Kanáry z vlastního pokojíčku — přehled cyklotrenažérů

V Česku právě probíhá cyklisticky nepříjemné období, kdy jsou cesty pokryté náledím, nebo se stmívá ještě před naším příchodem z práce, popřípadně platí obojí. Takže, kdo není masochista, sáhne po trenažéru.

Z pragmatického hlediska mohou být naše investice do domácího tréninku minimální. Šikovné ruce zvládnou vyrobit jednoduché válce i z rámu staré skříně a válečků na těsto. Jak dlouho ovšem vydrží jezdit na takovém zařízení, u něhož nelze nastavit požadovaný odpor?

Válce

Nejjednodušším druhem trenažéru jsou tradiční válce. V obchodech není problém je koupit již za nějakých 3000 korun, nejčastěji se jejich cena v závislosti na provedení pohybuje kolem pětitisícovky. Jejich skladnost je samozřejmě omezena, pokud si je budete chtít převézt třeba na chatu, tak si ponesete zhruba 12kilový náklad. Nemožnost propojení s počítačem znamená dost nevýhod. 

Na válcích je potřeba se naučit jezdit, začátky se podobají první jízdě s nášlapnými pedály. Určitě několikrát nedobrovolně vystoupíte. Šikovný cyklista se však na nich již za hodinku naučí obstojně jezdit, nepotřebuje pak ani žádnou oporu (například židli) pro rozjezd. 

Zejména chybí možnost si regulovat odpor během jízdy. U některých válců si lze v zadní části lehce poupravit odpor, ale vězte, že zpravidla tři možnosti vás rozhodně neuspokojí. Navíc i nejvyšší stupeň odporu stále znamená menší odpor než jízda po rovině. Není problém šlapat "čtyřicítkou" a ani se moc nezadýchat. Jediné nastavení odporu nám tak poskytují převody kola, avšak věrně nasimulovat stoupání není možné. Pro obyvatele bytovek je významnou nevýhodou jejich hlučnost a vibrace, jež z nich vycházejí. Lze to eliminovat použitím speciálních podložek pod válce, někdy pomůže i pouhý ručník. Ten je potřebný vždy, neboť se při jízdě budete dost potit. Nezapomeňte, že i když jezdíte v příjemném 20stupňovém klimatu, tak vás neochlazuje žádný vítr, po deseti minutách se budete potit jako v odpoledním červencovém "pařáku". Na válcích se špatně jezdí ze sedla, což může být pro někoho nepříjemné. Vyrábí se proto typy, u nichž jsou jednotlivé válečky a rám pohyblivé, ale jsou dražší.

         
                 Válce Arione Mag seženete zhruba za 6000 Kč

Nemožnost propojení s interaktivním světem uživatelé válců již dlouhá léta řeší poslechem hudby, nebo sledováním vybraných pořadů v televizi. Někdo preferuje komedie, jiný potřebuje k navození atmosféry sledovat záznamy z Tour de France. Dávejte si pozor, až závodníci začnou projíždět serpentinami, případně obkrouží kruhový objezd. Nemálo cyklistů se nechá unést závodem tak, že na válcích také zatočí. Pro začátek doporučujeme válce se zvýšenými okraji. Při sjetí na okraj válečků kolo nemá šanci samovolně vyskočit na podlahu, jen se zvýšeným odporem téměř zastaví, pokud na to promptně zareagujete zatočením na střed válečků, můžete bez problémů pokračovat v šlapání. 

Je potřeba si dávat pozor na ojetí plášťů. Mnohé typy na válce nedosedají rády, což znamená, že se velmi brzo ojedou. Na středu zejména zadního pláště se objeví totálně urovnaná plocha. Proto můžeme doporučit speciální pláště na válce, které jednak zvyšují odpor jízdy, jednak netrpí na rychlé opotřebování. 

Mezi největší výhody patří věrná simulace jízdy. Kola se na válcích točí úplně stejně jako venku. Benefitem navíc je, že válce nutí cyklistu šlapat dokulata, jinak by kolo na nich nepříjemně poskakovalo. Pokud zařadíme lehčí převod a zvýšíme kadenci, osvojíme si tak ideální techniku. 
 
Skladnější a dražší alternativou se jeví válce s úchytem předního kola. Přední vidlici umístíte do držáku a po válcích se pohybuje jen zadní kolo. Váha takových válců je zhruba poloviční a není potřeba trénink na to, abychom se na nich udrželi. 

Řešení velké části nevýhod existuje. Je zhruba dvakrát dražší než běžné válce, avšak nabízí ježdění ve virtuální realitě. Například zmiňovaná společnost ELITE vyrábí válce, které mají elektronicky řízenou magnetickou jednotku, kterou můžete ovládat přes aplikaci v telefonu. Lze si tak naprogramovat, na jaký trénink se vydáte. 

"Hloupé" trenažéry

Cena trenažérů, které brzdí zadní kolo, začíná podobně jako u válců na 3000 korunách. Při nákupu dávejte pozor, jestli trenažér umožňuje upevnění zadního kola jen na rychloupínák, nebo na pevnou osu, ať nemusíte ještě shánět redukci. Pro brzdění zadního kola se používá vzduchová, hydraulická, magnetická, nebo u nejlepších modelů dokonce elektromagnetická brzda. Každý brzdný systém  simuluje odpor kola jinak, platí, že čím dražší systém, tím bude pocit z jízdy realističtější. Největším rozdílem oproti válcům je, že odpor si i u základních modelů lze přenastavovat během jízdy z ovladače na řidítkách. U levnějších modelů asi budete muset dokoupit podložku pod přední kolo, zvýší se tak stabilita setu. 

                     
                                 Nejlevnější trenažér od indoortrainingového giganta TACX za 4190 korun.

Z hloupých trenažérů můžete docela snadno dosáhnout na rychlou evoluci k těm, jež výrobci rádi označují jako smart. Stačí dokoupit za nějaké dva tisíce snímač výkonu, který je propojitelný s mobilní aplikací. 

Díky těmto dvěma snímačům můžete jezdit ve virtuální realitě. Cena? Pro spotřebitele firmy Kinetic asi 2300 Kč. 

"Chytré" trenažÉry

Tady začíná hra. Kdo to myslí s tréninkem doma vážně, asi vybere v této kategorii. Startujeme zhruba na 11 000 Kč. Největším benefitem oproti předchozí kategorii je možnost propojení s mobilem nebo počítačem. Samotní výrobci dodávají k těmto trenažérům tréninkové aplikace, ale většina uživatelů se uchyluje posléze k volně stažitelným alternativám, které fungují pro všechny značky. Nejznámější tréninkovou aplikací je Zwift, avšak existuje i množství dalších. Jednu takovou, z níž stojí zlaté české programátorské prstíčky, si prohlédneme příště. Trenažéry připojené na aplikace samy dle profilu mění zátěž, s ostatními cyklisty si můžete on-line zazávodit, nebo absolvovat skupinový trénink. 

Na tuto hračku, která bezdrátově posílá údaje o jízdě, si připravte 17 790 Kč.

Přímý převod

Pro profesionály existuje ještě přesnější alternativa. K tomuto druhu není zadního kola potřeba, na kazetu připevněnou k tělu trenažéru se jen nasadí řetěz a může se šlapat. Oproti brzděním trenažérům tady vůbec nedochází k žádnému sjíždění plášťů. Pro profesionály je podstatné veliká přesnost, umožňují nastavit odpor až 2000 wattů, který opravdu nikdy plně nevyužijete...

Vrchol ježdění doma za 29990 Kč.

Rotoped

Poslední kategorií jsou veřejnosti známé rotopedy. Ty však směle přenechejme děvčatům ve fitness centrech, poněvadž nasimulovat na nich reálnou jízdu je skoro nemožné. Největším problémem bude nastavení výšky sedla a řidítek, kde jen těžko dosáhneme stejného poměru jako na kole. Ostatní typy trenažérů je předčí i poměrem cena-výkon. 

Co vás možná překvapí

Na domácí trénink se oblékněte co nejméně. Leckdo jezdí jen v cyklistických kraťasech, k nim doporučujeme místo dresu termotílko, které se běžně nosí pod dresem. Velikou nepříjemností ježdění v bytě je přehřívání cyklisty. I při vlažném tempu brzo z vás začne lít pot. Na kolo se dělají i speciální plachtičky, jež mají ochránit horní rámovou trubku před nánosy slané tekutiny. Pokud si svoje kolo opravdu hýčkáte, stojí za zvážení. Větráky nastavené proti vám příliš nepomohou. 

Ježdění na trenažéru má nesporné výhody. V zimě se k plískanicím přidává často i silný vítr, který někdy v podstatě znemožňuje švih absolvovat ve volném tempu, to si na trenažéru snadno nastavíte. Eliminuje se i riziko nastydnutí. V neposlední řadě je příprava na jízdu doma mnohem kratší. Hledání návleků, čepic, čapáků a vhodných bund vás nezdrží. Pro hodinové protažení, například po škole nebo práci, ideální.