče musel foukat kolem 250 PSI a to mi přišlo docela dost při cca 25% sagu. Veškeré pochybnosti ale zmizely, když jsem nasedl a vyzkoušel prvních pár lesních skoček.

Souhra předního i zadního odpružení je zde nastavena naprosto skvěle. Citlivost na začátku plynulost uprostřed a postupný progres na konci dává biku obrovský prostor pro odtlumení veškerých překážek, na které si vzpomenete. Po dlouhé době jsem si zajezdil s pocitem, že nemusím hledat nejméně rozbitou stopu, ale naopak :-).

Při tom všem, jak Slash "zesjezdovatěl", ale stále tvrdím, že mu v Treku ponechali více jezdivé geny než mnohá konkurence svým enduro speciálům. Ano, je delší, ale není superdlouhý. Ano, má položenější vidlici, ale zůstává překvapivě skvěle točivý. Sérii klopených zatáček zvládne s bravurou, kterou na sjezďáku nikdy nedostanete. Stačí opravdu náznak pohybu řídítek a náklonu těla a bike se ihned začne skládat do zatáčky a hledat, kde se do ní nejlépe zakousne.

Tady zmíním ještě jednu věc a tou je změna rozsahu omezovače řídítek Knock Block. Právě malý rozsah zatočení řídítek, které původní Knock block omezoval víc, než bych chtěl, se v nové verzi výrazně posunul a rozevřel. Otočit bike tak říkajíc na pětníku už jde nyní daleko snáz a v některých případech to znamená, že si už nemusíte šlápnout. Tohle bych hodnotil jako jednu z největších mezigeneračních změn, kterou na fotkách nevidíte, ale v terénu opravdu hodně oceníte.

Po několik vyjížďkách začínám být lehce zmatený. Je tohle skutečně čistokrevné enduro, nebo se o Slashi dá uvažovat jako o všehoschopném allmountainbiku? Osobně se přikláním k druhé variantě.

Závěrem

Nový Slash je v nabídce Treku po boku Remedy ve škatulce enduro. Z vlastní zkušenosti musím říct, že Remedy bych označil za víc enduro motorku, co do ovládání a jízdního projevu, zatímco Slash je podle mě stále univerzálnějším bikem, byť zdvihově a tabulkově spadá mezi endura.

Pokud si vzpomenu na všechno, co jsem na předchozí generaci Slashe kritizoval, tak tady nemůžu říct ani popel. Jako by konstruktéři vyslyšeli vše a předělali rám přesně podle mých připomínek :-). Když se zamýšlím nad tím, komu bych nového Slashe doporučil, tak mám ale docela dilema. Bude skvělý na naše pojetí endura, ale na EWS by to možná chtělo ještě víc motorkoidních DH genů. Naopak výborně poslouží jedincům, kteří nemusejí trávit čas v sedle biku jen z kopce dolů, nebo v bikeparku, kde je nahoru vyveze lanovka. Jezdivé schopnosti Slashe jsou totiž v rámci této zdvihové kategorie nadprůměrné, a byť bych na něm asi nechtěl absolvovat úplně Krále Šumavy, delšímu poznávacímu výletu s rodinkou bych se na něm nebránil.

Slash je prostě podle mě opravdu nejschopnějším současným gravity modelem od Treku. Zvládnete na něm sjet všechno, včetně našich sjezdových tratí, užijete si to i v bikeparcích nebo v trailcentrech a dokážete na něm vydržet v pohodě i mimo rozbitou stopu.

Tomuhle kolu nechybí nic důležitého. Na to, že jde o nejvyšší nabízenou variantu, bych sice uvítal kdyby produkťáci nešetřili na GX nýtované kazetě a dali sem frézovanou z jednoho kusu, která patří k XO1 a asi nejsem úplně cílovka pro testovanou barevnou kombinaci kombinující metalicky čedou barvu s temně červenou, ale to jsou snad jediné mínusy, které jsem byl schopen najít a ochoten přiznat. Mimochodem tu červenou budete i na světle považovat zřejmě za leskle černou, dokud si na ni pořádně neposvítíte.

Volit barvu v rámci modelu 9.9 jde, a to jednak mezi alternativní oranžovou, jednak v rámci custom projektu Projectone, kde si můžete rám nabarvit, jak se vám zachce. Cena za tohoto karbonového pracanta je stanovena na 229 990,- Kč s tím, že první várka nových modelů už je nyní na krámech, a to i v dostupnějších hliníkových variantách.

Kompletní info o testovaném biku najdete na stránkách výrobce www.trekbikes.com.

Fotogalerie