32 palců: budoucnost XCO, nebo zbraň hlavně pro maratony?

• 04. 09. 2026
• Jan Němec
• Tech news
• Foto: Jan Němec, Miloš Lubas, Filip Bezděk a www.ruedasgordas.es

Ondřej cink32Val di soleLes gets

V maratonech už vítězí, ve Světovém poháru XCO je maximem 24. místo Ondřeje Cinka. První ostré závodní testy ukazují přednosti obřích kol, ale také jejich možné limity.

Dvaatřicetipalcová kola už letos přestala být pouhou technickou kuriozitou. Objevila se na Cape Epic, pronikla do Světového poháru XCO, vítězila v Českém poháru a před několika dny slavila další výrazný úspěch na Swiss Epic. Přesto nad nimi stále visí zásadní otázka: jsou 32" kola skutečně budoucností závodního cross country, nebo jejich výhody nejlépe vyniknou především v maratonech?

Právě dosavadní výsledky v obou disciplínách nabízejí zajímavý kontrast.

Ve Světovém poháru se zatím 32" kola nijak výrazně výsledkově neprosadila. Prvním mužem, který se s nimi postavil na start závodu SP, byl Mathias Flückiger v Lenzerheide. Jeho premiéru navíc provázely zmatky – Švýcar byl nejprve diskvalifikován, rozhodčí následně verdikt změnili a Flückiger byl nakonec klasifikován na 34. místě.

Druhým mužem se stal Ondřej Cink. A právě český šampion zatím drží nejlepší výsledek 32palcového kola v mužském závodě Světového poháru – 24. místo z Les Gets.

Česká premiéra dopadla dokonale. Cink historicky prvním vítězem XCO na 32"

Cink přitom svůj vývojový CUBE AMS 32 poprvé vytáhl už o týden dříve při Českém poháru v Ostravě. A premiéra snad ani nemohla dopadnout lépe. Osminásobný český šampion závod s přehledem vyhrál a stal se tak prvním mužem ve vesmíru, který dokázal zvítězit v závodě XCO na 32palcovém kole.

Ostrava ale byla jen ochutnávkou. Skutečným testem byl až Světový pohár v Les Gets a následné mistrovství světa ve Val di Sole.

První pokus Ondry Cinka s 32" koly ve Světovém poháru ale skončil prakticky dřív, než začal. V short tracku už v polovině úvodního okruhu prorazil plášť a ze závodu odstoupil. Do nedělního XCO proto nastupoval až ze čtvrté řady, což je – zvlášť pro Ondřeje – při současné vyrovnanosti Světového poháru značná nevýhoda.

Nakonec se propracoval na 24. místo. Výsledek, který nijak dramaticky nevybočuje z jeho letošních umístění, ale současně znamená dosud nejlepší výsledek 32palcového kola v mužském Světovém poháru. Podobný scénář následoval ve Val di Sole: 28. místo v short tracku a 27. příčka v XCO.

Technologická revoluce se tedy alespoň podle výsledkových listin zatím nekoná. Český jezdec byl navíc jediný, kdo s novým rozměrem kol na mistrovství světa v XCO nastoupil. Otázkou je proč :-)

Abychom byli přesní, ještě jeden 32palcový speciál se ve Val di Sole objevil – ve sjezdu. Martin Maes nasadil „megamullet“ s 32palcovým kolem vpředu a 27,5" vzadu. Ani on ale žádnou velkou díru do výsledkové listiny neudělal.

Přitom se od začátku letošní sezony nemluvilo skoro o ničem jiném než o dvaatřicítkách. Po úspěchu na Cape Epicu se očekávalo, že se ve Světovém poháru objeví v daleko širší míře. Respektive že se vůbec začnou objevovat. Realita byla úplně jiná. První dva jezdci je nasadili až v Lenzerheide, tedy ve čtvrtém kole letošního SP. Pak až Ondra Cink...

Je to jen přešlapování a čekání na správný okamžik? Ladění detailů? Nebo především marketing?

Samotný Cink každopádně nový rozměr hodnotí pozitivně.

Méně ran, více klidu

Jednu z hlavních výhod větších kol vidí český biker ve schopnosti lépe překonávat nerovnosti. Větší průměr se snáze převalí přes kořeny a kameny a jízda v rozbitém terénu je díky tomu klidnější. Jezdec tak podle Cinka není po náročném sjezdu tolik „vyklepaný“.

A když se 32palcová kola podaří rozjet, začíná být jejich větší průměr skutečně znát. Kolo lépe drží rychlost a Cink sám přiznává, že ho jízda na novém prototypu baví.

To ostatně odpovídá základní fyzice velkého kola. Větší průměr znamená příznivější nájezdový úhel na překážku a potenciálně klidnější průjezd rozbitým terénem. Na druhé straně ovšem přichází otázka, která je pro moderní XCO možná ještě důležitější: co se děje ve chvíli, kdy je potřeba kolo znovu a znovu akcelerovat?

A právě tam asi bude mít kolo své úskalí, už ve štafetě, kde Cink startoval z první řady, si stěžoval, že bylo těžké první pár stovek metrů být konkurenceschopný...

Právě tady může být problém XCO

Současné cross country je extrémně dynamická disciplína. Prudké výjezdy střídají zatáčky, technické pasáže, krátká brzdění a okamžité nástupy. Jezdec během jediného kola nesčetněkrát mění rychlost.

A právě při opakovaném roztáčení velkých kol se může projevit jejich nevýhoda.

Nejde přitom jednoduše říci, že 32palcové kolo musí být vždy „línější“. Velkou roli hraje hmotnost ráfku a pláště, jejich konstrukce a rozložení hmoty. S rostoucím průměrem ale výrobcům přibývá nelehký úkol: udržet rotační hmotu nízko a současně zachovat dostatečnou tuhost a odolnost celého kola.

A právě tady může ležet jeden z rozdílů proti nástupu devětadvacítek. Ty se postupně staly prakticky univerzálním standardem závodního XCO. U 32" zatím vůbec není jisté, zda mohou stejnou cestu zopakovat – nebo zda nakonec zůstanou specializovanou zbraní pro určité tratě, typy závodů a jezdce.

Maraton jim zatím svědčí podstatně víc

Stačí se ovšem přesunout z XCO do maratonu a obrázek začne vypadat jinak.

Velký průlom přišel už na letošním Cape Epic. Švýcar Felix Stehli tam závodil na 32palcovém Stollu P32 a společně s Marcem Pritzenem vyhrál třetí etapu. Pritzen tehdy ještě používal klasickou devětadvacítku, takže šlo o první vítězství jezdce na 32" kole, nikoliv kompletní 32palcové dvojice.

Další historický zápis přišel před dvěma týdny na Swiss Epic. Tentokrát už měli 32palcová kola oba členové Honeycomb 226ers – Marc Pritzen i Felix Stehli. Ve druhé etapě zvítězili a stali se první kompletní dvojicí na 32" kolech, která vyhrála etapu závodu Epic Series. Druhé Fabiana Rabensteinera a Caseyho Southa porazili o 21 sekund, v celkovém hodnocení Swiss Epic skončili na 5. místě.

A právě tady mohou přednosti velkých kol dávat největší smysl.

Maratonské závody nabízejí delší úseky, vyšší cestovní rychlost a obecně méně explozivních změn tempa než moderní XCO. Schopnost držet rychlost, klidněji překonávat kameny a kořeny a méně unavovat jezdce tak může převážit nad případnou horší ochotou kola opakovaně akcelerovat.

Pritzen po vítězství na Swiss Epic ostatně uvedl, že jakmile si na 32palcové kolo zvykl, považuje ho za skutečnou výhodu.

Co ukáže konec sezony?

Je samozřejmě příliš brzy dělat definitivní závěry. Vzorek závodníků je minimální, prototypy se stále vyvíjejí a výsledky Flückigera či Cinka rozhodně nelze přičítat pouze průměru kol. Aby bylo možné oba rozměry skutečně porovnat, musel by tentýž jezdec absolvovat za srovnatelných podmínek stejné tratě na 29" i 32" kole.

Přesto se začíná rýsovat zajímavá otázka. Možná totiž není nejdůležitější, zda jsou 32palcová kola obecně rychlejší než devětadvacítky. Mnohem důležitější bude zjistit, kde jsou rychlejší.

Na dlouhých maratonských tratích už svou konkurenceschopnost prokázala. V explozivním XCO na skutečný průlom stále čekají.

Mistrovství světa ve Val di Sole odpověď nepřineslo. Uvidíme tedy, jestli se k Cinkovi přidají další jezdci v posledních dvou závodech Světového poháru v USA. Proslýchá se, že by tomu tak být mělo.

Jenže podobné řeči už jsme slyšeli. Vzpomeňme na loňské mistrovství světa v Crans-Montaně, kam BMC přivezlo svůj 32" prototyp. Vypadalo to, že letos už bude nasazen do ostrého provozu.

A kde nic, tu nic.

Možná tedy dvaatřicítky skutečně představují další velký krok ve vývoji horských kol. Možná ale také zjistíme, že na rozdíl od devětadvacítek nebudou odpovědí pro každého a všude. Dosavadní výsledky zatím naznačují, že čím delší závod a čím méně explozivní charakter tratě, tím zajímavější jejich výhody začínají být.