Mistrovský okruh ve Val di Sole dostal nové pasáže. Technika nahoru i dolů

Dvaatřicáté mistrovství světa horských kol už nabírá na obrátkách, zázemí se pomalu mění v mraveniště, okruh pilně pilují stovky závodníků, café teče proudem. Dnes je na programu boj o první ze sedmnácti sad medailí, tradičně to budou týmové štafety.

Italské Val di Sole je na okruhu světového poháru MTB už dlouhou řadu let, vůbec poprvé se představilo jako hostitel mistrovství světa horských kol v roce 2008. Od té doby se  XCO okruh už dramaticky změnil, před třinácti lety měla šestikilometrová trať jen velmi málo technických pasáží, byly to rovné cesty po loukách a cestách. A převýšení 320 metrů! Dnes sice není o mnoho kratší, měří 4 km, převýšení činí 190 m, co je ovšem naprosto odlišné, je technická náročnost. Na letošní mistrovství světa organizátoři zase přichystali novinky na trati, takže z poměrně nudného okruhu ve Val di Sole se za pár let stala vskutku pestrá závodní trať.

Pro letošek došlo ke několika zásadním úpravám: v nejvyšším bodě trati je nový drop po kameni, po němž následuje prudká pravá točka, tomu předchází zcela nový úsek vedený vyčištěným lesíkem s mnoha kameny, valy, kořeny, vše v bio přírodní! Posledním novou části je nová rockgarden, která budí velký respekt. Zuby si na ní vylámalo nemálo závodníků včetně olympijské vítězky Jolandy Neff, jejíž nepříjemně vyhlížející pád skončil roztrženou bradou.

Okruh už také prověřili všichni čeští reprezentanti, kterým tradičně dělal průvodce Matěj Charvát, tentokrát na hardtailu. „Je to hezká trať, není to žádný extrém, chce to dobře číst stopy, na všech úsecích je víc možností,“ okomentoval mistrovský okruh kouč techniky.

V roce 2008 byli na startu mistrovství světa i tři reprezentanti, kteří jsou na startu šampionátu i po třinácti letech!

„Teď už je technika i do kopce,“ smála se Jitka Čábelická hovoříc o nové přírodní pasáži v lesíku, které více méně pořád malinko stoupá. „Já zmatkovala jen u toho nového dropu, jinak to bylo dobrý, ale musím to ještě pilovat.“

„Je to hodně technický a ta zadní pasáž je úplně nová. Těžký tu to je jak dolu, tak nahoru, je to hodně na kořenech, člověk musí být dost koncentrovaný, protože jakmile udělá jednu chybu, chybuje pak v každý zatáčce. Bude to hodně o soustředění a fyzicky to bude samozřejmě dost náročný, je to pořád nahoru a dolu, i prudký kopce tu jsou, což se bude dost zajídat. Myslím si, že je to dost spravedlivá trať, a jestli budu mít v sobotu dobrý nohy, měla by mi sednout,“ zhodnotil Ondra Cink.

Honza Škarnitzl to vidí podobně: „Změny jsou tu velký, ale ta kostra trati je pořád stejná. Něco vynechali, ale největší změna je v tom, že první půlka se absolutně liší od té druhé. Řekl bych, že ta druhá část je spíš taková maratonská, zato ta první je dost technicky náročná, je na štěrku, kde se vyjíždí stopy, a to je i dost na sílu. Taky jsem zvědavej na počasí, který tu může hrát velkou roli, a ještě mě překvapilo, že tu pořadatelé nechali volný kameny a pařízky ve sjezdech, což je dost těžký, protože je to v prudkým odkloněným sjezdu. Ten pak navazuje na tu těžkou silovou pasáž v druhý půlce. Udělali i jinou zaváděčku, je o dost užší, takže to po startu může být zajímavý.“