Vstříc ledu, mrazu a samotě. Pavel Richtr vyráží na Aljašku

Pavel Richtr už stříhá metr. V úterý odletí přes Londýn a Seattle do Anchorage, největšího města Aljašky. Už po třetí se postaví na start Iditarod Trail Invitational.

Češi o tomhle závodu ví zejména díky Janu Kopkovi, který extrémní závod v roce 2007 vyhrál. Jeho štafetu nyní přebírá právě Pavel, za sebou má premiéru v roce 2012, kdy jako nováček musel zakusit kratší verzi (560km), vloni se pak úspěšně popral s dlouhou verzí, skončil čtvrtý. A tu má v plánu i letos, čeká ho 1600 kilometrů nonstop dobrodružství zamrzlou pustinou Aljašky. V syrových mrazech na kole, absolutně bez podpory. Bez debat se jedná o nejtěžší zimní závod na světě, který se jezdí, aby člověk přežil, ne aby vyhrál.

Letošní ročník startuje v neděli 1. března v Knik Lake, cílem je městečko Nome. Pavel bude mezi 55 borci, kteří jsou do závodu přihlášeni, ale z toho jen 11 startuje na dlouhé trati. V těchto chvílích Pavel finišuje s přípravami. “Teď fakt nestíhám nic… už ani trénovat. Z toho už ale hlavu nemám, vloni jsem tři týdny před závodem onemocněl. Není to o tom, přijet tam v nabroušené formě, já ani nevím kolik mám najeto, dávám minimálně 20 hodin týdně.” svěřil se dobrodruh z pražského obchodu Bicycle Café. Závod pro něj vlastně už odstartoval, musel si na trať připravit balíčky s jídlem a ty poslat do USA. Měly by pak na něj čekat na trati.

“Posílám si dopředu 3 balíky po 5 kilech, letadlem je pak rozváží a rozhazujou po trati. Další balíčky si rozešlu přímo z Anchorage do městeček po trati,” líčil Pavel, jehož nepostradatelné balíčky budou ležet 14 dnů ve sněhu. Jen doufá, že je najde a že je třeba neroztrhá divá zvěř.  “Oni se v tom pořadatelé vyžívají, aby to nebylo moc jednoduchý :-) Zvěř to rozsápat může, ale moc se to nestává. Musíš dopředu počítat s tím, že ho nenajdeš, že tam nebude…,” řekl Pavel. Navíc ty 3 balíky zůstaly někde na cestě a včas nedorazí.

Nás samozřejmě velmi zajímalo, co takový balíček vyslaný do pustiny obsahuje. “Snickersky, para ořechy - mají největší poměr váha / energie, arašídové máslo, sušené maso, čokoláda, m&m’s , skitlles pro odměnu :-) Baterky do GPS a čelovky, náhradní duše, hřejivý sáčky na ruce,” vypočítával Pavel. Pokud se ztracený balíček nenajde, tak se Pavel moc nestresuje. “Můžu hrabat do zbytků věcí lidí přede mnou…,” vysvětluje Pavel.

“Těším se na dobrodružství, na lidi kolem závodu, je to úžasná parta, která se kolem závodu a na závodě pohybuje. I když se s některýma lidma vidíš jen 2 hodiny za celý závod, tak ti to přijde, že jsou to tví nejlepší kámoši. Netěším se na hnusný věci, těžko ale říct, co to bude. V roce 2012 prý byl nejhorší ročník, za 16 hodin jsem ujel 40 kilometrů. Do cíle dojela jen třetina závodníků. Já jsem tlačil kolo jako buldog a prošel jen díky tomu, že jsem to tam nikdy předtím nezažil, jaký to je jiný roky „normálnější“. Jsou notoricky špatný místa - přechod moře. Na to se netěším, tam budu podělanej strachy,” přiznal se Pavel, který se na Aljašku vypravuje se střízlivými závodními ambicemi. “Ono se to během závodu vyvíjí, musíš tam jet s pokorou a doufáš, že to zvládneš. Ale když se ti jede dobře a všechno vychází, tak teprve pak můžeš závodit. Hodně favoritů už v minulosti po startu vypálilo a pak třeba druhý den vzdalo. Moc to neřeším, navíc myslím, že se bude v letošní velmi silné konkurenci těžké prosadit na úplném čele.”

Filozofií je minimum podpory pro maximum zážitku. Závod, který není pro každého. Chyba ve špatný okamžik může mít cenu ztraceného prstu nebo života. Častokrát je jedinou možností záchrany záchrana sama sebe. Pro ty, co s touto filozofií nesouhlasí, očekávají značenou trasu a více podpory, existuje spousta jiných závodů (citace webu závodu)

Díky dobrým zkušenostem se svým vybavením Pavel na letošní ročník nedělal žádné dramatické změny. “Mám nový spacák a kolo. Pořád mám stejný klíčový vybavení, v minulosti nebyly žádný katastrofy, takže neměním.” 

“Důvod, proč jsem kolo vyměnil je, že jsem vloni neměl pláště s hroty, kvůli stovkám kilometrů ledu je ale letos potřebuju. Nový plášť s hroty by se mi nevešel do rámu, takže mám nový rám s 190mm zadní osou,” popisuje Pavel, jehož nový Fatback Corvus je karbonový a váží 11,8 kilogramů. “Letos se karbonová éra rozjela naplno, vloni mělo karbon jen pár lidí, teď to bude většina. Pro tento závod je pro mě důležitý relativně vzpřímený posed, pohodlné sedlo a ergonomické gripy – přesto zažijou ruce a zadek peklo.”

Kdo z vás jezdil na kole v minus čtyřiceti, asi ví, že je nutné se na takovou kosu vybavit. Možná se to někomu bude zdát na hlavu postavené, ale pro Pavla je důležitá vrstva, která nepropouští pot. “Na triko z merina si obleču absolutně neprodyšnou lehkou bundičku… Má to několik efektů, když se začneš potit, hned to cítíš, takže s tím můžeš pracovat. Já právě nepotřebuju, aby se voda, resp. pot odváděl - hned totiž zamrzá. Bundička také zvyšuje až o 10 stupňů tepelnej komfort.  Na tom pak mám už jen windstopper. Víc než na těle se to používá na nohou. Je potřeba mít botu suchou. Někdo to může suplovat i igeliťákem,” (www.svetoutdooru.cz/rady/18864-tajemstvi-vb-kontroverzni-odparovaci-bariera/) vysvětluje Pavel, který jede v lehce zateplených běžeckých botách, na kterých má speciální návleky, ne nepodobné těm, ve kterých učinil Niel Armstrong obrovský krok pro lidstvo. Je tedy také jasné, že pedály jsou volné platformy.

Pavel počítá, že by se letos mohl do cíle dostat za 15 až 25 dnů. “I na Aljašce je letos mizerná zima, minimum sněhu a teď dokonce teploty kolem nuly (ale před pár týdny bylo -40 a připraven musím být na všechno). Uvidíme, jak to bude vypadat. Vloni jsem měl průměr 10 km/h.” 

Fatback corvus - 11,8 kg s plášti s hroty a v dušové verzi - přehazovačka Sram X01 - řazení Sram Grip Shift X01 /kvůli palcovým rukavicím ideálnější verze/ - jednopřevodník Wolf Tooth 30 zubů - kazeta Sram X01 10-42 - kliky Race Face Next SL - brzdy Hope Race X2 - hlavové složení Chris King - představec/řidítka Thompson Components - 160mm kotouče Hope Floating - náby Nine Industries - 135mm osa vpředu, 190mm vzadu - ráfky Nextie 90 mm - pláště 45North - model Dillinger 5 s hroty /je možné koupit tento plášť i v verzi bez hrotů, mohou se ale dokoupit a vsadit do připravených otvorů/ - sedlo Specialized Phenom Expert - gripy Ergon Více fotografií

Velkou novinkou letošního ročníku bude možnost použití GPS trackeru. “Vždycky byly zakázaný, ja sám jsem s sebou vezl jen osobní lokátor pro případ absolutní nouze, který když zapneš, tak začne vysílat signál s tvojí polohou. Letos budou - asi pod tlakem závodníků i diváků doma u počítačů - na zkoušku povolený GPS trackery. Existují ale obavy, jak budou lidi doma hotoví z toho, když někomu třeba dojdou baterky nebo bude muset někde den bivakovat - všichni budou ve stresu, co se děje...”

Snad ale bude mít nejen Pavel cestu hladkou a bez velkých problémů, věřme, že cíle dosáhne v pořádku a nabitý novými zážitky.

Foto: Michal Červený

Novinky před startem můžete sledovat na www.facebook.com/pavel.richtr nebo www.pavelrichtr.cz

Online mapa, kde lze Pavla sledovat je: pavelrichtr.cz/2015/02/iditarod-trail-invitational-2015-online/