Mondraker Family ovládla Klínovec

Značku Mondraker má u nás na svědomí firma Snow-How, která do Česka od revoluce dováží smekající klacky nesoucí nápis Blizzard a botky Tecnica. A nejenom to. Tomu se ale v dnešním článku nebudeme věnovat a zaměříme se na jejich příjemnou, místy až bláznivou víkendovou akci, která se uskutečnila v Trail Parku Klínovec s naší posádkou na palubě.

Kromě samotných závodníků, kancelářských dam a pánů, kteří se starají o chod značky nejen v Česku, ale i na Slovensku, Polsku a Maďarsku, se zúčastnila i mountainbiková legenda, kontinuální ambassador Mondrakeru Richard Gaspi Gasperotti. Dalším neméně zajímavým víkendovým lákadlem byl Tomáš Březina, který nově lítá pod křídly Snow-How na kolech Mondraker a Basso. Těm, co Tomášovo jméno nic neříká, najde odpovědi na velmi vyhledávaném instagramu @cubackanekonci, kde si přijde na své jistě každý :)      

Kde jinde takové setkání uskutečnit než v mezi bajkery oblíbeném Trailparku Klínovec, kterému je mimochodem Mondraker od nového roku partnerem. Víkendový plán byl našvihaný podobně jako nohy Sagana. Program svévolně začal již v pátek při nalodění v restauraci místního penzionu Zita, který banda kompletně obsadila do posledního místa. Zde se po večeři krom seznamování s posádkou M-rodinky dostalo i na vyhlášenou soutěž ve zdvihání půlitrů, která se zvrhla v regulérní závod s nejasnými vyhlídkami následujícího rána.

Kdo kolik zvedl půllitrů, se nakonec nepočítalo a ani nespočítalo, každopádně byl povinný sobotní sraz v 10 hod. na kopci.

V průběhu večera jsem několikrát odchytil zakladatele a kapitána Mondraker Enduro Teamu Ondřeje Lampíka Paura a zjišťoval, jak to celé začalo.

Ondro, vzpomínám si na tvou tvář na enduro sérii, kde jsi verboval za kola Mondraker, myslím, že to bylo někdy v roce 2018?

Ano, jojo, byl to první rok kdy jsme měli zastoupení pro Mondraker a šéf mi dal za úkol protlačit kola na českou enduroscénu, a tak jsem jako XC-čkař vyrazil do neznámého prostředí mezi ty "týpky" :) Začali jsme spoluprací s ČES, kde jsme byli jedním z hlavních partnerů, a tak jsem mohl vozit stan a testovačky do komerční zóny. Během transferů na erzety jsem lákal ostatní závodníky do našeho stánku na kafe a možnost testování kol...

Hned po prvním závodě přišly první vlaštovky...? Když se podívám kolem sebe, vidím plno rozesmátých lidí, řekl bych skvělou skupinu, očekával jsi něco takového? Že vás bude tolik? Byl to vůbec tvůj cíl? Vytvořit tak velkou, bez nadsázky dá se říci, rodinu?

Nepřemýšlel jsem nad tím, víkendy na enduru jsou vždy o zážitku, uvolněné atmosféře. De facto jsem půjčoval Mondrakera do okolí, co to šlo, i kluci kámošům, když je značka oslovila, už byl s námi ve stanu na dalším podniku endura. Jde o to, že na enduru je každej úplně chill, v pohodě, takže super parta se poskládala vcelku sama. Postupně jsem se snažil pro kluky vytvářet lepší a lepší podmínky, aby to nebylo jen o tom, že si koupili kolo a nazdar... Je to celoroční komunikace, spousta hromadného e-mailingu, domluva na tréninky, společné cesty na závody, soustředění, apod. Hodně kluků v tom našlo lifestyle - mají dodávku předělanou na obytňák a cokoliv potřebuješ od šroubku přes párek s hořčicí, tak to má Durchy v autě :-)

Dnes je to fajn, kluci dostanou oblečení, mají výsledkovou motivaci na proplacení startovného, super ceny na naše produkty a přímo dnes na Klínovci i zajištěné ubytování, včetně víkendové permice. Asi nebylo o čem, přijeli absolutně všichni, mám velkou radost, v plném složení jsme se ještě nesetkali. Užívám si to, jedeme bomby.

Co první “závodník”? Nebyl to náhodou Patys, který vymyslel “pijáckou přijímačku"?

Tos uhodl přesně:) Patyho klasika je rozlejvat jako poslední lampy na baru, ideálně pár hodin před svítáním a jít druhý den s očima jak angorák na první erzetu. Noo, asi mu sedí sacharid z piva, jelikož tam, kde se vždy nejvíc sundal, zajel top výsledky! Jsem rád, že máme borce, který tam dokáže pravidelně atakovat první pětku či desítku. Ale jde nám především o "good atmosphere", výsledky jsou bonus.

Takže tvým plánem není rozjet nějaký profi tým a hltat výsledky?

Ne ne, profi team znamená mnohonásobně vyšší rozpočet a více času, lidí, materiálu... Mám to nastavené jako pracovní úkol, ze kterého se stal příjemný bonus.

V pozvánce na akci jsi zmínil nové dresy? Loňské červené s milion nápisy se neosvědčily, bo nátlak riderů?

Ano, je to tak. Staré dresy s logy všech značek, které zastupujeme, jsou pryč. Jsou tu nové, čistě v brandu a barvách Mondrakeru, jsou super, okolí se moc líbí a prezentují barvy letošního vlajkového modelu Superfoxy, kterou mimo jiné pořídila půlka týmu. Je to jezdivé superenduro.

A to můžu potvrdit. Byl to i můj horký favorit na rok 2020.