Lapierre Spicy 327

Mnoho let Frantíci od Lapierre nabízejí své trailové a enduro modely Zesty a Spicy. V některých generacích byste je od sebe sotva rozeznali, jindy byste naopak netipovali, že jde o stejného výrobce. Rok 2016 je pro tento model zásadní, protože dostává zcela nový rám, který ho po letech bratrského soužití s téměř stejnou Zesty opět posouvá do malinko jiných a od Zesty jasně rozeznatelných vod.

Nový rám a vůbec celá koncepce Spicy posouvá tento model opět o další kousek dál ke sjezdu, resp. agresivnímu sjíždění kopců. Samotný rám poskytuje 165 mm zadního zdvihu, který je kombinovaný se 160mm zdvihem vidlice, delším rozvorem a agresivněji řezanými trubkami rámu.

Samotný rám pak na první pohled překvapuje poměrně výrazně prohnutou horní rámovou trubkou, která jde sice před sedlovkou strmě dolů a dává tak kolu poměrně slušně nízký standover, ale její prohnutí směrem nahoru v místě, kde se běžně balancuje s koleny, pokládá otázku, zdali to náhodou nebude vadit jak samotným kolenům, tak zbytečně vyššímu těžišti rámu.

Celá koncepce Spicy tak nahrává spíš než pomalým zatáčivým technickým pasážím naopak rychlým rovným sjezdům, ve kterých bude kolo stabilní, a to i díky poměrně položenému 66° hlavovému úhlu.

Konstrukce rámu sází na hliníkové poměrně masivní trubky z materiálu Supreme 6. Zadní odpružení Lapierre využívá čtyřčepové a označuje ho vlastním logem OST+. Na první pohled jde o poměrně masivní konstrukci, která je připravena pobrat nejen rázy prostřednictvím tlumiče, ale také nějaký ten šrám od odletujících kamenů.

Zadní stavba je na levé straně vybavena známou pomocnou měrkou SAGu. Už zde ale nenaleznete ostrý plíšek s šipečkou, která by ukazovala na konkrétní míru zasunutí tlumiče, ale místo ní je tu odjímatelný plastový ukazatel připevněný k sedlovce gumičkou.

Za zmínku pak, co se zadní stavby týká, stojí také další typická věc pro Lapierre a tím je karbonová ploutvička chránící přehazovačku před poškozením. Ta je mezigeneračně opět o něco menší navíc odlehčená trojicí oválných otvorů.

Není asi žádným překvapením, že na rámu najdeme pevné osy běžných specifikací vpředu i vzadu, střed PressFit a vnitřní vedení pro teleskopickou sedlovku.

Osazení Nico Vouilloz Signature

Lapierre je v posledních letech znám mimo jiné i tím, že v jeho barvách jezdí legendární Nicolas Vouilloz. Ten se rovněž podílí jako enduro jezdec na vývoji některých modelů a komponentů, přičemž Spicy je jedním z nich.

Osazení všech verzí Spicy sází na systém 1x11. V tomto případě jde o jeho základní provedení Sram GX 1X, ze kterého je na kole použita přehazovačka, kazeta (10-42z.) a řadící páčka. Doplňují ho pak kliky Race Face Aefect s třiceti zubovým převodníkem.

Při pohledu na zvolené odpružení musíme konstatovat, že ačkoliv jde o nejlevnějšího zástupce této modelové řady, tak zde konstruktéři rozhodně žádným kompromisům nepodlehli. Vidlici zde najdeme Fox Float 34 Performance se 160 mm zdvihu a tlumič pak nejnovější generace Fox DPS Evol s větší vzduchovou komorou.

Kde se šetřilo, jsou bohužel mimosadové hydraulické kotoučové brzdy Shimano BRM615. Ty jsou někde na úrovni Deore, přičemž brzdný účinek by ale měl být dostatečný i díky kombinaci 205 mm kotouče vpředu a 180 mm vzadu.

A dostáváme se k místu, které jasně prozrazuje rukopis Nico Vouilloze, a tím jsou řídítka s představcem, která jsou v obou případech opatřena "nálepkou Nico Vouilloz Signature". Jde o hliníkové produkty; 780 mm široká řídítka a 45 mm dlouhý frézovaný představec, které doplňuje ještě teleskopická sedlovka Kind Shock Cruxi a sedlo SDG Duster LP v custom verzi pro Lapierre.

Spicy 327, byť jde o základní nejlevnější model, není úplně nejlevnější :-). Na krámech bude k mání za 87 990,- Kč. Alternativy tohoto modelu pak už spočívají pouze v karbonových verzích 527 a Team, u kterých lze navíc vybírat také varianty s chytrým systémem odpružení E:i. Jejich cenovky startují na akčních 103 990,- a končí až na 160 990,- za Vouillozovu týmovku na XX1.

Kompletní informace v češtině najdete na webu distributora www.lapierre-bike.cz.

Foto: Petr Bureš

Fotogalerie

Foto: Petr Bureš