70 km maraton jen z kopce?

Přestože se totiž v okolí alpských městeček Avoriaz, Les Gets, Chatel a Champéry jede 70 km dlouhý maraton, dá se přežít i bez tréninku, neboť se jezdí prakticky pouze z kopce. Celá oblast Portes du Soleil je oblíbenou zimní lyžařskou destinací, a tak je prošpikována bezpočtem lanovek. A lidé z turistických center si již před lety uvědomili, že by byla škoda místní hory nevyužívat i v létě, zvlášť když je síť lanovek tak propracovaná, že se dá dostat odkudkoli kamkoli. A tak byl na světě nápad navrhnout co nejdelší okruh pro kola, kdy by se jezdilo pouze z kopce a nahoru by se vždy vyjelo lanovkou.

My jsme se letos po třech letech opět na konci června vydali do Morzine, kde se letos nacházelo centrum festivalu se stánky vystavovatelů, a odkud jsme započali naši cestu skrz Brány slunce, jak zní volný překlad jména oblasti. Nutno podotknout, že maraton není závod, ale pouze organizovaná akce pro pohodáře, kdy jsou vytyčeny tři trasy o délce 30,50 a 70 km a je na každém jezdci, jaký okruh si vybere a ve kterém ze sedmi městeček vystartuje. Skvělé však je to, že na trati je pro účastníky několik občerstvovaček a výborně vyznačené okruhy hlídají záchranáři na motorkách. Navíc start není hromadný, ale každý může vyjet kdekoli a kdykoli mezi 8. a 10. hodinou, takže trasy nejsou přeplněné bikery.

Na trati jsme potkávali velké množství anglicky hovořících jezdců, kteří to mají do Ženevy hodinu letu a odtud do oblasti pouhých 70 km, takže z Velké Británie pochází kolem 40 % návštěvníků.

Po výjezdu lanovkou do Les Gets nás překvapilo, že starý bikepark na protějším kopci je zrušen, ale naštěstí namísto něj vzniklo opodál mnohem více tratí s obřími překážkami à la Whistler. Po vystoupání nad Morzine a sjetí sjezdové trati se šplháme dále do Avoriaz, odkud vede překrásná trať, klikatící se v klopenkách ze tří tisíc až do sedmi set metrů nad mořem. Fantazie. Na stezce jsou nakopány i různé odrazy ke skokům, ale ty větší mohou méně zdatní jezdci vždy objet, takže přílišné nebezpečí nehrozí, tedy pokud jezdec uposlechne doporučení organizátorů a oblékne si kompletní výstroj chráničů.

V Champéry, které již leží na švýcarské straně hranice, jsou tratě světového poháru XC i sjezdu, takže zde je možné potrénovat to, co se doma nedá, a porovnat úroveň tratí. Ve městečku Chatel pak najdeme výborný bikepark, jenž se v mnohém přibližuje kanadskému Whistleru — je tam bezpočet kilometrů tratí všech možných úrovní obtížnosti, od lehkých klopenkových serpentín až po superprudké svahy se seskoky z dřevěných lávek, klád a pařezů, jako je tomu v kanadském North Shore. Zároveň v parku najdeme i cvičné skoky, hliněné dirty a lavice, prostě všehochuť pro jezdce různých úrovní. Nutno podotknout, že na Chatel je lepší si vyšetřit minimálně celý den, než vůbec všechny tratě projezdíme.

Jezdci, kteří vlastní pevné kolo a přesto by si rádi užili alpské sjezdy, si nemusí stýskat, protože v každém městečku je několik půjčoven, kde si obdobně jako v zimě můžeme vypůjčit odpovídající stroj i výstroj.

Trať Passportes si můžeme projet i mimo závod, lanovky jezdí po většině přes celé léto a až do podzimu funguje lanovka v Champéry. Rozhodně tedy stojí za to se do necelých 1000 km vzdálených Bran slunce vydat a přesvědčit se na vlastní kůži o tom, co slovy vypovědět nelze.

Text: Dušan Mihalečko/Cykloservis
Foto: Petra Tlamková