Naše kosti a strava

Zajímavé je, že podle hodnocení spotřeby jednotlivých kategorií potravin v České republice, je od devadesátých let patrný mírný vzestup konzumace mléčných výrobků, které jsou jedním z nejbohatších zdrojů vápníku. Tak, kde je ten zakopaný pes?

Přestože je v západním světě příjem vápníku nadprůměrný, zcela paradoxně se ukazuje, že stejně nadprůměrný je i výskyt demineralizace kostí (osteoporózy). Obsah vápníku v kostech totiž není závislý pouze na jeho příjmu stravou ale zejména na tom, jak tělo s tímto minerálem hospodaří. Je tedy důležité posoudit nejen jeho příjem, ale i potenciální ztráty — exkreci. Většina odborníků, lékařů a výživových poradců se pouze jednostranně zabývá příjmem vápníku a neuvědomuje si, že právě faktor exkrece vápníku je neméně důležitý.

Zdraví kostí podstatně souvisí s rovnováhou mezi kyselými a zásaditými ataky, které jsou vyvolány příjmem konzumovaných potravin. Každá potravina má totiž acidický (kyselý) nebo bazický (zásaditý) charakter. Pokud jíte stravu, která má pouze acidický základ tzn. je bez dostatečného příjmu ovoce a zeleniny, musí dojít ke kompenzaci nárazníkovými systémy, které mobilizují zásadité složky uvnitř organismu. Největšími zásaditými zásobami těla jsou soli vápníku, které při acidické stravě odchází ve vyšší míře z těla močí.

Potraviny s nejsilnějším acidickým základem jsou tvrdé sýry, cereálie, slaná jídla, maso a dále luštěniny. Na druhou stranu veškeré ovoce a zelenina se v těle chovají zásaditě. Vzhledem k tomu, že u dnešního člověka je obvykle vysoký podíl cereálií a obilovin, sýrů, slaných jídel a tučného masa v neprospěch ovoce a zeleniny, celková acidická nálož obecně převyšuje, což se neblaze projevuje na demineralizací kostní tkáně.

Zřejmě nejkritičtějším momentem pro snížení kostní denzity a tím i několikanásobné zvýšeni rizika osteoporotické zlomeniny je u žen období po menopauze. Za tento efekt jsou významně zodpovědné ženské pohlavní hormony — estrogeny, které pomáhají zabudovávat vápník do kostí a udržovat je tak silné a pevné. Jejich pokles je tomto v období natolik častý, že osteoporóza dnes postihuje až jednu třetinu českých žen. Ani muži však nejsou zcela bez rizika, ačkoliv u nich se osteoporóza objevuje s mnohem nižší četností. Nezanedbatelné jsou i genetické faktory, např. polymorfismy (mutace) v genech pro VDR (receptor pro vitamín D) nebo COL1A1 (kolagen typu I, alfa 1) jsou významně asociovány se sníženou kostní denzitou a zvýšeným rizikem osteoporózy. Preventivně působí kromě zmiňovaného vápníku i adekvátní příjem magnézia, mědi, vitamínu C a v určitých situacích i aminokyselin argininu či glycinu.

Každopádně nahrazení tvrdých sýrů, cereálií a průmyslově zpracovaného jídla s vysokým obsahem solí odpovídajícím příjem čerstvé zeleniny a ovoce povede k vyrovnání rovnováhy mezi acidickými a zásaditými složkami potravy a projeví se rovnovážným stavem mezi příjmem a exkrecí vápníku. Základním cílem je nezatěžovat ledviny přemírou acidické stravy. Vedle demineralizace kostí má dále acidická strava podíl na následujících chorobách a komplikacích: ledvinové kameny, věkem podmíněná ztráta svalové hmoty, hypertenze, cévní mozková příhoda a astma.

Foto: iStockpohoto.com