EET spuštěna, od března 2017 bude i v cykloshopech

Minulý týden se do ostrého provozu spustila elektronická evidence tržeb. V rámci své první etapy se týká zatím pouze hotelů a restaurací, nicméně harmonogram dalších etap slibuje její rozšíření prakticky na celý podnikatelský segment včetně toho cyklistického. Maloobchody a velkoobchody, do kterých spadá většina cyklobusinessu, jsou na řadě v březnu příštího roku (2017), s tím, že testovat to, jak registrační pokladny fungují na obchodech, mohou všichni již nyní.

Proč stát EET zavádí?

Odpověď na tuhle otázku je nad slunce jasná a určitě jste ji už mnohokrát slyšeli. Cílem zavedení EET je vyšší výběr daní do státního rozpočtu. Běžný občan/zaměstnanec z toho může mít dobrý pocit, protože se pod tímto mírně populistickým tvrzením ukrývá podle něj nástroj, jak zkrotit kapitalistické vykořisťovatele, kteří se snaží zuby nehty se o svůj pracně nabitý zisk pokud možno se státem vůbec nedělit a nalézt co možná nejvíc cest, jak na daních legálně i nelegálně ušetřit. Naopak občan podnikatel od začátku zbystřil, protože se na něj valí další povinnost, která mu něco ukládá a navíc pod poměrně vysokými pokutami, a to se nikdy nikomu nelíbí. Velké firmy jejichž finanční obraty dosahují mnoha miliard jsou pak zcela vklidu, protože na ty se EET z velké části nevztahuje a vztahovat zřejmě nikdy nebude a to je jediný, avšak o to závažnější problém celé této regulace, protože je namířena jen proti menšině subjektů, co do množství vybraných daní do státního rozpočtu. Zbytek velkých firem, v rámci kterých dochází k velké většině daňových úniků, pak bude i nadále moci vesele stát okrádat bez jakékoli kontroly a represí a to se logicky většině malých podnikatelů nelíbí.

Ale pojďme dál a pokládejme si další otázky.

Co Babiš od EET očekává?

MInistr financí a vicepremiér Andrej Babiš rozjel nedávno kampaň, ve které se snaží vysvětlit běžným lidem co jim EET přinese. Mimo jiné má jít o zhruba 18 miliard, které mají přijít do státního rozpočtu navíc právě díky zavedení EET. Hned v zápětí by ale bylo dobré si položit podobnou otázku a to, kolik nás zavedení EET bude stát? A kolik bude její zavedení stát samotný státní rozpočet? Tady už čísla zdaleka tak přesně prezentována nejsou. Osobně mě zaujal jeden z rozhovorů s Andrejem Babišem na sklonku minulého týdne, ve kterém se rozhovořil o tom, že má například poměrně přesná čísla týkající se množství výroby a spotřeby piva u nás a když proti nim postaví sumu vybranou za DPH za pivo, chybí údajně ve státním rozpočtu více než dvě miliardy. No proč asi? Bohužel systém kolektivní viny aplikovat na všechny je sice jednodušší, než se zaměřit jen na ty opravdu nepoctivé, nicméně je evidentní, že úspěch pravděpodobně tato taktika nakonec slavit bude, i když na to doplatí zvýšením administrativní zátěže i ti, kteří za to v podstatě nemohou.

Co a kdy přinese/sebere EET cyklistům?

Zavedení systému evidence tržeb do obchodní sféry, ve které se nacházejí také cykloobchody, potažmo většina jejich velkoobchodních dodavatelů, se očekává od března příštího roku. Otázka je, zda-li se do té doby náhodou nepodaří ve sněmovně rozbít zákon o EET připravovanými pozměňovacími návrhy natolik, že by došlo k významným změnám harmonogramu dalšího nabíhání EET oproti původně plánovému harmonogramu, který má několik etap a plánovaný konec až v roce 2018. Zatím však předpokládejme, že se nic podstatného nezmění a od března tak budete mít pár řádků navíc i na účtence za blikačku, představec, nebo celé kolo. Těchto pár řádků je v podstatě jedinou změnou týkající se koncových uživatelů. Prodejci, servisáci, a obchoďáci ve velkoskladech pak budou mít povinnost systémově všechny doklady evidovat tak, aby seděly nejenom se skladovou zásobou, ale také s kontrolním hlášením o DPH podávaným pravidelně jednou za měsíc. Ve výsledku by pak mělo všem přesně sedět zboží nakoupené a naskladněné se zbožím prodaným a nemělo by tak docházet k tomu, že se z nějakého kola, nebo komponentu nezaplatí DPH jenom proto, že proti sobě nebudou postaveny doklad nákupu a doklad o prodeji.

Čistě teoreticky by tak cyklistům a nejenom jim mělo EET sebrat možnost nakoupit se slevou, která by vznikla na úkor DPH. Každý z nás to určitě někdy někde zažil, že mu bylo nabídnuto něco tak zvaně "bez dokladu" za lepší cenu. To už by v době EET jít prakticky nemělo, pakliže bude shop, nebo servis nakupovat kola a díly od seriózního velkoobchodu, který bude mít všechny prodeje rovněž evidovány. Někteří určitě namítnou, že třeba na kolo vždy účet dostali, protože ho kvůli záruce potřebovali. Jenomže někdy tyto účtenky nikdy nespatřily desky s daňovými doklady a od března 2017 tak bude podvádění s nimi když ne nemožné, tak alespoň výrazně složitější. Ve výsledku by tak mělo být těžší vyjednat vyšší než párprocentní slevu na běžném nevýprodejovém zboží, protože prostor pro ni bude omezen již jen na vlastní výši prodejní marže, nikoliv na 21% DPH.

Slušní souhlasí, ale...

Když se bavím o EET s lidmi z branže, dělí se jako všude jinde na tři skupiny. První z nich je krajně proti EET a kritizuje vše co je s ní spojeno. Druhá skupina nemá vyhraněný názor a argumentuje většinou celkem rozumnými pro i proti a konečně třetí, ale nejmenší skupina přiznává, že EET podporuje a že je to krok, který pomůže jak státu k miliardám navíc, tak cyklobusinessu k alespoň částečnému ozdravení, nebo raději řekněmě narovnání podnikatelského prostředí.

Většina největších velkoobchodů dnes bez řádně zaevidované faktury nic neprodává a pro ně tak zavedení EET nebude v podstatě žádnou velkou změnou. Jediné co jim přibude, bude propojit jejich většinou již dnes sofistikovaný počítačový IT systém se softwarem finanční správy a dál se pro ně toho příliš nezmění, protože tak zvaně "bez dokladů" si nikdo z nich dnes nedovolí prodat ani šroubek na košík.

S EET souhlasí překvapivě i někteří velcí internetoví obchodníci s cyklistikou, pro které to rovněž nebude žádná velká změna, protože jejich počítačové systémy jsou natolik chytré a propojené s účetnictvím, že pro ně nebude problém se do EET zapojit aniž by se jim musely dramaticky zvednout přiznávané tržby oproti období před EET.

Většina ostatních nezávisle na tom, zda-li jsou menší, nebo větší hráči pak s EET nesouhlasí. Sahat jim do svědomí a spekulovat o tom, zdali je důvodem to, že dosud stát o DPH okrádali nebo nikoliv, určitě nechci. Pravdou je, že poukazovat na to, že zrovna oni EET mít musí a velké mnohdy polostátní firmy, kde jsou úniky řádově větší, touto regulací postiženy nejsou, má určitou logiku. Stejně tak jako tvrzení, že kdo dosud podváděl, bude zřejmě hledat cesty jak podvádět také nadále.

Osobně si myslím, že si všichni kladou jednu zásadní otázku a to, co se stane když jim skokově naroste tržba v řádu desítek, nebo v horším případě stovek procent? Nikdo totiž zatím neví jak se finanční správa bude stavět k subjektům, které dosud v rámci daňové evidence prostřednictvím kontrolního hlášení přiznávaly určitý obrat obchodů a najednou budou muset vykazovat obraty výrazně vyšší, protože nebude možné některé účtenky prostě "zahodit". Sám Andrej Babiš k tomu říká, že při rozjezdu EET je domluven s finanční správou, že bude k takovýmto případům přistupovat "lidsky", a postihy začnou až v okamžiku, kdy se zjistní další systematické a opakované porušování daňové povinnosti. Nikdo nikomu tedy beztrestnost garantovat nemůže, nicméně je evidentní, že se s presumpcí viny počítá i v tomto případě a cílem je primárně donutit neplatiče zaplatit a nikoliv to, aby neplatiči daní museli své podnikání složit a skončit.

Zdraží, nebo skončí?

Podobnými otázkami se dnes zabývá nejeden provozovatel vesnické hospůdky, který jen tak tak dosud přežíval a s příchodem ETT má hlavu zamotanou ještě o poznání víc a to nejenom nutnou administrativou, která mu komplikuje život a ubírá čas v případech, že jde o zařízení postavené jen na pár lidech, pro které je EET reálným zdržováním a komplikací. Malé cyklo krámky na vesnicích, nebo v menších městech s horší koupěschopností budou zřejmě před podobným dilematem, zdali pokračovat dál, nebo zavřít, protože pro ně bude EET jen dalším hřebíčkem do rakve podobně jako je tomu nyní u zmiňovaných malých vesnických hospůdek, kde se spekuluje o tom, že jich možná skončí v rámci Česka několik stovek.

V Česku je momentálně údajně téměř 1000 cyklistických prodejen. Takováto koncentrace nemá v závislosti na počtu obyvatel v Evropě obdoby a je jenom otázkou, jestli je to správně, nebo nikoliv. Za rok si zřejmě budeme moci říci jak se situace změnila a kolik podnikatelů kvůli změnám souvisejícím S EET opravdu skončilo. Jak se shodují zástupci výrobců a velkoobchodů, i kdyby u nás skončilo 20 % cykloshopů, stále tu zůstane nadprůměrné množství prodejen a e-shopů, které bez problémů zvládnou pokrýt potřeby všech bikerů nezávisle na regionu. Je pravděpodobné, že lépe se bude nástup EET přežívat těm velkým stabilním, a ti menší budou muset zvažovat, jestli kvůli EET zavřou, nebo nikoliv.

Nechci rozhodně tento článek končit pesimistickým konstatováním, že české cykloshopy čeká výrazná redukce jejich počtu a tvrdit, že je to tak správně, nicméně je více než pravděpodobné, že tomu tak bude. Kdo se ocitne na které straně barikády se uvidí, jisté je jedno - EET se bude zřejmě vztahovat na všechny bez výjimky.