Ondřej Fojtík vyhrál IronBike 2012

IronBike není pro každého

Účasti Ondřeje Fojtíka v podobném etapovém závodě nepředcházela žádná specifická příprava. Trénoval tak, jak je zvyklý. K IronBiku jako k určitému vrcholu ale svůj trénink přece jen směřoval a připravoval se na něj i psychicky. „Věděl jsem, že mě v červenci čeká obtížné období. Drásal je těžký, ale bylo mi jasné, že o týden později na Salzce to bude ještě těžší. A potom na IronBiku ještě mnohem těžší,“ svěřuje se Fojtík, který ale ve všech třech závodech uspěl. Na Drásalovi, jehož trasa vede v jeho domácím revíru, dojel druhý (více v článku Jan Jobánek přidal k dalšímu vítězství na Drásalovi i rekord). Více než 200 kilometrů dlouhou Salzkammergut Trophy ale s přehledem vyhrál (Ondřej Fojtík králem Salzkammergut Trophy 2012) a podobně suverénně si počínal i v Itálii. Navázal tak  na Tomáše Trunschku, který nejdelší trasu v Bad Goisernu vyhrál v roce 2008 a pak přidal druhé místo v IronBiku. Statistiku mosteckého bikera tedy Fojtík ještě vylepšil.

„Drásal se mi, myslím, povedl a cítil jsem se i po dlouhém Salzkammergutu dobře, takže v prvních etapách na IronBiku jsem si najel potřebný náskok,“ říká starší z bratrské dvojice úspěšných závodníků, jehož největším soupeřem byl Španěl Milton Ramos. Loňský vítěz IronBiku vyhrál s těsným náskokem i prolog, ale pak se již musel opakovaně sklonit před českým bikerem. „První měřený úsek jsme vždycky jeli spolu, já stejným tempem pokračoval i v dalším měřeném úseku a tím jsem získával čas. On teda byl výborný sjezdař, jezdil úplnou hranu a taky na to každý den doplatil nějakým pádem. Jezdit některé sjezdy je na IronBiku risk, člověk může zničit kolo nebo sebe,“ popisuje „Foja“.

Na závod Ondřej vyrazil společně se svým švagrem, který mu dělal zázemí. „Bez něj by to vůbec nešlo. Neumím si představit, že bych po deseti hodinách na kole ještě měl stavět stan a starat se o kolo,“ vysvětluje a vypočítává svůj obvyklý denní program na IronBiku: budíček v půl sedmé, start v osm a po osmi až deseti hodinách cíl etapy. „V cíli už je nachystané kompletní zázemí a jídlo. V prvé řadě se člověk musí po dojezdu etapy postarat o sebe, aby byl fit ještě další den. Umýt se, najíst, pak Compex a spát jsem se snažil chodit mezi desátou a jedenáctou,“ popisuje Fojtík svůj běžný den. Co se jídla týče, není podle něj co pořadatelům vytknout. „V nabídce je vše. Všudypřítomné těstoviny, pečivo, marmelády, nutella, káva, čaj, na občerstvovačkách taky bohatý výběr…zkrátka všechno, co člověk potřebuje. Svého jsem nic navíc nepotřeboval“.

Osm dní v italských Alpách se může jevit jako pohádka, ale Ondrovi bylo několikrát i úzko. Třeba když jej ve třech tisících metrech nad mořem přepadla sněhová bouře. „Kdo zažil sněžení před lety na Salzkammergutu, tak tohle bylo ještě horší. Déšť se sněhem, do toho úplný uragán. Už to bylo docela přes závit, to jsem se fakt i bál. Neumím si představit tam mít defekt a spravovat to!“říká jeden z trojice českých bikerů na letošním IronBiku. Jízdu ve 20 centimetrech mokrého sněhu si ale vyzkoušeli závodníci i v dalších etapách.

V průběhu toho týdne se logicky každý ze závodníků dostane na dno sil. „Je mi pětatřicet, něco už jsem odzávodil a už mě jen tak něco nerozhodí. Každý si v průběhu těch osmi dní zanadává, i já jsem nadával. Ptal jsem se sám sebe, proč mám proboha jet 16 kilometrů dvě hodiny, když jsem vzdušnou čarou kilometr od cílové vesnice? Člověk na to musí být připravený a mít na to morálku. Je to až nesmyslné, jak je to někdy těžké. Ale to je prostě IronBike. A ta euforie v cíli to pak celé přebije. Ty zážitky, které si odtamtud každý odváží, jsou bombastické“ líčí Ondřej Fojtík.

Podle vítěze letošního IronBiku je tento etapový závod nejhezčím podnikem, který lze na horském kole absolvovat. A není-li nejhezčí, určitě mezi ně patří. „Já jsem si jel IronBike letos hlavně užít. Ale samozřejmě mě hřeje i to vítězství, protože vím, že zadarmo to nebylo a potkal jsem se s formou“. V cíli Ondřeje Fojtíka dělilo od celkově druhého Španěla 1000 bodů, tedy 17 minut. Celkově účastníci IronBiku urazili vzdálenost 667 kilometrů. Nastoupali přitom 30 tisíc výškových metrů, tedy zhruba totéž, co údajně Bradley Wiggins v přípravě na Tour de France. „Akorát, že on to asi nechodil pěšky,“ konstatoval Ondřej Fojtík.

Český biker za svůj triumf získal od pořadatelů nabídku startovat na Crocodile Trophy nebo v kostarické La Ruta de los Conquistadores. A protože v Austrálii už Ondřej Fojtík závodil, vydá se začátkem listopadu do Kostariky. Přejme mu tedy hodně štěstí i tam!

Konečné pořadí IronBike 2012:
1. FOJTÍK Ondřej (CZE, Toyota Dolák)
2. RAMOS Milton (ESP)
3. VAN HOEYDONCK Elias (BEL)
…
37. BEK Tomáš (CZE)
65. ČÍŽEK Robert (CZE)

Výsledky: http://www.sdam.it/events/event/results-download_23178.do

Více o závodě: www.ironbike.it

Foto: archiv pořadatele