Prolétli jsme se na závodní gravel krásce z Benátska…
Dostali jsme k vyzkoušení kolo od legendárního italského výrobce Wilier. Proč je to legenda? Krátká cyklistická pohádka se odehrává za všemi alpskými hřebeny v malebném italském městě Bassano del Grappa. To leží asi hodinu severně od Benátek přímo pod ikonickou Monte Grappa. V roce 1906 si tam jistý Pietro Dal Molina založil dílnu na výrobu kol, která se v té době stala v Itálii hitem. Koupil licenci od zkrachovalé anglické továrny (proto ten neitalský název) a vymyslel báchorku, že Wilier znamená zkratku pro „Ať žije svobodná a vykoupená Itálie“. Protože italština nepoužívá dvojité w, znamená první písmeno v názvu slovo „Viva“.
Postupně začali na těchto kolech jezdit elitní světoví závodníci. Firma mohla vyrábět i speciály pro mistry světa. V posledních desetiletích se vydala i do terénu. Nabízí závodní bikové řady na celoodpruženém rámu Urta, případně pevném Usma, které využívá i jejich tovární tým. Ten se specializuje spíše na maratony.
Nás ale hlavně zajímá gravel Rave, který je vyšším ze dvou modelů, jež Wilier nabízí. Nabídku doplňuje ještě turisticky laděný model Jena. Rave není absolutní novinkou, protože tohle kolo jsme mohli vidět už na loňském mistrovství světa na gravelu, které UCI uspořádala vůbec poprvé. Stylově se jelo po rovinaté trati přímo v Benátsku a centrum závodu bylo ve Vicenze, což je tak 50 kilometrů od centrály Wilieru (Krátký článek ze závodu ZDE, zhodnocení závodu ZDE). Náš test zavdal otázku, jestli se konstruktéři nesnažili připravit speciál přímo na tuto trať. Možná. Jisté ale je, že se jedná o špičkový závodní gravel model, vždyť vloni na tomto kole vyhrál Nizozemec Ivar Slik nejprestižnější gravelový závod Unbound v USA.
Kolo má na první pohled asfaltové geny a působí spíše jako silnička, kterou upravili tak, aby zvládla trochu terénu. Dokonce ho vyrobili ze stejného karbonu jako jejich nejlepší silničku. Zdání ale klame. Horní rámová trubka je v testované velikosti M poměrně krátká (541 mm), také tu máme velice krátkou zadní stavbu, a tak je zadní kolo do rámu aerodynamicky začleněno. Celkově za pozornost stojí oválně laděné trubky, které dávají jasný úkol: „Jeď rychle“.
Zapletená kola Miche jsou samozřejmě na pevných osách. Rozchody vidlic jsou na gravel standardní – vzadu 142 mm a vepředu 100 mm. Kabeláž (hydraulické kotoučovky i elektronické řazení) je kompletně vedena vnitřkem, což je náročnější na údržbu.
Jiné recenze přišly s důležitým poznatkem, že rám umožňuje montáž pouze dvou košíků na láhev. Při extrémech se počítá s tím, že si jezdec vezme ještě více bidonů, ale v tomto případě se na druhou stranu nepočítá s tím, že bylo kolo využíváno na bikepacking či nějaké adventure výlety.
Námi testované Rave mělo speciální gravelovou sadu Shimano GRX. Tím se nedá nic zkazit. Na zvážení ale je, jestli mít na gravelu dvojpřevodník, protože k dostání jsou i modely s jednoplackou. Zdejší dvoutác nabízí 47 zubů na velkém a 31 zubů na malém převodníku, kazeta má rozsah 11 až 42. Takové rozmezí bez problémů umožňuje jízdu z mírného kopce po asfaltu padesátkou, jelikož gravel pláště mají o něco větší obvod než silniční. Na nejlehčí převod vás pak bude limitovat spíše trakce plášťů než těžkost převodu.
Adaptér pro nabíjení je umístěn v koncovce beranu, tam, kde jinak bývá obyčejný špunt, po zmáčknutí miniaturního tlačítka nám dioda podle zbarvení ukáže, kolik nám zbývá ještě baterie.
Brzdy GRX BR-RX810 jsou na gravel jednoduše ideálem, který vám dodá jistoty i v těžších sjezdech a jen opravdu při jízdě na absolutní hraně se vám může stát, že budete v zatáčce příliš „dlouzí“.
Kola dodalo Miche, což je firma s podobným příběhem jako Wilier, která existuje už od roku 1919 a továrnu má také kousek od Bassana. Stačilo by tedy mít řazení a brzdy od Campagnola a kolo by bylo úplně celé z Benátska. Jde o trochu vyšší ráfky, ale nejsou tak vysoké, aby měly nějaký výrazný vliv na aerodynamiku nebo jiné jízdní vlastnosti. Jejich tuhost je ale skutečně závodní.
Za zmínku rozhodně stojí sedlo Prologo Dimension AGX, která se ukázalo být na gravel geniálním. Je dost krátké, ale umožňuje skutečně pohodný posed, i když jezdec nalehne na řídítka. Sedlovka, kterou Wilier vyrábí speciálně pro Rave, má oválný tvar a integrovanou baterku od řazení. Bohužel vložka, která ji v rámu drží, je dost malá a při montáži se snadno stane, že zapadne dovnitř. Navíc se docela špatně utahuje a je třeba použít dost síly, aby sedlovka neprokluzovala. Aerodynamický tvar má výhodu v tom, že si sedlo do kola nikdy nedáte nakřivo – špička bude vždy směřovat kupředu.
Specifikem jsou i řídítka, které výrobce označuje jako J-bar - proč vybrali Italové takový název, když jsou do tvaru písmene Y, jen těžko odhadovat. Představec a berany jsou spojené do jednoho aerodynamického kusu, takže můžete nastavit pouze výšku představce, ale ne jeho sklon. To jde navíc ještě obtížně, protože potřebujete kroužky, abyste představec dotáhli. Aerodynamické vložky se dají dát jen pod řídítka, nikoliv nad ně. Po menším laborování se ale podařilo dosáhnout kýženého posedu. „J řídítka“ lze rozhodně kvitovat, protože mají klasický gravel tvar, kdy jsou oblouky vytočeny směrem ven a umožňují tak lepší kontrolu. Nevýhodou aerodynamických řídítek je nepohodlný úchop „nahoře“, je třeba se držet zejména za páky.
Kolo v „plné polní“ – s bikovými SPD pedály a košíkem na bidon – váží 8,6 kg. Vzhledem k ceně a typu kola by se dala čekat spíše cifra začínající sedmičkou, ale komfort v podobě elektronického řazení, aerodynamických prvků a zejména nešizených gravel plášťů v šíři 40 mm zkrátka něco váží.
U gravelu jsou velmi důležité pláště, které jsou často jediným prvkem poskytující odpružení. Ital si obul Itala, to jinak nejde. Takže kolo je dodáváno s plášti Vittoria Terreno Mix o šíři 40 mm, což je vhodný kompromis. Jiní recenzenti, kteří sedlali týž model s plášti ve verzi na sucho, si stěžovali, že na mokru bylo kolo absolutně neovladatelné. S verzí mix v českých lesech dobře pochodíte a na asfaltu vás nebude výrazně brzdit. Pozor na to, že rám umožňuje největší šířku plášťů 42 mm. Bikové pláště tam opravdu nedáte.
Vybrat vhodného konkurenčního kandidáta pro námi testovaný Wilier Rave SLR není lehký úkol. Top model italského výrobce si svého Rava na štěrkové cesty opravdu hodně váží, cenově je v podstatě bezkonkurenční. Najít sériový gravel nad 200 tisíc není snadné, nabízí se Specialized, jeho nový Diverge v té nejvyšší specifikaci stojí bezmála 400 000 Kč, ale to je další extrém. Wilier se svým Ravem nabízí vskutku závodní raketu v aero obalu, elektronickým GRX a s kompletně integrovanou kabeláží a řídítky. Čisté, lehké, funkční. Vybrané top modely konkurentů Giant nebo Canyon jsou s cenou o desítky procent níže.
Už samotné sestavování kola je nevšedním zážitkem. Je třeba být opatrný při montáži řídítek, protože kabely vedou vnitřkem rámu, k nastavení jejich výšky to už chce fištróna. Na nastavení výšky posedu je třeba opatrnost a šikovnost, aby vložka, co drží sedlo, nezapadla do rámu. Pak ale přichází skutečná odměna.
Už po prvním nasednutí zjistíte, že nejedete na silničce, ale mrštné užovce. Ano, na moderní biky, ve kterých snadno uděláte při malé rychlosti zatáčku do pravého úhlu, Rave ještě nemá, jako gravel se řídí excelentně.
Rave letí a jde za plynem...
Rám umožňuje pohodlný, ale přesto aerodynamické posed. Vzhledem k tomu, jak vypadají současné elitní gravel závody, kdy jde o 10hodinové Odysey s dlouhými rovinatými přejezdy, jde přesně o to, co závodník potřebuje. Kolo má také dost aerodynamických prvků, které se projeví ale až při rychlosti nad 35 km/h. Přesto se na tomto kole s podobným úsilím dosahují až o 2 km/h rychlejší průměry než na turistickém gravelu. Tuhost kola je samozřejmě prakticky nejlepší možná, což poznáte hlavně ve chvíli, kdy byste si zkusili zasprintovat. Který hobík ale sedlá gravel, aby na něm jezdil sprinty...?
O využití dvojplacky se dá přít. V terénu, kde bylo kolo testováno – jihovýchodně od Prahy v Posázaví – by se spíše hodila jednoplacka, protože se často mění sklon cesty. GRX umí samo přehazovat z velké placky na malou a obráceně. Uživateli to oznámí pípnutím. Tento úkon však sekundu zabere. Eliťák by v tomto terénu asi zvládnul všechno rvát na velký tác, ale řazení by mu nepoděkovalo. Jak jsme zmiňovali nahoře, paleta převodů je tak pestrá, že toho nejlehčího ani nebylo potřeba.
Dvoupřevodník se tak bude hodit v místech, kde jsou dlouhá stoupání s poměrně stabilním sklonem (Alpy), nebo na závody, jako bylo MS v gravelu 2022, kde borci potřebovali i těžké převody. Řazení šlape perfektně a rychle, jen je třeba si pro jeho jemnost dát pozor, jaké páčky se dotýkáme. Pocitově chybí jakási odezva jako u mechaniky, a tak se snadno stane, že se spleteme a zařadíme opačným směrem.
Určitě by to chtělo bezdušáky a nižší tlak...
Pro gravel je dost zásadní úprava na bezduše, což testovací kolo nemělo, a tak to s sebou neslo limity. Tlak 2,8 baru (40 PSI) už znamenal riziko procvaknutí v rychlých sjezdech, ale na druhou stranu kola v rozbitých výjezdech poskakovala. Velmi tedy záleží, jakou si zvolíme trasu. Pokud jedeme po vedlejších silničkách, které občas proložíme průjezdem terénem, byla by tato konfigurace postačující, ale na jízdu čistě v terénu je třeba mít bezduše s „cyklokrosovým“ tlakem.
Dobré pláště na gravel se vyznačují tím, že nejlépe drží právě na šotolině. Můžete tak z kopce frčet klidně rychleji než na bajku. Rave takovým obutím disponoval.
Poctivé gravel pláště a tenké zadní vzpěry dodávají kolu jisté pohodlí na šotolinových cestách...
Stroj jinak překvapí obratností v terénu. V singlech plných zatáček, které jsou poměrně hladké, na něm rozhodně proti jakékoliv konkurenci budete získávat. Pláště přeci jen mají trochu problémy s mokrými kořeny, kde je třeba být opatrnější. V terénu ale „silniční“ gravel rozhodně překvapil a poskytoval i jistotu.
Rave je také výraz pro divokou hudbu. V nabídce uhlazeného Wilieru by tento stroj skutečně mohl působit trochu jako divočák, ale v porovnání s ostatními gravely je to pořád beránek, u něhož je hlavní snaha o rychlost.
Pro koho by gravel zhruba za 200 tisíc mohl být? Možná pro někoho, pro koho byly vůbec první modely Wilieru, na nichž borci šlapali před sto lety. Pro někoho, kdo na to má. Může to být samozřejmě závodník, jemuž dáte tenhle stroj a řeknete mu „teď nám přivezeš titul mistra světa“, nebo muž (dnes samozřejmě i žena) z vyšší společnosti, který tráví volný čas aktivně a zajímá se o moderní věci. Může se pak jako tehdejší gentlemani hezky obléknout (ale ne do pumpek, ale dresů moderních střihů a barev) a vyrazit se svými známými na pohodovou vyjížďku, při níž se zastaví na pravé italské espresso v malém šálku.
Fajnšmekry na Itálii by také mohlo zaujmout, že další slavné italské firmy (Bianchi a Colnago) nemají v nabídce podobně aerodynamicky laděnou raketu. Pro kontext ceny ještě uveďme, že nejlevnější modely Wilieru začínají na ceně kolem 50 tisíc korun.
U tohoto kola těžko lze hledat nedostatky. Vypadá krásně, je moderní, elektronické, lehké. Ale přeci jen si malinko postěžujeme: krkolomná je montáž a nastavování řídítek a sedlovky. To není user friendly ani trochu. Což odráží ducha závoďáka, kterého jednou nastavíte a konec. Složitost stroje znesnadňuje opravy. Závodník a muž z elitní společnosti mají svého podkolního, který se jim o stroj stará, ale turista si potřebuje v divočině poradit sám. Kdo chce na expedice nebo jen nemá "dvě kila" na kolo, asi sáhne po jiném modelu.
Wilier vytvořil gravel na domácí půdu – na první mistrovství světa, které hostilo Benátsko. Trasa vedla často po rychlých rovinatých cestách a závěrečný okruh okořenil jen jeden ostrý výšlap po trávě. Borci, co jeli na tomto Wilieru, si na poskytnutou techniku rozhodně nemohli stěžovat. Pro svou práci dostali totiž kolo, na kterém nebylo moc co zlepšovat.
Cena testovaného modelu: 204 900 Kč
Dodává: KCK Zlín
Web: www.wilier.cz
%pagebreak(Fotogalerie)%
Americký Trek se letos rozhodl, že dá brouka do hlavy všem, kteří to se silniční cyklistikou myslí opravdu vážně. Po loňském představení nové aero silničky Madone tak letos přišla na řadu ještě…
Celý článek…Čeká vás především kvalitní horský trénink ve společnosti závodníků profi pelotonu. A také semináře, péče špičkových techniků, fyzioterapeutů a masérů, sauna, dobré a zdravé jídlo. Prostě top…
Celý článek…Vánoční Adventní kalendář je tady! Už po sedmé! Pojďte si s námi zahrát, objevte radost z... Příspěvek DNK Adventní kalendář 2024 pochází z Dámynakole.cz
Celý článek…Tak jo, poslední tři měsíce jsou tady. Vypadalo to sice jen na dva, protože mě... Příspěvek Z deníčku šílené matky B. – 4. díl. Chutě stejné, ale ty porce! pochází z Dámynakole.cz
Celý článek…Jan a Josef Kohoutové mají v Praze díky Klubu českých velocipedistů svůj pomník...
Celý článek…Chybí vám už „cyklistický“ pohyb a chcete protočit nohy na kole navzdory vrstvě sněhu za okny? Jaké jsou možnosti cyklistického tréninku na doma a jak vybrat to pravé ořechové?
Celý článek…
In retro bowl, players take control of both the action and strategic aspects of American football in a fast-paced, captivating game.
odpověz na tento komentář