Trans Brdy 2012 ovládli sourozenci Škarnitzlovi

Úvodní díl 13. ročníku seriálu Kolo pro život, závod Trans Brdy České spořitelny v Letech u Prahy, si tradičně nenechává ujít ani redakce MTBS.cz, důkazem budiž článek Peťana Bureše: Trans Brdy 2012 - rekordní. Tradiční závod se startem a cílem na břehu Berounky vyhráli sourozenci Škarnitzlovi. Jan ovládl závod mužské kategorie, mezi ženami byla na trati dlouhé 55 kilometrů nejrychlejší jeho sestra Jitka.

Hned první díl Kolo pro život přilákal na start obrovské množství závodníků, kterých se v Letech u Prahy sešlo bezmála 1500! Počasí jako vymalované přímo vybízelo k tomu zkusit si některou z tras v náročném terénu brdských lesů nebo jen tak si přijít zrelaxovat do krásného prostředí a zažít báječný den sledováním závodů, soutěžením o ceny, či ochutnáváním různých dobrot, zmrzliny a ledové kávy. Děti i dospělí měli možnost vyzkoušet úplně novou pumptrackovou dráhu.

Sportovní stránka závodu měla velkou kvalitu. I proto, že se na start postavil Honza Škarnitzl, který bude v srpnu startovat na olympiádě v Londýně v mužském cross country spolu s Jardou Kulhavým a Ondrou Cinkem. A i když Honza není vyloženě specialistou na maratony a daleko líp se cítí při klasickém cross country, nakonec zvítězil.

Tým Rubena Auto-Menčík Specialized tak slavil hned dvojnásobný triumf. "Pro mě šlo v první řadě o přípravu, závod mi dobře vycházel v rámci tréninkového bloku. Ale z vítězství mám samozřejmě velkou radost," řekl Škarnitzl.
"Ze začátku jsem se rozjížděl pomaleji, nějaké vteřiny jsem ztratil," prozradil. Postupně však jeho tempo stále nabíralo na obrátkách. Vytvořil silnou dvojici s loňským celkovým vítězem Boudným. "Dobře jsme spolupracovali a dojeli jsme Kristiána Hynka s Honzou Hruškou. Na posledních dvou stoupáních jsem byl hodně silný a najednou jsem vpředu zůstal sám se slušným náskokem. Ale kluci mi to trochu usnadnili svými defekty," narážel Škarnitzl na technické problémy Boudného i Hynka, kteří se nakonec podělili o zbývající dvě místa na stupních vítězů.

V ženské kategorii se nenechala zahanbit Honzova sestra Jitka. Potvrdila roli velké favoritky a ostatní soupeřky porazila rozdílem třídy. "Když jedu Kolo pro život, tým ode mě čeká vítězství. Takže je přece nemůžu zklamat," řekla s úsměvem úřadující mistryně republiky v cross country do 23 let. Na rozdíl od bráchy, který je domácím šampiónem ze závodu mužů, však mistrovský dres tak často nevozí. "Můžu ho mít jen na závody kategorie do 23 let, takže si ho moc neužiju," vysvětlila Jitka.

V sezoně se na KPŽ ještě určitě představí a fanoušci se mají na co těšit. "Počítám, že bych mohla absolvovat tak tři až pět závodů. Uvidíme podle programu. Prioritou je samozřejmě cross country. Jsem posledním rokem ve třiadvacítce, chci udělat dobré výsledky ve světových pohárech, na které pojedu. A taky se nominovat na mistrovství světa a Evropy," poodhalila své plány Škarnitzlová.
Závody Kolo pro život jsou pro ni příjemným zpestřením. "Jsou tu širší cesty, delší roviny. Oproti cross country se tu dá víc střídat a spolupracovat. Akorát pořádně nevím, kolikátá jedu a netuším, jak jsou na tom soupeřky," přiznala Jitka.

Když jede takový masový závod, tak musí řada mužů, a že je pořádně dlouhá, skousnout porážku od zástupkyně něžného pohlaví. "Většina chlapů to bere sportovně, občas i pomůžou a povzbudí mě. Ale je i pár těch, kteří to nesou hůř a pořád se snaží nastupovat," usmála se vítězka Trans Brdy České spořitelny mezi ženami.

To, že s bráchou stanuli oba na nejvyšším stupni, je potěšilo. "Je to pro nás dva radost, i pro naši rodinu. A v týmu panuje samozřejmě taky spokojenost," řekla Jitka.

Stříbro si v závodě žen vybojovala Karla Štěpánová z týmu Kona Cycling, bronz potom Jana Kyptová v dresu Alltraining Lawi týmu.

Sobotní závod absolvoval i handicapovaný cyklista Michal Stark, legenda paralympijského sportu. V rámci partnerství s Českou spořitelnou přijal výzvu v podobě startu hned v úvodním dílu Kolo pro život, ač jde o cyklistu s nadkolenní amputací a jezdí bez protézy! Dát takovou porci v těžkém terénu za sluneční výhně téměř 30 stupňů a ještě na biku, který není Michalovou prioritou, to zaslouží obrovský obdiv a smeknout pomyslný klobouk by měli všichni startující. "Bylo to hodně těžké. Šlo vlastně o druhý bikový závod, který jsem v životě jel. Je to úplně něco jiného než na silnici," přiznal Michal, s nímž závod absolvoval jeden z kamarádů obdobné výkonnosti, o něhož se v případě potřeby mohl opřít. O čas v tomto případě Michalovi rozhodně nešlo, i když pro typující v soutěži České spořitelny byl podstatný. Jen pro pořádek, bylo to 4:29:06. "V Česku jsem v tomhle určitě rarita a možná i v Evropě," přiznal s úsměvem Michal.

Foto: Miloš Lubas