Pivo jako "ionťák"?

To, že obecná doporučení ohledně stravování a pitného režimu či dokonce tréninku je těžké shrnout do několika všeobecně platných pravidel, která by sedla každému, jako oblek šitý na míru, docela dobře vystihuje něžně orosená sklenka zlatavého moku. Někoho jedno malé pivko „nakopne“,  někoho naopak odkopne do říše snů.

Kapka pivní historie

Tradice výroby piva, či spíše pivních nápojů, která spočívá ve zkvašování cukerných roztoků rostlinného (nejčastěji obilného) škrobu je patrně stará, jako lidstvo samo. Na jejím počátku pravděpodobně stáli mezopotamští násoskové. Ač naši předkové principu kvašení nerozuměli, kvasilo se vesele prakticky na všech kontinentech. Rozdíly byly v základní používané surovině, technice a délce kvašení, a také překvapivě i v „použitém“ druhu kvasinek nebo dokonce plísní (např. saké se připravuje pomocí plísně Aspergillus oryza). Afričtí domorodci kvasili své „pombe“ z prosa, Egypťané používali několik druhů obilí a hořké kořínky rostlin, Korsičané zase po staletí vaří pivo z jedlých kaštanů apod. Severské národy došly v pivní lásce tak daleko, že věřily, že je v božské Valhale čekají nejen fešné seveřanky, ale dokonce i poctivý půllitr v jejich něžné ručce.
První pivo s charakteristickou hořkou chutí a chmelovou vůní nejspíše připravili staří Slované. Slovanský mok pak zachutnal i kmenům germánským, jenž začaly chmel pěstovat a pivní alchymii řádně zdokonalovat.

Pivo jako „ionťák“?

Pod drobnohledem se samozřejmě nepodíváme na kaštanový mok temperamentních ostrovanů, ale na kvalitní světlé české pivo připravené z obilného sladu, vody a chmele za přispění pivovarských kvasinek. Slad se vyrábí z naklíčeného celého zrna ječmene, voda musí být kvalitní, chmelové silice jsou odpovědné za nahořklou chuť a snad i některé vlastnosti piva, jakými jsou například podpora trávení, chuti k jídlu a lehké uklidňující až sedativní účinky.
Tyto základní ingredience poctivého piva překvapivě obsahují až 2 tis. různých látek, mezi nimiž nechybí i minerální látky — např. sodík a draslík v příznivém poměru, dále hořčík, křemík, vápník a další. Z vitamínů jsou zastoupeny především „béčka“ (thiamin, riboflavin, pyridoxin, niacin, kyselina listová), jenž jsou nezbytné pro řadu metabolických procesů v organismu a pro optimální funkci nervového systému. Přítomné polyfenoly proslavily jejich antioxidační účinky a obsažené sacharidy jsou zase pohotovým zdrojem rychlé energie. Celkový energetický obsah není rozhodně zanedbatelný, 500 ml piva v sobě ukrývá v průměru okolo 800 — 900 Kj, vypití 3 piv přibližně odpovídá třetinovému až polovičnímu dennímu příjmu energie. Nebýt přítomného alkoholu dalo by se pivo bez větších problémů zařadit mezi sportovní iontové nápoje, konkrétněji mezi nápoje isotonické (viz. článek o pitném režimu), neboť má zhruba stejný osmotický tlak jako krev. Pivo je lehce stravitelné, obsažené látky se zužitkovávají velice rychle. Kupodivu ani přítomný alkohol běžně působící spasmus pylorického svěrače mezi žaludkem a dvanáctníkem a tak zpomalující vyprazdňování žaludku, v tomto případě takto negativně nefunguje. 

Ale co s tím alkoholem?

Výše uvedená pozitiva poněkud komplikuje přítomnost alkoholu, jenž má na sportovní výkon nepříznivý účinek — negativně ovlivňuje svalovou sílu, rychlost a kardiovaskulární vytrvalost, dále ovlivňuje psychomotorické funkce, koordinaci pohybů a působí diureticky. Následkem častého vylučovaní velkého objemu méně koncentrované moči dochází k poklesu plasmatického objemu a následné k dehydrataci organismu.

Naprosto nevhodné je pak pití alkoholu u vytrvalostních sportů (běžecké či cyklistické maratóny, dálkové plavání apod.), kdy je organismus extrémně zatížený a musí v daleko větší míře zpracovávat „metabolický odpad“ vznikající při zvýšené fyzické zátěži. Z toho vyplývá, že alkohol by tělu, zejména pak játrům, takovou „šichtu“ ještě značně ztěžoval.
Netoxicky působící množství alkoholu za den se pohybuje okolo 50 g u mužů a 20 g u žen. Jedno pivo obsahuje okolo 20 — 25 g alkoholu. Tyto limity však lze chápat jako určující při „normálním provozu“. Tedy nikoliv tehdy, když intenzivně sportujete. Velmi zhruba lze tvrdit, že obsah alkoholu v jednom půllitru piva odpovídá 2 dcl vína.

Jaké a kdy?

Z výše uvedených skutečností plyne, že pivo může být za určitých podmínek poměrně přijatelným iontovým isotonickým nápojem, který se dobře vyjímá vedle armády sladkých „lepidel“. Nicméně vzhledem k obsahu alkoholu je lepší si v průběhu, či spíše ke konci výkonu, dopřát pivo nealkoholické nebo nízkoalkoolické (raději 0,3l) — v druhém případě bývá však působení značně individuální, což samozřejmě vyžaduje znalost reakcí vašeho organismu. Určité, dobře známé problémy, pak může způsobovat přirozeně obsažený oxid uhličitý, možným řešením je nepít pivo ihned po otevření (např. plechovky) ale nechat si ho trochu odstát.
Pakliže si pivo dopřáváte v rámci regenerace psychických i fyzických sil, možná vás zaujme plánované otevření Prvních českých pivních lázní v pivovaru Chodovar.


Foto: Plzeňský Prazdroj, Michal Červený