Dopingová historie

Dnešní článek vám naservíruje sklenku brandy se strychninem, špetku kokainu i opia — koktejl opojných látek, které vás přenesou do historie dopingu.

Autor: Martina Machová

Hranice lidských možností se v nejrůznějších sportovních odvětvích neustále posouvají. Že by evoluce? Či snad technická revoluce? Nebo změna životního stylu sportovců, detailně propracované tréninkové plány a třeba i ideální výživa? Co všechno pomáhá sportovcům posouvat světové rekordy dál a dál by vytvořilo zajímavý seznam, na jehož zadní straně bychom možná našli drobným písmem napsaný dlouhý soupis zakázaných látek, z nichž některé důvěrně znají třeba květinové děti. Však právě v 60. letech minulého století byla velká část společnosti obecně daleko více otevřená i svými postoji k drogovým experimentům.
Na podrobnějším popis účinku některých látek, například amfetaminu a testosteronu, se podílela i II. světová válka. A co nastartoval nebo spíše přiživil a rozpumpoval světový konflikt, v tom pokračovala a do svých válečných taktik zařadila studená válka. Tehdy sportovci východního i západního bloku trhali rekordy a válčili na poli sportovním. Sport se však stával nejen nástrojem boje, ale stále více i lukrativním byznysem, což jej nejen živí, ale také ničí.

Definice dopingu zveřejněná Mezinárodním olympijským výborem zní následovně: „ Doping je požívání látek, které patří do skupiny zakázaných prostředků, ale také užívání ilegálních metod, jako například krevního dopingu.“

Antický „doping“
Kolébkou evropské civilizace je pravděpodobně starověké Řecko. V této rozměrné antické kolébce lidstva nalezneme kořeny, někdy spíše kořínky a semínka mnoha oborů a odvětví našeho žití. A o dopingu to platí též, i když ne v tom smyslu, jak je chápán v moderní společnosti. Například slavný Homér popsal Achilleův „silový doping“ v podobě konzumovaného morku ze lvích kostí. Pojídalo se však kde co; halucinogenní houby, starověcí Egypťané si servírovali před bitvou zvířecí varlata, bylinné extrakty a další lahůdky. Vděčným „nakopávačem“ gladiátorů i vojáků byl samozřejmě též alkohol.

Pokud bychom se úzkoprse neomezili pouze na Evropu, bude pravděpodobně první „povzbuzující“ destinací Jižní Amerika se svým nenápadným keříkem Erythroxylon coca čili Kokainovníkem pravým, jehož listy se od nepaměti žvýkaly (samozřejmě i jinak upravovaly). Koka dodávala pocit síly a vytrvalosti, byla přijatelným analgetikem, potlačovala hlad i žízeň, pomáhala zapomenout na každodenní strasti. Prakticky ve všech koutech světa, národech a kmenech nalezneme podobně působící rostliny, houby či dokonce živočichy.

Od kořínků k ampulím
Pravděpodobně by šlo vysledovat jistou úměrnost mezi dopováním a množstvím peněz, kterých do sportu postupem času proudilo víc a víc. Miláčkem dopingu jsou pak zejména silové spory a cyklistika. Ta v počátcích dopování proslula svými „rychlostními balony“, což nebylo nic jiného, než alkoholový koktejl s obsahem heroinu a kokainu. Pravděpodobně jednou z prvních prokázaných obětí dopingového experimentování byl v roce 1886 cyklista Artur Linton, jehož zabilo velké množství strychninu. A právě strychnin v kombinaci s brandy prý vytáhl z nehoršího běžce Thomase Hickse, který po zaběhnutí maratónské tratě na OH v St. Luis roku 1904 zkolaboval. V první polovině dvacátého století pak sportovci „frčeli“ hlavně v alkoholu, kofeinu, kokainu, heroinu, nitroglycerinu, strychninu, etheru a opiu. Jelikož se v tomto období doping tolik nesledoval, je konkrétních zpráv o užívání uvedených látek poskromnu. Další dopingové eskapády rozjely, jak už to v dějinách bývá, objevy spojené s II. světovou válkou, kdy byl do té doby poměrně opomíjený amfetamin podáván vojákům na potlačení únavy.

— Roku 1967 přijala Rada Evropy první dokument o právní úpravě dopingu.
— První antidopingové kontroly zavedl Mezinárodní olympijský výbor v roce 1967.
— Roku 1988 byla v Kanadě přijata Mezinárodní olympijská charta proti dopingu ve sportu. Tato listina obsahuje jak základní ustanovení, tak pravidla antidopingové kontroly, disciplinární opatření, požadavky na laboratorní zkoušky a seznam zakázaných látek.

Poválečné období plné sportovních bojů
Především v 60. letech minulého století začalo přibývat úmrtí sportovců spojených s užíváním některých syntetických látek. Např. roku 1960 umírá na OH v Itálii dánský cyklista Knut Jensen. V jeho krvi byl nalezen amfetamin. Jeho dva týmoví kolegové musí být hospitalizováni. Dalším známým případem je šokující smrt v přímém přenosu televizních kamer na Tour de France v roce 1967. Britský cyklista Tommy Simpson umírá se stopami amfetaminu, metylamfetaminu a alkoholu v krvi. Roku 1968 skonal za podobných okolností další cyklista Yves Mottin.

Studená i II. světová válka však spustila stavidla používání dalších látek, mezi kterými nalezneme zejména v silových sportech užívaný testosteron a jeho sloučeniny, od těch byl jen krůček k nechvalně známým anabolickým steroidům. Ty potom rok od roku více a více drtily ducha dávných olympijských her. Například držitel několika světových titulů v silovém trojboji Larry Pacificko se nerozpakoval prohlásit, že nárůst spotřeby anabolických steroidů stoupl z 10 % v r.1965 na 90 % v r. 1984 u všech amerických trojbojařů. I steroidy však byly časem (r.1974) zahrnuty do zakázaných látek.

Na ústupu? Kdeže.
I přes všechny známé negativní důsledky užívání dopingových látek není dopovaní na ústupu. Ba co více, rozšiřuje se i mezi rekreační sportovce a nevyhýbá se ani velmi mladým ctižádostivým sportovcům, toužícím vyhrát v okresních přeborech. Bohužel nemíjí ani zvířecí závodníky (koně apod.). Novodobým strašákem je genový doping; na ten si kromě dalších základních kategorií zakázaných látek a metod posvítíme v příštím článku.

Foto: Toonpool.com, ASADA

Přečteno - 10801x Tagy: trenink
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. Trénink a fitnessZačni cyklistickou sezonu na Gran Canaria
    Začni cyklistickou sezonu na Gran Canaria
  2. PozvánkyStrava report 2023: gravel na vzestupu, nejpoužívanější značkou kola je Trek
    Strava report 2023: gravel na vzestupu, nejpoužívanější značkou kola je Trek
  3. OstatníMírův PitStop odhalil, jak na tom jsou čeští cyklisté s alkoholem
    Mírův PitStop odhalil, jak na tom jsou čeští cyklisté s alkoholem
  4. Trénink a fitnessJaké vitamíny je vhodné užívat při intenzivním tréninku?
    Jaké vitamíny je vhodné užívat při intenzivním tréninku?
  5. Trénink a fitnessChris Froome v nové roli vývojáře Supersapiens
    Chris Froome v nové roli vývojáře Supersapiens
  6. Světový pohárWattová analýza MVDP short tracku v Novém Městě
    Wattová analýza MVDP short tracku v Novém Městě

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.
  1. avatar
    #3 Wozembouch - vloženo: 21.08.2009 v 15:19:36

    ok - Souhlasím s názorem Mudrocha, ale zároveň dodám že je velká škoda když závodníci nemají morál a sáhnou po dopingu. Oni a ani ostatní v poli pak nemají možnost porovnat svoji skutečnou výkonnost, což je velká škoda. Věřím že kdyby doping nebyl, na předních místech by vykrystalizovalo pár "nových" jmen a několik z předních příček výsledkových listin by kleslo.

    odpověz na tento komentář
  2. avatar
    #2 Mudroch - vloženo: 20.08.2009 v 10:35:57

    Pěknej článek - Jednoduše a možná né až tak nadneseně by se dalo říci. Každej to aspoň jednou zkusil a kdo tvrdí že ne bere pořád :-))) Je to myšleno naprosto všeobecně nikoliv pouze ve vztahu k vrcholovému sportu.

    odpověz na tento komentář
  3. avatar
    #1 čumil - vloženo: 20.08.2009 v 10:11:29

    děkuji - děkuji za super článek, možná by se pak hodil nějakej odkázek či kuchařka by jsme se konečně dostali do top 250 v KPŽ :DDDDD

    odpověz na tento komentář

redakční systém | ISSN 1803-5744