V těchto mrazech na kole? Žádná psina, buďte opatrní!

Nedávno jsme se na našich stránkách zabývali tématem smogové situace a otázky, zda je vhodné do smogu vyjíždět na kole. Nyní pro změnu Českou republiku sevřely arktické mrazy - hodí se sportovat venku i za takových podmínek? Je potom sport ještě pro zdraví nebo už si jím škodíme? Jak se bránit omrzlinám?

Zima se po teplém lednu hlásí o slovo, a to velmi hlasitě. V závěru týdne může podle varování meteorologů v České republice ojediněle spadnout rtuť teploměrů i pod čtyřicet stupňů pod nulou....

Pro sportovce jsou smog a velký mráz dva nepřátelé v zimním období. Lidé, kteří sportují jen pro zdraví, jeden dva dny bez pohybu snadno překousnou. Horší je to ale s ambicióznějšími jedinci, kteří se třeba i řídí tréninkovými plány a svou přípravu směřují například k nějakému závodu. Smířit se pak se dny klidu je pro naši hlavu daleko složitější.

Do jisté míry platí pro pohyb v mrazu podobné rady jako za smogové situace (čtěte v článku Ve smogu raději zůstaňte doma a dejte si pohov, některé skupiny lidí jsou ale při mrazech ohroženy více. Prochladnout mohou snadno například malé děti, ale i starší lidé. Zvlášť nebezpečný je arktický mráz pro kardiaky. Mráz však pociťují nepříjemně i zcela zdraví lidé, neboť je agresivní a vysušuje sliznice a pokožku.

Hlavními radami jak se mrazu bránit, když už ven musíte, je omezit některé své aktivity a dbát na dobré oblečení. Nezapomínejte na čepici a rukavice. Hodit se vám bude šála, šátek přes ústa nebo kukla, abyste se ubránili vdechování mrazivého vzduchu. Ten se totiž cestou přes horní cesty dýchací nestihne prohřát, vysušuje sliznice, které může i poškodit, a vlivem jejich oslabení může potom celý stav vyústit v nachlazení či dokonce zánět dýchacích cest. Šátek přes ústa však do jisté míry vzduch dokáže předehřát.

Pokud si ani v holomrazech nedokážete svou sportovní porci odpustit, čiňte tak s opatrností. Doporučuje se pohybovat se spíše v nižších intenzitách (v úrovni aerobního pásma). Další možností je přesunout se k vykonávání sportovních aktivit do zastřešených prostor - zajít si na spinning, na běhátko nebo do posilovny. Případně se věnovat regeneračním procedurám jako je například saunování.

Omrzliny
Na řadu tak přichází i téma omrzlin, které nabývá na významu především v posledních dnech, kdy nás terorizují mrazy ze Sibiře. Pojďme se tedy zaměřit přímo na riziko poškození kůže - omrzlin.

Dnešní rada se může zdát jako zbytečné "sýčkování", ale ve skutečnosti není těžké přijít v zimě k omrzlinám i v našich končinách. Ačkoliv většina z vás si pod pojmem omrzlina představí na uhel černé konečky prstů horolezců z Mount Everestu, omrzlinu nižšího stupně jste již možná sami měli aniž byste to tušili.

Vznik omrzlin kupodivu není spojen jen se skutečně extrémními mrazy. Uvádí se, že k omrzlině můžete přijít i v teplotách okolo deseti stupňů nad nulou! Záleží totiž na dalších okolních podmínkách, jako je vítr, vzdušná vlhkost a individuální dispozice. Nejvíce ohrožené jsou přitom tzv. periferní tkáně, tedy prsty, uši, nos a další části obličeje.

Prvními známkami počínající omrzliny jsou změny prokrvení kůže, která tím mění barvu z růžové na bledou, bílou až namodralou. Tento jev doprovází snížení citlivosti kůže, která často mění barvu z růžové na bílou. Kůže je napnutá, lesklá, tkáně mohou bolet. První pomoc musí být rychlá. Pokud včas promrzlé tkáně prohřejete v teplejším prostředí nebo vložíte ruce do klína či podpaží, bude pomoc i efektivní. Vyhýbejte se namáčení prstů do horké vody (do vlažné můžete). Přirozenou reakcí tkání na prohřátí je opětovný návrat krve, s nímž se ale může rozvíjet otok a zrudnutí spojené s pálivou bolestí.

Nedoporučuje se postižená místa masírovat či třít. Není také vhodné vkládat ruce ke zdroji silného, sálavého tepla (kamna, oheň, fén) ani do horké vody - znecitlivělá kůže nerozpozná intenzitu tepla a můžete si navíc způsobit ještě popáleninu.

Dalším stupněm je vznik puchýřů, které se objevují jeden až tři dny po omrznutí. Kůže se zabarvuje do fialova a jde o přechodné stádium mezi vratným a nevratným poškozením. Puchýře se světlým obsahem jsou známkou naděje v uzdravení, tmavý obsah puchýřů je negativním příznakem značícím horší vyhlídky. Ve třetím stádiu se totiž objevují nekrózy, kdy tkáň zčerná, tvrdne a odumírá. Druhé i třetí stádium vyžadují odbornou lékařskou péči, která trvá i měsíce a v těžkých případech stojí na jejím konci amputace.

Důležitá je prevence
Prochladnutí okrajových tkání se nevyplácí podceňovat, protože i lehká omrzlina výrazně mění přecitlivělost na chlad, zhoršuje adaptaci tkání na chlad a s tím souvisí i vyšší riziko vzniku nových omrzlin.

Foto: istockphoto.com, archiv Jana Kopky www.jankopka.cz