Craft 1000 miles 2013 - první dojmy

Hlavní čelo závodu Craft 1000 Miles Adventure napříč Československem již překročilo slovensko-české hranice. Nejrychlejší bikeři se nachází na území Moravy, mají v nohách již 650 km a směřují do Františkova v Jeseníkách, kde tým organizátorů v čele s Janem Kopkou staví druhé kontrolní stanoviště. V čele závodu je v současné době Ladislav Bimon, který dorazil na první kontrolu po 540 kilometrech u Trenčína už včera brzo ráno. Startovní pole zatím opustilo šest bikerů, čtyři kvůli přetrvávajícím zdravotním potížím a dva kvůli technickým problémům.

Závodníci, kteří se rozhodli kvůli pozdější době startu k jízdě přes noc, aby získali cenný náskok před ostatními soupeři, neměli první noc závodu nouzi o pořádné dobrodružství. Pevně stanovená trasa je zavedla k záludnému brodu nepravidelné hloubky. Zprvu vypadal jednoduše, ale v noci a za svitu čelovky se těžko odhadne vhodné místo pro jeho překonání. Stačilo sejít krok ze správné cesty a tam, kde původně voda sahala po stehna, závodníci doslova plavali s kolem. Nejlépe celou situaci vystihuje textová zpráva pořadatelům od závodníka: "Nevěděl jsem, že moje kolo umí plavat."

Organizátoři si pro účastníky připravili několik pravidel, která je nutné během závodu bezpodmínečně dodržovat. Pro cyklisty a koloběžkáře je to striktní dodržení stanovené trasy. To neplatí pro běžce, kteří mají stanoveny pouze kontrolní body. Druhým pravidlem je každodenní podvečerní odeslání GPS souřadnic své aktuální polohy s krátkou zprávou o stavu závodníka, díky kterým jsou organizátoři schopni stanovit pořadí na trati a také získají přehled o psychickém i zdravotním stavu závodníků.

O fyzické a psychické náročnosti závodu není pochyb, člověk si při něm sáhne doslova na dno svých sil, soustředí se jen na závod a nepřemýšlí o běžných každodenních starostech. Jak sám organizátor Jan Kopka říká: "Závod a fyzické vypětí působí na závodníky jako čistírna."

Na rozdíl od dvou předchozích ročníků letos závodníkům počasí opravdu přeje, díky tomu se i průběh závodu zrychlil, a tak můžeme předpokládat, že na letošním ročníku se budou trhat traťové rekordy. Podle zpráv účastníků měl největší úspěch úsek vedoucí přes Veľkou Fatru.

"V neděli večer jsme sbalili start a začali se přesouvat na chatu Hrešnou, kde jsme se měli v noci setkat s kameramanským Land Roverem i dalším nezávislým kameramanem Martinem Wenzelem, abychom pořídili noční záběry. V noci co 20 minut řeším telefonem nějaký problém na trati – drobné úrazy, ztráty GPS, rozbitá kola. Největším smolařem se stal závodník, který měl problém s přehazováním, vzhledem ke specialitě dílu nešlo opravit. Na konstantní převod dojel trasou se závodem až do Michalovců a v servisu se ve 22 hodin do opravy pustili, ve tři hodiny ráno konstatovali, že řazení neopraví. Kolem 4. ráno závodník sedl zlomený na vlak do Čech s tím, že končí. Cestou se mu to rozleželo a vysedl v Ostravě. Ani tam mu kolo neopravili, půjčil si jiné a prvním vlakem se vrátil zpět. Chtěl zpátky na trať a já mu rozumím. Rok obětoval jedinému. Rok tréninku a příprav, těšení i obav nelze jen tak zahodit. Kolem sedmé večer opět bojoval na trase. My mu držíme palce, bude to mít hodně těžké! Ztráta pořadí i ambic zároveň znamená velkou ztrátu motivace. Doufáme, že najde hodně vůle a vnitřní síly v těch těžkých chvílích a beznadějných situacích se zvednout a pokračovat dál. To dobrodružství bude ale určitě stát za to. Ráno vyrážíme dál k Ružomberoku, abychom předjeli čelo závodu a za slunečného počasí se dostáváme ke Králově Studni za Krížnou, nejvyššímu bodu závodu, píšeme zprávy, zpracováváme fotky, koordinujeme operační jednotky a čekáme na závodníky a potom dál k Ružomberoku, abychom předjeli čelo závodu. Po dvou opravdu drsných ročnících počasí letos vychází od startu perfektně. Přejeme závodníkům, ať si toho užijí. Děkujeme všem lidem na východním Slovensku za nezištnou pomoc a podporu. Život tu není snadný, ale lidé čistí a přátelští," řekl o dosavadním průběhu závodu hlavní organizátor Jan Kopka.

Na trati vládne mezi závodníky přátelská atmosféra a důležitější než výsledné pořadí je vzájemná solidarita jednotlivých soupeřů a nezištná pomoc v nouzi. Důkazem toho je i textová zpráva odeslaná organizátorům od dvojice závodníků, poskytující první pomoc zraněnému kolegovi: "Před chvílí jsme posbírali polského závodníka, byl pobitý, ošetřili jsme odřeniny, jinak vypadá ok, doprovodili jsme ho na sjezd do Partyzánské Lupči a my jedeme směr Liptovská Osada a hledáme nocleh. Chtěl jsem dnes dál, ale ošetřování soupeře - kamaráda mělo samozřejmě přednost. Jinak nádherný den, těším se na zítra!

Foto: Martin Vojtuš / MTBiker.sk