TEST: Trek Top Fuel 9.9

Jízdní dojmy

Trek Top Fuel je v nabídce Treku pojmem a stálicí. Sám jsem měl tu čest jeden hliníkáč na dětských kolech 26" kdysi vlastnit. Celkem jsem se proto těšil, když jsem dostal přislíbeno, že se budu moct na novém Top Fuelu svézt záhy po jeho oficiální prezentaci.

Na první pohled se do hlavy vkrádá myšlenka, co to s ním pihovatí američtí hoši provedli? To již není XC raketa?  Na druhou stranu si říkám, nebrblej, stejně dlouho vykládáš, že jednou, až přestaneš každoročně honit číslici 6 000 km v nájezdu na bajku a přestaneš se účastnit i těch pár závodů do roka, co jezdíš, pořídíš si něco takového. Tím myslím bike se zdvihy 120-130 mm s teleskopem a budu si užívat. No a když předběhnu, Trek Top Fuel by se do budoucna mohl stát kandidátem do užšího výběru.

Většinou již první kilometry dají tušit založení kola a do hlavy se vkrádá první nástřel hodnocení. Tady mi naskočilo hned … to bude XC bombarďák. Ne XC raketa, ne XC stíhačka, ale bombarďák. Možná lehký trail bike. Nicméně na webu českého Treku se dočtete i o jeho spojení s Enduro závody a to se mi zdá přeci jen až moc, i když enduro u nás a enduro v zahraničí, to je něco jako rozdíl mezi XC a DH svěťákem :-).

Pohled na přední kolo šíře 2,4“ je na XC kolo impozantní. On leckdo namítne, že nový Top Fuel bude kolo, jak se dnes módně říká, na pomezí XC a trailbiku. Mně to od prvních chvilek spíše evokuje návrat ke kořenům a pravému cross country. Tedy neomezenou jízdu krajinou. Kombinaci hltání kilometrů a využití každé příležitosti k dovádění v náročnějším terénu. Takový téměř ideál pro běžného bikera, který není až tak posedlý honěním vteřin v závodech, co víkend jinde.

Posez působí nadmíru uvolněně a musím se pousmát při vzpomínce, jak jsem seděl na svém Top Fuelu 26er s rohy na řídítkách šíře 580 mm a představcem délky tuším 120 mm. 

Zvýšený zdvih na 120/115 mm a na XC poměry balónové pneu 2,4“ dělají notoricky známé stezky tak nějak hladší. Kořeny jsou nižší, kameny menší, snad i tráva je zelenější. 

Trek u Top Fuelu zrušil ono plovoucí uchycení tlumiče, ale ponechal si po několik let ověřený systémem ABP (Active Braking Pivot), který integruje osu zadního kola s čepem zadní stavby, což v důsledku má eliminovat nežádoucí tuhnutí odpružení při brzdění. Přibyl tu prvek Mino Link, tedy excentrická vložka umožňující úpravu geometrie. Vyzkoušel jsem změnu, ale že bych si byl 100% jist podstatnou změnou chování, to nemohu tvrdit. ABP nutno pochválit a vliv na brzdění je opravdu nepostřehnutelný.

Citlivost je bez připomínek, oproti bezprostřednímu předchůdci Top Fuelu nevidím žádný podstatný rozdíl. Byť má zkušenost s předcházejícím modelem nebyla příliš dlouhá.

Změna v uchycení tlumiče by měla mít za následek zlepšení tuhosti zadní stavby a řekl bych, že tomu tak pocitově je, ale obrovský rozdíl to není.

Stoupací schopnosti

Zadní kolo i díky širší pneumatice drží trakci do poslední chvíle a jen nohy pilota rozhodnou, jaký sklon tento bombarďák překoná. Standardnímu rozsahu pro standardní hobby jezdce, tedy 32 převodník a kazeta 10-50, není co vytknout. Dobře zvolená kombinace.

Ta pravá paráda nastává, jak lze čekat, když se kopec otočí směrem dolů. A když přesednete ze svého XC celopéra na zaběhnutých XC zdvizích po 100 mm, tak až v tuto chvíli poznáte ten rozdíl. Jste tak nějak rychlejší, odvážnější a lepší a v úsecích, kde se bavíte a usmíváte, se vám tlamička s úsměvem rozšiřuje ještě více.

Odpružení je naladěno bravurně, obě jednotky od Foxu fungují dle očekávání perfektně a spolu s pneu Bontrager XR3 Team Issue 2,4“ vytvářejí tu radost na většině povrchu. Píši na většině. Vždy jsem preferoval pláště s větším objemem. V některých případech bych byl rád na Top Fuelu za užší a běžnější pláště. Jemný vzorek měl problémy v místech, kdy se plášť běžné XC šířky snáze zakousne do terénu. Nejvíce patrné to bylo v mokru a lesním terénu typu listí jehličí, kde to chtělo poměrně dost opatrnosti. Zkrátka jim chybí trochu té agresivnosti a chtělo to jít velmi opatrně na páky brzd Sram Level Ultimate, které ač nejsem příznivec brzd od Sramu, fungovaly znamenitě.

Samostatnou kapitolou je ovládání uzavírání odpružení. To je zdvojeno, tedy propojeno jak s vidlicí, tak s tlumičem. Nicméně hlavní věcí je nahrazení páčky otočným gripem, nazvané TwistLoc.

Pro mě jako odmítače otočného řazení velký nezvyk. Nicméně funguje to spolehlivě, snad jen ovládání při jízdě ze sedla je určitě pohodlnější a přirozenější klasickou páčkou. Doporučuji nejprve zavřít a pak až nastoupit ze sedla a ujet všem. Opětovná aktivace odpružení se odehrává tlačítkem na vnitřní objímce gripu. Výhodu bych jednoznačně spatřoval v úspoře místa a celkově uhlazenější vizáži kokpitu.

Aspoň, že u ovládání sedlovky zůstalo vše při starém. Sedlovka Bontrager Line Elite Dropper poskytovala u rámu velikosti M/L zdvih 150 mm a ovládala se klasickou "přesmykačovou" páčkou u levé rukojeti.