Více výrobců se v poslední době rozhodlo, že bude nabízet trailově až endurově vyspecifikované hardtaily. My jsme se rozhodli otestovat hned tři z nich a postavit je rovnou pěkně proti sobě...
Každý nemusí mít celopéro. Někomu na něm vadí vyšší hmotnost, komplikovanější servis nebo vyšší cena, jiný prostě nechce, aby se pod ním zadní kolo pohybovalo a raději se pořádně sžije s terénem. Ať už je důvod jakýkoli, poslední roky mají příznivci pevných trailových modelů doslova žně, protože se hned několik velkých výrobců rozhodlo, že svou nabídku o tento specifický typ kola rozšíří.
Pojďme si stručně charakterizovat hlavní vlastnosti, které by takové kolo mělo mít. Primárně ho odlišuje výrazně jiná geometrie rámu, která daleko více inklinuje k celoodpružených trailbikům či allmountain bikům. Materiálově jde přitom většinou o dostupné slitiny hliníku, které si jednotliví výrobci specifikují a tvarují v závislosti na vlastních technologiích a designových manuálech. Společným jmenovatelem je zde ale ekonomika, takže většinou nesmí dojít k tomu, aby se cena těchto kol přiblížila nejdostupnějším fullům.
Pravidlo číslo dva: obvykle spolu s trailovou geometrií dostanete vyšší zdvih vidlice, a to od 130 do 140 mm s tím, že tady si většinou výrobci nehrají na nutnost lockoutové páčky jako u levných hardtailů, ale spíš na regulovatelnost a co nejlepší chod vidlice.
Pravidlo číslo tři: Pláště. Ty jsou na těchto kolech většinou výrazně širší než na XC modelech a není výjimkou, když kopírují specifikace z trailbiků, to znamená klidně 2,4" nebo 2,5" široké balóny, které se starají o alespoň částečné odpružení biku, když už mu chybí zadní tlumič.
A konečně pravidlo poslední: na kvalitu ostatních komponentů se zde až tak moc nehledí. XTR přehazovačku tady určitě nenajdete. Priority jsou jinde a cenu by lepší výbava jen zbytečně zvyšovala bez zásadního posunu užitných vlastností a schopností.
Cenovky těchto kol se pohybují v poměrně širokém rozmezí, ale končí většinou hluboko pod padesátitisícovou hranicí u nejvyšších modelů, zatímco ty nejlevnější modely, postavené obvykle na identických rámech jako ty nejdražší, zahajují někde kolem třiceti tisíc občas i níž.
Nám se do našeho srovnávacího testu sešla trojice těchto hardtailů od Canyonu, GT a Meridy, přičemž ve všech případech šlo o topmodely v nabídce dané značky, konkrétně tedy GT Zaskar LT Expert, Canyon Stoic 4 a Meridu Big Trail 600. V dnešní první části tohoto srovnávacího testu se na ně podíváme teoreticky a představíme si jejich rámy, geometrie a specifikace.
Zlí jazykové tvrdí, že je LTéčko výplodem loňského covidového roku. Původní klasické Zaskary se totiž rychle vyprodaly, a tak se po modelu, který měl být jen doplňkem sortimentu, najednou vytvořila celosvětová poptávka, kterou mnozí nečekali.
Oproti XC Zaskarovi dostáváte u LTéčka trailovější geometrii, přesto však své XC geny tenhle bike nezapře. LT neboli "long travel" přichází se 130mm předním zdvihem, 66° hlavou, 75° sedlovým úhlem, prodlouženou zadní stavbou na 450 mm a i s o několik milimetrů delším reachem, než jakým disponuje klasický Zaskar. Naopak Triple Triangle design s Floating Seatstays je identický a stejné je také vnitřní vedení kabeláže i tvarování trubek u hlavové trubky.
Výrazný sloping rámu je zde patrný, byť není tak velký jako např. u Canyonu. GT zde naopak vsadilo na delší rozvor i zadní stavbu a ve srovnatelných velikostech pak nabídne také nejkratší reach.
Vedení kabeláže je zde kombinací vnitřního, v rámci spodní rámové trubky, a klasického vnějšího, podél řetězových vzpěr zadní stavby. Středové složení je zde klasický závitový standard BSA.
Začneme odpružením. GT zde vsadilo na Rock Shox, konkrétně ve verzi 35 Gold RL se 130mm zdvihem. Oproti často využívanému Reconu jde o lehčí vidlici s hliníkovými vnitřními nohami, která je díky jejich většímu 35mm průměru také o poznání tužší. Mimochodem, je zde samozřejmě s pevnou boostovou osou. V porovnání s konkurenty ale jednoznačně nejhorší varianta.
Pohon tady dostala na starost kombinace koncernového Sramu SX (kazeta, řetěz) a NX (řazení, přehazovačka a kliky). To s sebou přináší také trailové napřevodování s 32 zubovým jednopřevodníkem a kazetou s rozsahem 11-50 z. Tahle kombinace patří k hodně rozšířeným, a byť nepřináší nejlehčí a nejpřesnější variantu řazení, dostanete ji nejčastěji na podobných kolech vedle konkurenčního Shimano Deore napříč všemi výrobci.
Ke sramáckému řazení přitom GT doplnilo pro změnu shimaňácké kotoučovky. Dokonce nejde ani o úplně nejlevnější model, ale o dvoupístky MT 410 osazené 180mm kotoučem vpředu a 160mm vzadu.
Formula boostové náboje jsou zapleteny do WTB ST i30 TCS 2.0 ráfků. Obutí je kombinací předního Maxxis Minion DHF 29x2,5” a zadního Minion DHR II 29x2,4” pláště. Jak říkám, na šířce se tu rozhodně nešetří.
Trailové určení podtrhávají 780 mm široká řídítka a pouze 45mm představec. Za tohle všechno si pak GT říká 44 999,- Kč.
Německý Canyon přišel se svým trailovým hardtailem teprve v rámci letošního modelového roku. Že to s ním myslí ale opravdu vážně, dokazuje také skutečnost, že jej nezařadil mezi trailová kola, ale hned mezi endura. A o tom, že jde opravdu o nejagresivnější model z testované trojice, hovoří nejenom geometrie, ale také 140 mm zdvihu přední vidlice.
Rám Stoicu na první pohled prozrazuje, že jde o hodně progresivní variantu geometrie. Napřímená sedlová trubka (75°) kontrastuje s položenou vidlicí (65°) a hodně dlouhou a slopingově zkosenou horní rámovkou, která dostala v eLku úctyhodný reach 480 mm.
Opticky velekrátká sedlová trubka je pak vyhnána do výšky nastavenou a navářkou zpevněnou částí, která kopíruje styl moderních fullů a snižuje přitom na maximum těžiště rámu. Zadní vzpěry jsou přivařeny v horní pasáži z boku a ještě více tak zpevňují tuto část rámu. Materiál trubek klasická slitina hliníku pod označením 6061-T6.
Masivní zpevňující jog najdeme také za středem, naopak zadní patky pro boostové osy jsou velice subtilní a nenajdeme zde gram zbytečného materiálu navíc. Ohledně vedení kabeláže je zde použito kompromisní řešení; bovden k přehazovačce vede vnitřkem spodní rámovky a dál po zadní stavbě až k samotné přehazovačce pokračuje vnějškem. Hadice zadní kotoučovky je rovnou kompletně vedena vně rámu, a to po jeho horní linii (spodní straně horní rámovky) a dále po horní vzpěře zadní stavby.
Také zde se konstruktéři omezili na jediný košík na láhev a střed nabízí osvědčení BSA závitové složení.
Pokud čekáte od Canyonu, že za podobné peníze jako GT nabídne zásadně lepší specifikaci, dočkáte se jenom částečně. Hlavní rozdíl ve výbavě najdete u vidlice. Canyon tady osazuje Rock Shox Pike Select, jak už bylo zmíněno, se 140 mm zdvihu.
Ohledně pohonu sice na Stoicu najdete o chlup vyšší sadu Sram NX Eagle, ale stále jde o základní kazetu 11-50z. a kompletní NX páčku i zadní měnič, který doplňují jen kované kliky Descendant ve stylu GX, ovšem se základním ocelovým jednopřevodníkem.
Výrazně lepší tu ale najdeme brzdy Sram Guide T s endurovou kombinací 200 vepředu a 180 vzadu. A potěší i značková zapletená kola Alex Rims DP30 s ráfky s vnitřní šířkou 30 mm a enduro obutím v podobě Schwalbe Hans Dampf 29x2,35" vpředu a Schwalbe Magic Mary Evo Super Trail vzadu.
Iridium sedlovka je zde vybavena 170mm zdvihem, což je na hardtail víc než dostačující. G5 kokpit včetně gripů v klasickém černém eloxu je klasika a potěší i malý plastový blatníček montovaný páskami na přední vidlici s logem Canyonu. Cena 46 599,- Kč.
Třetím hráčem v našem srovnávacím testu je další nováček v týmu trailových hardtailů, tajvanská značka Merida. U té ještě před časem jen málokdo čekal, že by se mohla pustit do něčeho takového, jako jsou pevné trailbiky, ale chyba lávky. Po vzoru svých celopér vzali konstruktéři své osvědčené hliníkové trubky a poskládali z nich hodně zajímavý rám, který je na hony vzdálený svým XC sourozencům Big Nine.
Co se týká geometrie, tak Merida zvolila trailovější variantu než Canyon. Hlavovka je tu položena na 65,5°, sedlovka pak na 75,5° a rám má také zhruba o 5 mm kratší reach a níže položený střed.
I zde je použit jako základní stavební kámen rámu hliník. A i zde na první pohled vidíte, že se Merida hodně snažila snížit těžiště rámu a zlepšit tím jeho ovladatelnost. Trubky jsou zde profilované jen mírně a nepůsobí tak nijak agresivně. Zpevnění rámu navářkou kousek pod sedlovou objímkou sice vypadá jako z minulého století a je prosté drahých hydroformovaných plechů, ale svou roli v tuhosti rámu zřejmě plnit bude.
Také středová pasáž si dává záležet na robustnosti a v jejím středu najdeme rovněž klasiku v podobě BSA středového složení. Kabeláž je zde vedena komplet spodní rámovkou a podél zadní stavby pak pokračuje vnějškem. Zadní patky mají charakteristický protáhlý tvar, díky kterému se do zadní stavby vejde brzdový třmen.
Dvě zajímavosti na závěr. Merida, na rozdíl od ostatních výrobců, nedala do rámu uchycení pouze pro jeden košík, ale hned tři! Dva z úchytů najdeme na dolní rámovce, jeden pak na horní v její spodní části. Druhou libůstkou je malé nářadíčko integrované pod sedlem do speciálního držáku.
Výbava Meridy je jednoznačně pozitivním překvapením a v testované trojici ji řadíme nejvýš ze všech. Hlavní důvody pro toto rozhodnutí jsou dva. Prvním důvodem je použitá vidlice. Najdeme tady totiž vzduchovou Marzocchi Z2 s perfektní možností ladění, která nabídne nadprůměrných 140 mm mechového zdvihu a ve funkci předčí obě své Rock Shox sokyně z ostatních testovaných modelů.
Druhým důvodem je pak kompletní sada Shimano Deore 1x12 s kazetou 10-51z. doplněná o skvělé kliky Race Face Ride osazené 32 zubovým převodníkem. Zajímavost pro doplnění - Merida jako jediná v této kategorii kol sériově vybavila svůj Big Trail vodítkem řetězu, a to překvapivě objímkovým, ne příliš vzhledným, ale funkčním.
Kotoučové brzdy zde najdeme stejné jako na GT dvoupístkové řady 400 osazené 180mm kotouči na obou kolech. Čtyřstovkové jsou zde pak také náby zapletené do meriďáckých ráfků Expert TR obutých do Maxxis Dissector TR EXO Dual plášťů v rozměru 29x2,4".
Označení Expert TR pak najdeme také na zbytku komponentů kokpitu, kterému vévodí 780 mm široká řídítka. Sedlovka Comp TR nabídne zdvih 150 mm a zakončena je sedlem ze stejné líhně.
Merida jako jediná pak dává zákazníkům na výběr, co se týká barevného provedení kola. Odvážnější zvolí testovanou zelenočervenou kombinaci, konzervativnější zákazník pak zřejmě sáhne po celočerném alternativním provedení. Cenovka je zde překvapivě nastavena nejníže ze všech tří testovaným trailbiků, a to na 43 990,- Kč.
Na závěr prvního dílu si pojďme ještě jednou shrnout, co všechno víme o testované trojici biků v přehledné tabulce. Příště nás už čekají jenom jízdní dojmy a zkušenosti. Pokud vás zajímají tovární informace týkající se jednotlivých modelů, tak odkazy najdete na obrázcích jednotlivých modelů v následující tabulce.
Jízdní dojmy a praktické zkušenosti najdete v druhém díle tohoto testu.
Americký Trek se letos rozhodl, že dá brouka do hlavy všem, kteří to se silniční cyklistikou myslí opravdu vážně. Po loňském představení nové aero silničky Madone tak letos přišla na řadu ještě…
Celý článek…Čeká vás především kvalitní horský trénink ve společnosti závodníků profi pelotonu. A také semináře, péče špičkových techniků, fyzioterapeutů a masérů, sauna, dobré a zdravé jídlo. Prostě top…
Celý článek…Jeden z nejnáročnějších a nejprestižnějších etapových závodů horských kol na světě – Cape Epic se... Příspěvek Jak se plní sny. Aneta Hovorková míří na Cape Epic pochází z Dámynakole.cz
Celý článek…Před pár dny byla při pietním aktu uctěna památka 18leté švýcarské cyklistky Muriel Furrer, která...…
Celý článek…Krásné a funkční. To je nový model Orbea Diem, s nímž budete ve městě za bohy...
Celý článek…Zcela nové Turbo Porto je více než jen nejužitečnější a nejvýkonnější nákladní elektrokolo ve své kategorii. Je pečlivě zpracováno tak, aby bylo nejvýkonnějším, nejpropracovanějším a nejkrásnějším…
Celý článek…
Kromě těch v textu prohozených plášťů u Canyonu bych upravil i text odkazu na druhý díl na konci. Dílo a díl jsou dost odlišné pojmy ;)
odpověz na tento komentářodpověď na marcel.mravec@gmail.com — #1 i já, holt chybička se vloudí. A mám s oběma nepříliš dobré zkušenosti. Hlavně s Magic Mary. Ze začátku je to dost dobrý plášť, ale hodně rychle se sjede, a výrazně se tím změní jízdní vlastnosti.
odpověz na tento komentářenduro obutím v podobě Schwalbe Hans Dampf 29x2,35" vpředu a Schwalbe Magic Mary Evo Super Trail vzadu.
Vidím to obráceně ;)
- na tento komentář reaguje Tomáš Šťastný I. — #2
odpověz na tento komentář