Finale Ligure zakončilo EWS, jaké stopy zanechali Češi?

Italské Finale Ligure se tradičně postaralo o finále světové série Enduro World Series. Skončil tak už pátý ročník ostře sledovaného seriálu, jehož celkoví vítězové se mohou pyšnit titulem mistra světa v enduru. Po osmi závodech napříč čtyřmi světadíly se tak radovali Cecile Ravanel (FRA, Commencal Vallnord) a Sam Hill (AUS, Chain Reaction - Mavic). Z Čechů dosáhl nejvýše mladý Vojta Bláha (Cyklomax Roch Machine), který v kategorii U21 skončil na stříbrné pozici. Čtvrtou příčku celkově pak v kategorii Masters obsadil Milan Čižinský (Pivot). 

V nabité hlavní kategorii muži Elite byla konkurence tak našlapaná, a zejména na závěrečném klání ve Finale Ligure, kde startovalo 500 jezdců, že musíme považovat 34. místo Michala Prokopa (Ghost Factory) za solidní výsledek. Ještě o čtyři příčky lépe skončil na začátku prázdnin ve francouzském Millau. Frkymu po dvou odjetých závodech patří celkově 68. místo.

"Já jsem spokojenej, bylo to v pohodě, škoda soboty, tam jsem nechytil moc rytmus... Hlavně ta první stage byla doslova masakr. Devatenáct minut bylo dlouhý, lidi se dojížděli, nedalo se předjíždět, protože to bylo úzký, bylo i hodně defektů. V neděli jsem v šestý erzetě udělal chybu a šel mimo trať, jinak jsem byl kolem dvacítky v ostatních erzetách. Na konkurenci to bylo neuvěřitelný, top 40 lítala fakt nesmysly," zhodnotil své vystoupení na závěrečném závodě Michal Prokop.

Právě na první ze sedmi erzet, které Finale Ligure nabízelo, upozorňovali všichni. Bylo to poprvé, co byla do závodu zařazena etapa s tak brutálními parametry. Erzeta nesla jméno Karma drop a byla nejdelší v historii EWS, měřila 8,6 km, během nichž závodníci sestoupali 1185 metrů! Mimochodem vyhrál ji devětadvacetiletý Francouz Damien Oton (Devinci), který se jediný dostal pod hranici 18 minut! Michal v ní ztratil polovinu ze své celkové ztráty po všech sedmi erzetách, která činila 2:38 min. na vítězného Otona.

Michal Prokop

Ale pojďme se ještě podívat na Čechy. Přemek Tejchman (Kellys Factory) bohužel hned ve zmiňované úvodní erzetě ulomil přehazovačku, Milan Myšík (GT Kur Sport) dle vlastních slov dělal až příliš chybiček. Finale Ligure zakončil na 68. příčce.

"Finale byl fyzicky nejtěžší závod, co jsem kdy jel. Celkem to bylo 107 km s převýšením necelých 3000 metrů. Konkurence byla opravdu nabitá a každá chybička znamenala propad o několik míst dozadu. Já jsem bohužel nedokázal udržet flow z tréninků a těch menších chybiček jsem udělal příliš. Nohy taky nejely jak bych chtěl. Na závěr sezony fakt těžký, těžší než jsem čekal. Ale on to vlastně není úplný propadák v téhle konkurenci, ale chtěl jsem víc. Diváci byli opravdu skvělí a Italové opět posunuli laťku hodně vysoko. Byla to moje první sezona v EWS, která mi dala mnoho zkušeností," svěřil se Milan, který celou osmikolovou šňůru EWS zakončil na 76. příčce.

Nejviditelnější českou stopu zanechal v EWS osmnáctiletý Vojtěch Bláha (Rock Machine Cyklomax), ten v kategorii U21 skončil celkově druhý, přičemž na závěrečném závodě v Itálii dojel na 12. místě. 

Vojta Bláha na 2. místě v celkovém hodnocení EWS U21

"Na posledním závodě EWS šlo o mojí pozici v celkovém žebříčku, takže pro mě bylo důležité zajet solidní výsledek. Při tréninku jsem se cítil dobře, proběhl bez pádu a v podstatě bez technické závady. Při závodě jsem nebyl ale úplně ve své kůži, protože kdybych udělal velkou chybu, stálo by mě to celkovou bednu. První den jsem i tak měl dva malé a naštěstí docela rychlé pády, z nichž jeden byl mojí chybou a druhý byl způsoben posunutým cílem na RZ 2. Tohle se organizaci dost nepovedlo a jak vám potvrdí mnoho závodníků, byla to naprosto nečekaná a zákeřná změna tratě! Do druhého dne jsem tedy nastupoval na 16. místě s vědomím, že kdyby se stav nezměnil, tak budu třetí celkově. Naštěstí mi nedělní RZty seděly víc a byly více zaměřené na šlapání. To mi pomohlo k 12. místu, které už stačilo na zajištění celkového 2. místa v U21," uvedl Vojta.

Bedna těsně unikla Milanu Čižinskému (Pivot), ale čtvrté místo v kategorii Masters rozhodně není k zahození. "Chybělo asi 90 bodů potom, co se škrtal 3. výsledek. Na lepší jsem asi neměl, ruka není po zlomenině ještě 100% dobrá..." řekl Milan.

Milan Čižinský

Celkový vítěz Sam Hill (AUS, Chain Reaction Mavic) dojel ve Final Ligure třetí s půlminutovým zásekem, ale i to mu stačilo na prvenství v pátém ročníku Enduro World Series. Australský "nemluvka" a otec dvou dětí se až do závěrečné erzety tahal o celkové vítězství s jedenadvacetiletým Francouzem Adrienem Daillym (Lapierre Gravity), jenže tomu se právě závěr vůbec nevydařil, když dojel až jako padesátý.

Nejvýraznější postavou v ženském enduru je Cecil Ravanel. Už druhým rokem nemá tato šestatřicetiletá Francouzka konkurenci, někdejší reprezentantka XCO a účastnice OH 2008 vyhrála kromě druhého dílu EWS na Tasmánii, všechny další kola seriálu.

Kompletní výsledky EWS 2017 můžete studovat ZDE

Sam Hill

EWS 2017 je tedy minulostí, organizátoři v čele s Chrisem Ballem už ale před několika dny zveřejnili skladbu 6. ročníku EWS. Ten bude mít opět 8 dílů se zastávkami v Chile, Kolumbii, Francii, Slovinsku, Itálii, Kanadě, Španělsku a na tradičním finále ve Finale Ligure na italské riviéře. Více zde: www.enduroworldseries.com