Jan Strož o sobě, o týmu, o plánech

Překvapivý mistr republiky v maratonu Jan Strož vypráví o svých začátcích, o svých trenérech, o Harrachově, o Elbě, o dalších plánech...

Autor: Jan Němec
Foto: Miloš Lubas, Jaroslav Svoboda
Jan Strož o sobě, o týmu, o plánech


Jan Strož není pro čtenáře MTBS.cz nikým neznámým. Velmi často se objevuje v reportážích, ve výsledecích, na fotografiích. Jenže nikdy na sebe neupozornil tak jako letos v září na velmi těžkém domácím šampionátu maratonců v Harrachově, kde v brutálních podmínkách dokázal získat titul. Strožík žije se svou ženou v Jablonci nad Nisou a ve dvaatřiceti letech dosáhl na svůj největší úspěch kariéry...

Honzo, začni od začátku, jaké byly tvé cyklistické začátky? 
S cyklistikou jsem začínal na gymplu v Jablonci nad Nisou u „Hološáka“ (Milan Hollosi – dnes trenér týmu Lawi junior - pozn. red.). Občas to bylo tvrdý, ale byl to takovej ten prvotní základ. Dnes máme spolu s Milanem výbornej vztah a vzpomínáme na to v dobrém. Základ to pro mě byl jak mentální, tak i výkonnostní. Pak jsem strávil hodně let u Venci Ježka a Pepy Hladíka v týmu Alpine Pro, později Ivar CS Author Týmu. Od roku 2015 jsem byl tři roky v Symbiu Cannondale, pak rok v České Spořitelně a pak už v Ethic Sportu, dnes D2Mont Merida u Jirky Křivánka.


Jan Strož v roce 2008 na trati v rakouském Langenlois...

Tréninky řešíš sám, nebo máš trenéra?
Mým hlavním trenérem je od roku 2019 Aleš Kroužecký. Předtím jsem se několik let hledal a dnes vím, že jsem si spíš škodil. Nevěděl jsem, jak naložit s tréninkem, výkonností, tělem, závody. Spousta lidí mi radila, ale to je nejhorší, když má člověk tisíc názorů, ale neví, co dřív.

S Alešem jsem se seznámil přes Karla Martinka. Tvoří mi plány, komunikujeme spolu. Tady v Jablonci mám kamaráda Pavla Jiřenu, kterej je ve vztahu ke mně pravou rukou Aleše. Pavel mě tu hlídá, kontroluje, vidíme se denně a on reaguje na všechny moje činnosti. V tuhle dobu jsou pro mě jako závodníka nejdůležitější. Díky nim jsem zjistil spoustu poznatků a trénink i závody jsme poskládali tak, aby to dávalo smysl.

S kamarádem a mentorem Pavlem Jiřenou

Nikdo by si netipl, že zrovna ty budeš nejžhavějším favoritem na titul…
S klukama jsme věděli, že výkonnost mám dobrou, ale nebyl jsem úplně papírovým favoritem, protože v mnoha předešlých závodech mi nepřálo štěstí. Červenec byl hlavně o tréninku, obětoval jsem tomu i závody. V dalších závodech jsem měl smůlu, třeba v Novém Městě jsem urval patku, v Plzni na Kole pro život jsem zase přetrhl řetěz. Díky tomu jsem byl ale zase takovej outsider, stres mi nedělá úplně dobře. Mohl jsem se soustředit na regeneraci a obětoval jsem tomu závodu všechno.

A jako favorit ses před startem cítil?
Dřív mi bralo hodně energie, že jsem se soustředil na ostatní a ne na sebe. S tím mi ale hlavně pomohli Aleš s Pavlem. Začal jsem se na sebe víc soustředit a neřešit ostatní. Čísla sice ukazovala, že jsem na tom dobře, pak jsme si i dělali srandu, že jedeme pro dres, ale není to samozřejmě jenom legrace. Věřil jsem si na medaili, ale titul je titul.

Těžké podmínky na MČR XCM v Harrachově Strožíkovi sedly...

S jakou taktikou jsi do závodu šel?
Já Harrachov znám jako svý boty, mám to v podstatě za kopcem, takže to byla moje výhoda. Původně jsem nechtěl atakovat hned po startu, věděl jsem, že ten závod bude hrozně těžkej. Lepší jsem v silových pasážích, které byly až ve druhé polovině. Chtěl jsem tvořit závod. Vzal jsem za to už na druhém kilometru a udělal jsem si náskok ke třem minutám. Jel jsem naplno, ale pak mě trochu vykolejilo, že mě Filip Adel dojel, a dokonce mi i ujel. To ho ale stálo hodně sil a já se pak zmátořil, dojel jsem ho a hned ho urval.

Hrálo ti do karet v Harrachově i počasí?
Určitě, teplo nemám rád a chladný počasí mi sedí rozhodně víc, i když ke konci to byla hrana, nemohl jsem ani zimou odemykat a zamykat vidlici.

Jaké byly reakce kolegů a soupeřů na zisk titulu?
Vždycky jsem vzhlížel k lidem, jako byl Pavel Boudný nebo je Kristián Hynek, a chtěl jsem mít takovou výkonnost. Kluci mi samozřejmě gratulovali. Potěšilo mě, že mi gratuloval i Alban Lakata, kterej mi psal zprávu, to je pro mě obrovská čest a já si toho vážím.

Neodjížděl jsi pak na Elbu na mistrovství světa s větším očekáváním?
To stoprocentně. Moje tělo na to bylo připravené ještě líp než na Harrachov. Takových těžkých závodů jsem ale moc nejel a pak už byl pro mě cíl jen dokončit. První polovina byla výborná, pohyboval jsem se ve skupině s Martinem Stoškem, ale druhá polovina už neměla se závodem nic společného. Vyhodnotili jsme to tak, že příští rok musím na takovýto závod dojet dřív, aklimatizovat se. V závodě jsem se přehřál a byl jsem dehydratovanej. Motala se mi i hlava a chtěl jsem z toho slézt, závod jsem ale dokončil a jsem rád, že jsem získal zkušenosti a že jsem na sobě mohl vézt reprezentační dres.

Chtěl bys proniknout více do mezinárodního působiště?
Určitě ano, už jsme se o tom i bavili s týmem, ale zatím jen tak předběžně. Závody tipu Cape Epic bych absolvoval rád, Jirka Křivánek, šéf týmu, říkal, že se v příštím roce zaměříme více na závody v cizině. Pro příští rok je pro mě ale důležité hlavně mistrovství Evropy na Malevilu, kde to znám ještě líp než v Harrachově a tu trať mám najetou stoprocentně. Strávil jsem na té trati už hodiny a hodiny tréninku, takže se tomu závodu budu snažit přizpůsobit všechno.

Máš už po sezoně, nebo tě ještě něco čeká?
Mám, mám. Dostal jsem sice pozvánku na etapovej závod, který se jede na přelomu října a listopadu na Ibize, mohl jsem to spojit s dovolenou, ale ta Elba mě hrozně vysála, takže mám už volno. Posledním závodem byl pro mě ten ČT Author Cup, kterej jsem sice vyhrál, ale strašně jsem trpěl, byl jsem už unavenej.


Na Oderské Mlýnici už v dresu mistra ČR s Filipem Rydvalem, vítězem seriálu Kolo pro život 2021...

Jsi 100% profesionál, nebo máš i vedlejší zaměstnání?
Ano ano, jsem profík na plný úvazek v týmu D2Mont Merida Cycling Team. Teď mi sice na konci listopadu končí smlouva, ale už jsem s týmem domluvený na další sezonu.

Koukal jsem, že máš pěkné nové kolo...
Přišlo mi těsně před ČT Author Cupem, mám z něj radost. Kolo je sériovka Merida Big Nine a Jirka to nechal doladit do mistrovských barev. K tomu mám i helmu Force v barvách mistra...


Merida Big Nine Jana Strože... brzo vám ji ukážeme v detailu...

Přečteno - 5474x Tagy: rozhovory jan strož
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. OstatníJak, kde a s kým strávili čeští profesionální bikeři posezónní čas?
    Jak, kde a s kým strávili čeští profesionální bikeři posezónní čas?
  2. OstatníSeznamte se: Kristýna Zemanová
    Seznamte se: Kristýna Zemanová
  3. PreviewBikecheck: Merida Big One Jana Strože
    Bikecheck: Merida Big One Jana Strože
  4. Týmy a klubyMartin Stošek je na Cape Epic už potřetí, startovat ale bude poprvé
    Martin Stošek je na Cape Epic už potřetí, startovat ale bude poprvé
  5. Mistrovství světaKristián Hynek se loučí s MS, na Elbě jede svůj poslední šampionát
    Kristián Hynek se loučí s MS, na Elbě jede svůj poslední šampionát
  6. ZávodyFotogalerie: Kolo pro život - Oderská Mlýnice 2021
    Fotogalerie: Kolo pro život - Oderská Mlýnice 2021

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.

redakční systém | ISSN 1803-5744