Od rozhodnutí k prvnímu závodnímu počinu nemusí být dlouhá cesta. Jak si jí užil náš cyklokrosový elév Kuba Truksa?
Jen pro připomenutí v prvním díle našeho cyklokrosového seriálu Kterak se stát cyklokrosařem? jsme vám představili pohnutky a záměr našeho "pokusného psa" Kuby Truksy, které ho vedly k rozhodnutí, že zkusí co všechno obnáší cyklokrosová sezona.
Mezi tím si Kuba opatřil kolo, zajistil závodní kombinézu, trochu prostudoval cyklokrosová pravidla a přesně před týdnem se vydal pln očekávání na svůj první cyklokrosový závod. Dnes se tedy budeme bavit o tom, jestli byla prvotní očekávání naplněna, jaké dojmy Kuba během příprav i vlastního závodu nabyl a jak první získané zkušenosti hodlá zúročit ve svém dalším cyklokrosovém působení.
Přesně týden poté, co jsem poprvé sedl na cyklokrosové kolo jsem se vydal na svůj první závod Toi Toi Cupu v Mnichově Hradišti. Oproti bikovým závodům je příjemný odpolední start závodu, takže člověk nemusel vstávat až tak brzy. Počasí slibovalo dost necyklokrosové počasí – slunce, teplo a prach. Všechno zabalit do auta a mohli jsme vyrazit vstříc novým zážitkům.
Pokud budete chtít jezdit Toi Toi Cup, neobejdete se bez platné licence, kterou předkládáte hned u prezentace a „zabaví“ vám ji až do konce závodu. Pak už jen zaplatit startovné a dostanete tři startovní čísla – jedno na záda a dvě na rukáv. Dokud čísla nevrátíte po závodě zpět, nevrátí vám licenci. Odtud si číslo jako suvenýr nepřivezete.
Vůbec pravidla a jejich dodržování je striktně dodržováno na každém kroku. Při řazení na start například přišel rozhodčí s tím, že jeden ze závodníků má smytý podpis na licenci. Dokud licenci opět nepodepsal, nemohl na start nastoupit. Ale jinak tu panuje příjemná atmosféra.
Před závodem bylo třeba si řádně prohlédnout trať. V prvních kolech bylo důležité si najet komplikované úseky a vůbec si najít ideální stopu. Trať byla hodně suchá a díky tomu na mnoha místech dost hrbolatá. Tentokrát neobsahovala žádné umělé překážky nebo schody, takže se to dalo jet bez šlápnutí na zem. V každém kole byla dvě depa, kde bylo možné vyřešit případné problémy nebo defekt. Mechanici mezi nimi přebíhali do prudkého kopce. Jak mi Martin (můj kamarád, pomocník, mechanik a řidič v jedné osobě) prozradil, zadýchal se při běhání tam a zpět opravdu hodně. Během závodu mě naštěstí problémy nepotkaly.
Americký Trek se letos rozhodl, že dá brouka do hlavy všem, kteří to se silniční cyklistikou myslí opravdu vážně. Po loňském představení nové aero silničky Madone tak letos přišla na řadu ještě…
Celý článek…Čeká vás především kvalitní horský trénink ve společnosti závodníků profi pelotonu. A také semináře, péče špičkových techniků, fyzioterapeutů a masérů, sauna, dobré a zdravé jídlo. Prostě top…
Celý článek…Jeden z nejnáročnějších a nejprestižnějších etapových závodů horských kol na světě – Cape Epic se... Příspěvek Jak se plní sny. Aneta Hovorková míří na Cape Epic pochází z Dámynakole.cz
Celý článek…Před pár dny byla při pietním aktu uctěna památka 18leté švýcarské cyklistky Muriel Furrer, která...…
Celý článek…Krásné a funkční. To je nový model Orbea Diem, s nímž budete ve městě za bohy...
Celý článek…Zcela nové Turbo Porto je více než jen nejužitečnější a nejvýkonnější nákladní elektrokolo ve své kategorii. Je pečlivě zpracováno tak, aby bylo nejvýkonnějším, nejpropracovanějším a nejkrásnějším…
Celý článek…
perfect,thanks for ur information,i’ll recomment it to all of my friends.
odpověz na tento komentářZajímavé, vždyt přeci nejede o Kubu a jeho konkrétní výkony na biku nebo krosu, ale to přiblížení cyklokrosu potencionálním zajemců co o něm moc nevděí a chtěli by ho třeba zkusit....
odpověz na tento komentářJelikož do toho nevidim, tak pro mě zajímavý čtení... nejvíc mě teda překvapilo to o tom pití, to bych asi exnul, pít na povel. To má jakej důvod? Aby se netrousili po depu jak černí havrani?
odpověz na tento komentářZkusil jsem si kdysi pár závodů v cyklokrosu a tři největší rozdíly proti bikům jsou: Pořád se z plné rychlosti točí do protisměru, takže pořád musíte rozjíždět kolo prakticky z nuly do maximálky...pokud je sucho tak prakticky celý závod nevidíte řidítka jak vibrujou na drnech...běhá se s kolem na zádech (to vám neskutečným způsobem rozhodí dýchání). Prostě legrace :-). No nebudu se dál rozepisovat, vemte si bika a přijeďte si to zkusit 15.října do Plzně na trať světového poháru. Proběhne tam závod pro MTB jezdce na identické trati, jako se další den jede svěťák.
odpověz na tento komentářNo na poháru třeba ve Stříbře nebo v Plzni jsem s trochou škodolibosti sledoval ty poslední odvážlivce, který tam ve srovnání se špičkou vypadali opravdu legračně, jaký bylo pak moje překvapení když jsem zjistil, že na bikových závodech jsem od nich dostal naloženo. Neumim si tedy představit, jak směšně bych na cyklokrosový trati vypadal já :) Takže i ti vzadu maj můj obdiv, za odvahu. Nevim proč jsem tenhle odstavec psal, tak ho radši nečtěte :)
odpověz na tento komentářTady jde přece o přiblížení cyklokrosu...třeba pro ty co by to chtěli zkusit a mají třeba obavy, nejde myslim o toho borca..takže dobrý nápad!!
odpověz na tento komentářodpověď na Storck — #3 to dost záleží jaké závody - na KPŽ je celkem tlačenka, ale na ostatních závodech, kde to není tolik našlapaný, se jede větší pohoda. Na poháru v maratonu je to vůbec v klidu, nikdo to nehrotí na prvním kilometru ze sta.
odpověz na tento komentářUž se těším na další článek. Dlouho jsem se tak nezasmál :) ten kluk nezávodil, ten se tam jen vezl a vypadal hůř než na biku na těch Praž. schodech :)že by anti-reklama pro Trek? :)
odpověz na tento komentářodpověď na Martin Bali-Jenčík — #5 Můj tedy ne. Stylistická hrůza: "...dodržování je striktně dodržováno..., dřina x dřina..." Ale závodníkovi fandím a přeju plno úspěchů nejen na cyklokrosovém poli.
odpověz na tento komentářodpověď na Lukyn — #7 Někdy stačí napsat pouze pár slov a člověk se dokáže ztrapnit ...zrovna jak se to povedlo Tobě.
Autor článku má moje uznání za to, že do toho šel a dokáže o tom napsat fajn počtení.
odpověz na tento komentářAť to zkouší pro mě za mě - je to fajn, ale tyhle články ho jen ztrapňujou :))
- na tento komentář reaguje Mira — #8
odpověz na tento komentářLidi už opravdu nevědí, jak se jen zviditelnit....
odpověz na tento komentářZávodník i redaktor mají mé uznání!
- na tento komentář reaguje jaczub — #9
odpověz na tento komentářJe to tatar
odpověz na tento komentářJakuba Truksu neznam a popravde slysim/ctu o nem poprve. Celkem me ale zaujalo co se tu pise:
"Hned po startu přišel krátký úsek po silnici. Tady to bylo dost loket na loket. Na bikových závodech je člověk zvyklý, že se zpočátku jede spíše opatrně, aby se nikomu nic nestalo. Tady do toho šli všichni naplno a v první zatáčce do terénu se to hodně tlačilo a o tom, že by někdo někoho pustil nemohla být ani řeč."
No nevim jake bikove zavody J.T. objizdi, ale co si pamatuju, tak vzdy se na bikach zavodilo hned od startu naplno na XC i maratonech a nejake pousteni neexistovalo. A to mam za sebou nekolik bikovych sezon...
Nehlede na to, ze jsem uz jako kadet jezdil cas zavodu kolem 1h a to od startu do cile na doraz. Stejne jako elitni cyklokrosari :-)
Jinak je to celkem zajimavy pohled bikera na cros, tak se tu treba priste doctem dalsi poznatky :-) Nicmene hromada bikeru jezdi taky cyklokros a zadne clanky kolem toho nejsou.
- na tento komentář reaguje McBlacky — #11
odpověz na tento komentářPěkný Truksíku, jen tak dál! Už se těším na články psané po závodech v bahně a na ledě. To bude nových zážitků! :)
odpověz na tento komentářtleskám. odvaze, i přístupu, i objektivnímu popisu závodu...nám nadšencům alespon přiblíží jak kosmicky vzdálené jsou výkony cyklokrosařů...málokdo by dokázal s kubou jet i na mtb, a to tady nemám závody na ledě v minus 10st c!
odpověz na tento komentář