Etapák Trans Hungária poprvé

“Představit maďarské přírodní krásy, známé vinařské regiony, krásné řeky a termální koupele”. Takto definoval cíle pořadatelů ředitel závodu Trans Hungária Maraton András Harangvölgyi . Čtyřdenní etapový závod, který pro bikery připravili, vedl z Nagymarose do Tokaje a při své premiéře proběhl na výbornou. Jeho účastníci se museli vypořádat s nelehkými tratěmi, vysokými teplotami a kumulující se únavou. To však bylo vykoupeno okouzlující krajinou a pohostinstvím místních.

Stotřiapadesát startujících se vydalo z Nagymarose přes Hollókő, Bükkszék, Diósgyőr, Szerencs, Erdőbénye až dorazili po čtyřech dnech do Tokaje. Denně trávili na kole průměrně pět hodin, za čtyři dny ujeli 377 kilometrů a nastoupali 7400 výškových metrů. Vítězem všech čtyř etap a zároveň i celkovým vítězem se stal Maďar Blazsó Márton. V celkovém součtu strávil na tratích něco málo přes patnáct hodin.

Už v první etapě do Hollókő zavládlo ryze letní počasí s vedrem. Díky zcela suché trati dokončili bikeři etapu výrazně v kratším čase, než se čekalo, a s výrazně vyšším rychlostním průměrem. Trať nenabízela nekonečná stoupání alpského charakteru, ale za to krátké „zalamováky“, které se s přibývajícími kilometry v nohách zdály být stále prudší a prudší.

Druhý den čekala na bikery etapa z Hollókő do Bükkszéku, kterou pořadatelé označovali za nejtěžší v celém programu Trans Hungária Maraton. Není divu, trať totiž vedla napříč nejvyšším maďarským pohořím Mátra a jejími hustými dubovými a bukovými lesy. Stoupalo se i na nejvyšší vrchol Mátry a vlastně celého Maďarska Kékestető (Kékes) do 1015 metrů nad mořem. Táhlé nekonečné stoupání na vrchol bylo odměněno úžasným sjezdem. Celkově ve druhé etapě přibylo kamenitých úseků a vzrostly tak i požadavky na technickou zdatnost účastníků – v těchto místech se tak dalo jak hodně získat, tak i hodně ztratit. Technické úseky propojovaly široké šotolinové cesty, takže snaha bikerů zůstat v dobré skupině a těžit se vzájemné spolupráce, byla pochopitelná.

Ve třetí etapě přivítalo peloton pohoří Bükk, které je svou průměrnou výškou dvaceti nejvyšších vrcholů dokonce vyšší než pohoří Mátra. V první části dne cyklisté projížděli nepříliš náročnými cestami, ale v druhé půli etapy se znovu najelo do technických pasáží a singletreků.

Rozhodující závěrečná čtvrtá etapa vedla přes Zemplínské vrchy, malebnou krajinu s kopečky a vinicemi. Zdejší vinařská oblast je dokonce na seznamu světového dědictví UNESCO a místní víno je známé široko daleko. Etapa startovala v historickém hradu Szerencs a končila na hlavním náměstí v pětitisícovém městě Tokaj na soutoku Tisy a Bodrogu. Přestože délka etapy 66 kilometrů nepoukazovala na to, že by závodníky čekal podobně náročný program jako předchozí dny, jednoduchý den to nebyl. Především kvůli nevypočitatelnému povrchu, kdy se střídaly šotolinové cesty s volnými kameny a všudypřítomnými trny.

Očekávání organizátorů i závodníků etapák Trans Hungária Maraton splnil do puntíku. Přitom vytvořit z ničeho závod podobného charakteru a formátu nebyl lehký úkol. Trans Hungária Maraton nastavil ale laťku vysoko a stal se jednoznačně nejtěžším podnikem svého druhu v Maďarsku. A to je dostatečný důvod k tomu, aby se konal i příští rok…

Další informace na http://transhungaria.com/en/