Byla to euforie, stejně jako před dvěma lety, říká Ondřej Cink

Plán zněl jasně: medaile z mistrovství světa 2015 v Andoře. Ondřej Cink o ní hovořil už vloni, ještě s trenérem Milan Spěšným. Napravil loňské škody, prodral se výš ve světovém poháru, potom vyměnil kouče a v Lenzerheide se dostal na stupně vítězů SP. Vyhrál domácí šampionát a včera si dojel pro bronzovou medaili. Plán splněn. Bronzová medaile nahradila na žebříčku důležitosti zlato z MS 2012 v kategorii U23.

"Splněno, jsem šťastnej. Každý chce vyhrát, ale věděl jsem, že proti Ninovi a Julienovi to bude hodně těžký. Ale přeci jen mě trochu mrzí, že trať nebyla suchá, protože jsem se s nima cítil dobře v kopcích, ale ve sjezdech jsem ztrácel."

Ondřej Cink žene svou zánovní Meridu 96 k vysněnému cíli....

Jaká byla oslava Ondřeji?
Měl jsem týmové povinnosti s Wüstenrotem, kteří mi sem přijeli fandit. Po závodě jsem s nimi byl na večeři, dal jsem si výborný steak a výborný víno. Zakončil jsem to dvěma dezerty. Skončili jsme po půlnoci, takže se mi na tu velkou párty už moc nechtělo. Myslím, že to ještě oslavím doma. 

Jsi z bronzové bitvy unaven?
Zatím jsem v pohodě, nic moc mě nebolí, ale asi to ještě přijde.

A co včera, jak moc závod bolel?
Při závodě mě ani nic nebolelo, jelo se mi fakt moc dobře, necítil jsem skoro nic. Spíš hned po dojezdu, to mě bolelo a pálilo všechno. 

Stupně vítězů MS MTB 2015 - 1. Schurter, 2. Absalon, 3. Cink

Před dvěma lety jsi také říkal, že jsi při závodě necítil bolest, ale euforii, bylo to včera podobné?
Asi trochu jo. Byl jsem rád, že mi vyšel start, byl jsem vepředu, v jednu chvíli jsem se dostal i na první místo, takže to euforie byla. Pak, když jsem bojoval o třetí místo, tak mě to hnalo. Skvělí byli i diváci, bylo jich strašně moc a spousta českých, to mě překvapilo! Krásně se v tom závodilo.

Slabinou se zdály býti sjezdy...
Ty mě trápily, hodně jsem tam na kluky ztrácel, jak to bylo uklouzaný, tak na tom to bylo ještě horší a já se v tom necítil dobře. Pak jsem vždycky ztrácel síly tím, že jsem se snažil Absalona a Nina dojet. Tři kola se to dařilo, kdyby to bylo suchý, možná by to vypadalo jinak. Dvakrát jsem tam lehce spadnul, ale nic se nestalo. Bál jsem se to pustit rychleji, třeba bych to zvládnul, ale když jsem za sebou viděl Fumice, jak jede hranu a pak třikrát v jednom kole spadnul, tak jsem raději jezdil opatrněji. Bylo to podle mě lepší. Na ty dva vepředu bych stejně neměl, hlavně v tý technice. To se asi budu muset ještě hodně učit :-)

Ondra za to bere a rozhoduje o budoucím majiteli bronzové medaile

Ve kterém místě jsi se naopak cítil nejlépe?
Cítil jsem se nejlépe v té prudké sjezdovce, která byla hned po nepříjemném odkloněném sjezdu. Trenér, když za mnou přijel a viděl trať, tak hned věděl, že tohle je moje místo, že tady se bude rozhodovat. A nakonec měl pravdu, tam jsem asi rozhodnul o tom, že bronz bude můj. V posledním kole se na mě dole pod kopcem Fumic nalepil a já jel ten kopec totální hranu až nahoru. Ale bylo to s chlupem :-)

Byl jsi nervózní? Věděl jsi, že tě Fumic ve sjezdech stahuje....
Věděl jsem to už nahoře, že ke mně doletí a byl jsem samozřejmě nervózní a hodně. Bál jsem se, abych tam ještě někde nelehnul, modlil jsem se, ať už jsem dole a můžu jet do kopce, protože jsem věděl, že tam jsem zase silnější já. Bylo to tak skoro každý kolo. V kopci jsem si na něj prostě věřil.

Ondřej Cink v technické pasáži

Potkala tě během závodu nějaké krize nebo slabý moment?
Ne, jen to trápení ve sjezdech, krize jako taková nebyla. Kluzkej povrch mi nevyhovuje, to byla moje jediná slabina.

O Andoře a úspěchu tady jsi dlouho mluvil, co byl nejzásadnější krok v přípravě?
Byla 100%. Nejdůležitější byl ten krok s novým trenérem, ale zároveň to bylo asi nejtěžší rozhodnutí v sezoně. Jsem rád, že jsme si s Chrisem sedli. Mistrák světa mě motivoval, on je specialista na vysokohorskou přípravu a já v tom viděl velkou šanci, že to celé bude mít smysl. Těšil jsem se na spolupráci, i když jsem nebyl téměř doma a trénoval jsem někde ve výšce.

Ondřej Cink ze sedla! Takhle jsme ho vidělil téměř celý závod...

Zřejmě se ale trénink ve výšce vyplatil...
Tady to bylo hodně znát, vůbec nic jsem necítil, dýchalo se mi fakt dobře. Už na posledním soustředění v Kitzbühlu jsem se cítil dobře.

Jaký je tvůj následující závodní program?
Máme týmový závod na finále Bundesligy, pak jedu na testovací závod do Rio de Janeira, to je až za měsíc. Pak si dám volno.

Dovolená?
Chystáme se se Zuzkou na Kubu.... 

Foto: Michal Červený, Marius Maasewerd/EGO Promotion