Padesát minut bolesti v sále. To byl Rouvy virtuální závod

Bike a Ski centrum v pražském Radotíně hostilo poměrně netradiční akci. Na našem serveru omílaná společnost Rouvy neustále zdokonaluje program určený pro ježdění na cyklistickém trenažeru. Cyklistova práce se z trenažerů promítá na virtuální trasu, a tak jezdec ve svém pokoji (případně jeskyni bolesti, jak někteří přezdívají svému koutku na trénink) projíždí krajinou. Může si vybrat z téměř neomezeného množství tras a dalších dílčích funkcí jako je nastavení intervalů, či přímo on-line závodu s konkurenty. Malinkou nevýhodou je, že při závodech zatím nelze využít závětří konkurenta, ale na tom programátoři pracují.

Spolupráce Kola pro Život a Rouvy dala vzniknout pilotnímu virtuálnímu závodu. Jelo se víceméně po kratší trase Šumavského MTB maratonu na Zadově, a tak závodníky čekalo 27 kilometrů ve zvlněném profilu. Krom elitních českých jezdců si přijel zasoutěžit i světový veslař Ondřej Synek.

Karla Štěpánová, Ondřej Synek a Jana Pichlíková

Čeští eliťáci ale vesměs nemají s trenažery příliš mnoho zkušeností a stále se jim vyhýbají. Trochu je poznal jen Ondřej Cink. „Dříve jsem jezdil na Zwiftu, a teď jak jsem se stal ambasadorem Rouvy, tak poslední měsíc a půl používám tuto aplikaci. Líbí se mi, že se člověk může projet v reálném prostředí a trochu se tak pokochat. Chystám se podívat na Stelvio, protože se na něj v tréninku nedostanu.“

Přímo z kraje tvůrců přijela démonka českých maratonů Jana Pichlíková. „Jela jsem na tom asi čtyřikrát, ale mohla jsem se podílet na testování softwaru, aby se ujistilo, že aplikace takový závod v pořádku zvládne. Nahnali nás asi 50 do tělocvičny na trenažery… Já jsem naštěstí byla na kraji u okna, a tak mi nebylo horko, ale ti uprostřed se museli asi hezky zahřát,“ vypráví závodnice, která zvládá téměř veškerou zimní přípravu doma na Šumavě a do teplejších krajin pojede v půlce března.

Slovenského borce Tomáše Višňovského trenažery vůbec nepolíbily. Chystá se tak na své virtuální poprvé. „Doma vůbec trenažér nemám, maximálně si po skialpech sednu na válce, abych vytočil nohy,“ povídá borec ze Žiliny česky, protože se tady dokonale etabloval.

Karla a Ondra

Jaromír Skála

Kristián Hynek v posledních dnech "řádil" i mediálně, a tak v Radotíně jako ambasador KPŽ nechyběl. „Tuhle aplikaci jsem nainstaloval už asi před rokem, ale dosud jsem se nedostal k tomu, abych ji vyzkoušel. Trenažer doma beru jako poslední možnost, když je opravdu hodně špatné počasí,“ vysvětluje.

Poslední do elitní party je Karla Štěpánová. Trenažér doma má. „Opatřila jsem si stejně krásný, na kterém teď pojedeme. Ale vzhledem k teplé zimě jsem ho využila asi třikrát. Ale na téhle aplikaci jsem dosud nejezdila, využívala jsem tu, jež byla k trenažéru,“ povídá.

Blíží se osmá a také se blíží start. Celkově 12hlavý peloton doplněný o další hosty se pomalu připravuje ke startu. Po spuštění závodu mohou diváci přehledně sledovat dění na velkoformátovém plátně, zatímco závodníci, kteří vesměs trenažery dosud moc nemusí, se hezky zahřívají. V sále panuje pro diváky příjemné klima, avšak pro jízdu na místě by byla potřeba kapánek nižší teplota a hlavně silný větrák. Asistentky tak občas přiskakují s ručníkem k borcům, kteří potřebují osušení.

První stoupání se nejede nijak extrémně ostře, přesto se vepředu vytřídí skupina Cink, Višňovský a Míra Skála. Hynek naopak volí rozvážnější tempo, čímž za skupinou zaostává. „Tati, jaktože nejedeš jako první,“ je vyděšen jeden z jeho synů. Marně pak vicemistr světa vysvětluje, že se jedná pouze o exhibici. Graf na plátně je vůči němu nekompromisní a na čelo ztrácí.

Ondra Cink

Tomáš Višňovský

Jak tomu při sportovních přenosech bývá, na chvíli vypadává přenos a tak diváci a někdy i samotní cyklisté si nejsou jistí, jak si kdo vede. Vzápětí se ale daří vysílání zprovoznit a můžeme jít do finále. V souboji žen Pichlíková-Štěpánová rozhodla první jmenovaná razantním startem, díky němuž si získala solidní náskok. Vedoucí tříčlenná skupina se začíná rozpadat a diváci mohou sledovat závodníky při práci z naprostého detailu. 

V předposledním stoupání odpadá Skála, přestože se opravdu tvrdě snaží. V závěrečném kopci pak Cink razantně nastupuje Višňovskému, když zvyšuje výkon na 600 wattů. Oba docela popravení borci se pak už jen přenesou přes horizont do finiše. Za 49 horkých minut je hotovo.

„Moc mě to bavilo. Ze začátku jsme jeli volněji, ale konci jsem to pěkně rozjeli. Samozřejmě, že mi bylo příliš horko, ale to by tu jinak muselo být mnohem chladněji, což by nebylo dobré,“ říká o akci druhý Višňovský.

„Bylo to to náročnější jak v reálu,“ hodnotí vítěz Cink, Připomíná důležitý fakt, že na trenažeru je potřeba dost zabírat i při jízdě z kopce, protože i ve sjezdech se dá výkonem získat výrazný náskok.

Vcelku zábavný večer tak může pomalu pro někoho končit, pro druhého se teprve rozjíždět. Vezmou eliťáci po dnešní zábavné zkušenosti trenažery více na milost a dojde i v Česku na virtuální závody, jako tomu je v leckterých zemích západní Evropy?