Dan Polman vzal 1000 Miles Adventure rekordním útokem

Přední český ultracyklista Daniel Polman, který má za sebou úspěchy na mnoha ultramaratonech včetně těch nejdelších na světě, se rozhodl okusit legendární závod horských kol bez podpory 1000 Miles Adventure. A nebyl by to snad ani Dan, aby nezávodil na 100 %. Hned při svém premiérovém startu vytvořil na trase Nová Sedlica - Třebeň rekord a sesadil tak z trůnu dosavadního krále Milana Hanyka, nový rekord má hodnotu 6 dnů a 19 hodin a 58 minut.

Trasa dlouhá 1630 km s převýšením přes 40 000 m vede obtížným terénem, nejčastěji po turistických cestách a pěšinách. Slibuje tak velké dobrodružství okořeněné například i výskytem medvědů na Slovensku, kvůli kterým jsou na mnoha místech zavedené zákazy nočních jízd. Závodníci si vezou vše s sebou a po cestě si potřebné věci obstarávají sami. Spaní je na každém – od bivaků pod širákem až po využívání ubytovacích zařízení poblíž trasy. Závod má dvě varianty – původní severní a pak také jižní, vedoucí zejména Čechami více jižním směrem. Na Slovensku se trasy několikrát spojují. 

Proč „Míle“?

"Poslední typ závodu, který do mé ultracyklistické mozaiky scházel, byl několikadenní MTB závod bez podpory vedoucí vesměs opuštěnou přírodou. Upřímně, tomuto formátu závodu jsem se několik let vyhýbal z důvodu, že jsem spíše společenský tvor a bytí jen sama se sebou, ač obklopený krásami přírody, mě příliš nebaví. Navíc mě odrazovaly i časté brody řek s kolem nad hlavou. Časem jsem nějak dospěl k názoru, že bych tento závod mohl okusit. Přihlásil jsem se tedy na 1000 Miles Adventure, nejlegendárnější MTB ultramaraton bez podpory (nejen v ČR), který pořádá známý ultrabiker Honza Kopka. Vybral jsem si původní a také kopcovitější severní variantu," vysvětluje Dan Polman hlavní motivaci k účasti.

Pevná vůle, silné zážitky

Dan do závodu vstupoval s respektem, nicméně ihned po ohlášení své účasti byl považován i za jeho favorita: "Stál jsem na startu jako nováček, ale zároveň byl předem pasován na adepta na vítězství. Byla to trochu schizofrenní situace. Věděl jsem, že kluci, kteří závod jezdí pravidelně na medailových pozicích, mají na rozdíl ode mě cenné zkušenosti včetně znalosti trasy. To je obrovská výhoda. V mém případě jsem vsázel na cyklistickou formu vyladěnou z kratších závodů. Do závodu jsem se rozjel s mnoha otazníky a čekal, co jeho průběh přinese."

A přinesl toho opravdu hodně! Trasa je vskutku velmi náročná – vede přes mnoho pohoří a často i velmi obtížně sjízdným terénem. Pokud se do toho přidá špatné počasí, čeká na účastníky opravdové peklo: "Prvních asi tři sta kilometrů na Slovensku bylo v pohodě, pak ale začaly úřadovat silné bouřky. Až do cíle bylo v lesích bláto. Mnohdy jsem musel kolo nést lesem, protože po bahnitých cestách rozježděných těžkou lesní technikou jet prostě nešlo. Zakladatel závodu Honza Kopka často říká, že za závod účastníci několikrát vystoupí ze své komfortní zóny. Nejinak tomu bylo i v mém případě. Vyškolil mě hned druhý brod, při němž jsem si o ostrý kámen říznul plosku u nohy, což v takovém závodě opravdu nechcete. Až potom jsem zjistil, že zkušeňáci chodí brody v tretrách, a ne bosí. Počasí nepřálo skoro permanentně, ale třikrát mě dostalo opravdu do úzkých. Na nejvyšším bodě závodu, 1 574 m vysokém vrcholu Krížna ve Velké Fatře, mě zastihly mlhy, déšť a hlavně velmi silný vítr. Před Krkonošemi jsem jel deštěm a na Pomezní boudy vyjel okolo čtvrté ráno. Obloha se náhle vyjasnila a teplota šla rapidně dolů. Abych zvládl sjezd, omotal jsem se spacákem, v Peci jsem pak musel do hotelu pod teplou sprchu. Největší bojovka byly Krušné hory, kde mě zrovna na hřebenech zastihly prudké bouřky. To nejhorší jsem přečkal v turistickém přístřešku, pak jsem pokračoval dál do noci. Kombinace silného vichru a deště moje tělo zase podchladila na skoro neúnosnou mez. Byl jsem opravdu na hraně. Zachránil mě příjezd na Horu Svatého Šebestiána, kde Vietnamci provozují obchodní centrum a ještě měli otevřeno. Tam jsem si nakoupil zimní bundu, tepláky, rukavice a silné ponožky. Vzal jsem to ještě přes non stop otevřenou benzínku, kde jsem se prolil teplým čajem a kafem, a vrátil se tak zpět do hry."

Závod je závod

Každý, kdo se probojuje až do cíle1000 Miles Adventure, je vítězem. Finisheři odvedou obrovské penzum energie, překonají bezpočet překážek a krizí. V čele pelotonu se ale závodí. Ne jinak tomu bylo i při letošním 14. ročníku. Dana zezadu stíhala čtveřice zkušených účastníků minulých ročníků. Za polovinou závodu, kdy měl náskok necelých 70 km, zařadil delší odpočinek na chatě Paprsek v Rychlebských horách. V noci ho předjel mílařský harcovník Tomáš Novotný a až na konec Orlických hor jel ve vedení. "Že jsem druhý v pořadí, jsem poznal dle stop v blátě v místech, kam by člověka nenapadlo na kole jet, ale Míle tam vedou. Zůstal jsem v klidu, protože jsem se po delším spánku a skvělém jídle cítil odpočatě a plný sil. Bylo mi jasné, že ten, kdo mě v noci předjel, to udělal na úkor spánku. Tomáše jsem dojel na konci Orlických hor. Chvilku jsme si popovídali a potom jsem už začal těžit z odpočinku a vzdalovat se mu. Jel ale stále skvěle, až poslední dva dny závodu jsem mu výrazněji cuknul a v cíli měl necelých 11 hodin náskok," ohlíží se Dan za soubojem o první místo.

Jako 20 maratonů

Trasa je pověstná svojí náročností. Závodníci neustále zdolávají velmi strmé výjezdy a často technicky obtížné sjezdy. Hlavní organizátor a zakladatel závodu ultracyklista Honza Kopka vždy hledá spíše tu obtížnější a divočejší variantu směřování k cíli. Dan Polman to jen potvrzuje: "Trasa je až neskutečně propracovaná. Někdy vede i místy, kudy běhá jen lesní zvěř a jednou za rok tam projede banda šílenců z 1000 Miles. Náročnost trasy odpovídá standardům předních českých MTB maratonů. Za jedny Míle takových maratonů dáte více než dvacet v jednom kuse. Na lidské tělo je to enormní nápor a na techniku taky. Nechápu, jak to všechno mohlo kolo zvládnout bez výraznějších technických problémů.“

O závod 1000 Miles Adventure je mezi bikovými nadšenci velký zájem. Startovní místa jsou rozebrána v řádech minut po spuštění registrací. Nabízí se otázka, co lidi k účasti na takovém extrému vede. Vítěz a rekordman má jasno: "Jedním slovem zážitky! Za ten týden, co se pohybujete přírodou a občas se vynoříte ve vesnici či menším městě, se toho semele tolik, že to vydá snad i na knihu. Daří se mi s těmi příběhy pracovat a předávat je dál na přednáškách, v knihách a ve filmech. Mám kolem sebe skvělé fanoušky, které mé závodění baví a vzájemně se tak podporujeme. V tomto ohledu je ultracyklistika krásný sport. Jen za něj občas musíte platit daně v podobě krizí a bolesti. Bez toho to nejde."

Na čem Dan Polman jel?

Kolo: ISAAC Baryon 29"
Řazení, brzdy, pedály: Shimano XTR
Vidlice: DT Swiss
Kola: DRAC + náboje DT Swiss 240
Pláště: TUFO XC12 TR (vepředu i vzadu) s tmelem Tufo (větším množstvím, než je běžné)
Převodník: Absolute Black ovál 34z
Řetěz: KMC
Sedlo: Selle San Marco GrouND Carbon FX
Gripy: ESI Chunky
Brašny: Acepac

Váha komplet kola bez brašen cca 9,2 kg + malé časovkářské nástavce na řídítka.  

Osvětlení: Fenix - větší čelovka HM61R na kole, menší HM51R na helmě, vzadu blikačka.
Navigace: Garmin 1040 Solar
Powerbanka: 10 000 mAh Nitecore
Spacák: Cumulus Magic 100 Zip (pouhých 240 g)
Dres a návleky: ATEX,
Tretry: FIZIK Terra X5
Helma: Giro Aries
Rukavice: Giro Supernatural
Goretexová bunda Craft CTM
Brýle: 3F Vision s čirými skly

Sportovní výživa: komplet od GU - ionťák, regenerační nápoj, gely, želé bonbony a kapsle s minerály. "Jinak jsem závod objel především na výživu, která se za "sportovní" označit fakt nedá. Další zajímavé kousky jsem nakoupil u Vietnamců na Hoře Svatého Šebestiána :-) - zimní bunda, tepláky, rukavice a teplé ponožky. Vše "značkové" :-) )"

Zajímavé je, že Dan se svým kolem v podstatě nemusel řešit žádné větší problémy. "Defekt jsem neměl ani jediný. Myslím, že stylem jízdy jsem tomu šel naproti - zbytečně jsem neriskoval a pořád řešil optimální stopu mezi šutrama. Řetěz jsem si měnil v půlce závodu, kam jsme si mohli poslat balíček. Desky měnit nebylo třeba - daly to. V balíčku na check pointu jsem měl i čistej dres, nové flašky, výživu od GU a mazivo," přiblížil vítěz letošních Mílí. 

1000 Miles Adventure (1630 km / 40 000 m) Dana Polmana v číslech:

Čas v cíli: 6 dní, 19 hodin a 58 minut

Průměrný denní nájezd: 240 km

Průměrné denní převýšení: cca 6000 m

Nejdelší ujetá vzdálenost bez spánku: 455 km

Nejdelší spánek: 7 hodin

Průměrná rychlost pohybu (vč. veškerých zastávek): 9,9 km/h

Úbytek tělesné hmotnosti: 3 kg

Výsledky 1000 Miles Adventure – trasa sever:

1. Daniel Polman: 6 dní, 19 hodin a 58 minut
2. Tomáš Novotný: 7 dní, 6 hodin a 48 minut
3. Pavel Šíp: 7 dní, 19 hodin a 47 minut

Výsledky 1000 Miles Adventure – trasa jih:

1. Matěj Činčera: 7 dní, 19 hodin a 9 minut
2. Ondřej Kacar: 8 dní, 3 hodiny a 39 minut
3. Pavel Hnyk: 8 dní, 23 hodin a 20 min

Kompletní informace a výsledky na webu závodu: www.1000miles.cz