Thomas Frischknecht: šestadvacítky jsou mrtvé

V osmnácti letech se poprvé stal mistrem světa, psal se rok 1988 a bylo to na cyklokrosovém kole. Od té doby získal další čtyři tituly (1991 cyklokros, 1996 MTB XCO, 2003+2005 MTB XCM). Při premiéře MTB na Olympijských hrách v Atlantě v roce 1996 vybojoval stříbro. V dresu týmu Ritchey vyjel sedmnáct triumfů ve Světovém poháru horských kol. Dnes je nerozlučně spjat s týmem Scott Swisspower, jeho syn Andri je jedním z nejlepších juniorů a jeho další svěřenci sbírají úspěchy na všech frontách. Výrazně se podílí na vývoji nových Scottů. Taková je blesková vizitka švýcarské žijící legendy mountainbikingu, dvaačtyřicetiletého Thomase Frischknechta. My jsme ho krátce vyzpovídali při představování třetí generace modelu Scott Genius.

Thomasi, jak dlouho jsi vůbec se značkou Scott?
Tak to je dobrá zkouška na úvod. Tuším, že od roku 2001.

V roce 2003 jsi vyhrál na fullu a zrovna na Geniusu, jak se díváš na vývoj tohoto modelu za ty roky?
Původně byl Genius vyvinut pro maratonské závodění, nesl označení MC. Potom byl RC jako Racing Concept, ten byl určen pro cross country. Tehdy to bylo celoodpružené kolo určené k závodění, zatímco dnes je to trail bike nebo allmountain bike, pro někoho to klidně může být enduro bike. Kolo má stále společné některé geny, jako třeba nízká váha, což je v tomhle segmentu kol velká výzva.

Dalo by se tedy říci, že Genius má podobný vývoj jako Thomas Frischknecht?
Přesně tak, vzal jsi mi to z úst. Z profesionálního závodníka se ze mě nyní stal biker, který si rád uživá na trailech. Užívám si kola, které má vyšší zdvih a je určeno k širšímu využití.

Jak sis Geniuse užíval tady na Press Campu v Provence?
Měli jsme vynikající podmínky vyzkoušet nového Geniuse, traily tady v okolí Domaine de Fragouline byly opravdu špičkové. Znovu jsem se přesvědčil, že je to kolo přesně pro tenhle typ ježdění. Genius má navíc skvělou váhu na to, že má 150 milimetrů zdvih. Takže se kolo dá využít klidně pro lidi, kteří mají rádi více cross country styl. Na druhou stranu si ho může vzít někdo na enduro. Pokud bys měl možnost koupě jediného kola, které by obsáhlo širokou škálu možností, Genius by mohla být tvoje volba.

Jak výrazně jsi spolupracoval na vývoji nového modelu Genius 2013?
Podílel jsem se pouze na některých věcech. Nemám nic společného s geometrií nebo kinetikou. Stojím za rozhodnutím nabídnout bike o velikosti 27.5 palce. Už dlouho před tím jsem o této velikosti přemýšlel a jsem stále přesvědčen, že má budoucnost.

Ty už máš s rozměrem 27,5 palce velmi dlouhé zkušenosti, řekni nám o tom víc.
Už v Aténách jsem jel na větších kolech než na šestadvacítkách. O tom málokdo ví. Tehdy na devětadvacítkách vůbec nikdo nezávodil. Měl jsem tam 27,5" kola a už tehdy jsem byl přesvědčen, že je to ideální velikost. Vážím si Scottu, že do toho šel se mnou. Daleko větším problémem bylo přesvědčit další výrobce, jako třeba vidlic, výpletů, plášťů a tak podobně. Je to trochu limitující, ale myslím, že ve Scottu pochopili, že závodění na 26" kolech bude v nejbližší době konec, šestadvacítky jsou podle mého mrtvý rozměr. Všechno začala mánie kolem devětadvacítek, ale pro naše závodníky jsou ta kola velká.

Proto jste vsadili všechny trumfy do sedmadvacet a půlek?
Rok jsme to připravovali, testovali a měřili. Všechny naměřené hodnoty nám vycházely nejlépe právě na těchto kolech. Díky tomu, že Nino vyhrál hned první závod světového poháru a teď je jedním z největších favoritů olympijských her, pochopili i ostatní, že na tom něco bude. Lidé z DT Swiss, Dugast a další pro Nina a Floriana udělali do Londýna hodně. A doufám, že to po olympiádě neskončí.

Věříš, že nový rozměr bude zanedlouho standardem?
Nemyslím si, že by to byl ten standard, ale rozhodně bude jedním z nich. Myslím, že i nadále uvidíme tolik devětadvacítek jako dnes, ale pozici šestadvacítek převezmou sedmadvacet a půlky. Nebál bych se říci, že šestadvacítky jsou mrtvý rozměr.

Nino a Florian mají nyní kola 27,5" do olympiády exklusivně, jak jsi toto dokázal?
Strávili jsme s přípravami opravdu hodně času, vynaložili jsme obrovské úsilí. Lidé, kteří za celým vývojem stojí, vědí, že to nebyla práce na několik týdnů či měsíců. Museli jsme přijít s řešením, které nabídne našim závodníkům absolutně to nejlepší co mohou dostat. Váha, tuhost a funkčnost, to všechno bylo relativně nové. A protože jsme do toho vložili hodně času a energie, chtěli jsme mít jistotu, že budeme jediní, kdo takový produkt bude v Londýně mít. Je asi jednoduché udělat hliníkový rám a něčím ho osadit. My jsme ale chtěli ten nejlepší bike pro olympijské hry.

A máte ho?
Jsem přesvědčený, že ano. Váha rámu je ještě pod Scalem 899, máme nová karbonová kola pro galusky Dugast, nikdo jiný nic takového mít nebude.

To vypadá, že jsi přesvědčený, že Nino olympiádu vyhraje. Vsadil bys na něj?
Vsadil bych si, ale nechci. Jeho bonusy jsou už tak veliké, že nevím, jak bych sháněl peníze. Ale my jsme Švýcaři, my o penězích nemluvíme, my je máme :-)

Foto: Michal Červený, Jan Němec, Scott Sports