Přípravy závodníků na letošní ročník 1000 Miles

Už jen dny zbývají do startu pátého ročníku extrémního závodu ISOMA 1000 Miles Adventure. Jak směrují účastníci svou přípravu na závod?

Nováčkem závodu, který se zúčastní mimo startovní listinu, je paraglidista Honza Škrabálek, extrémní sportovec, který kromě potápění, seskoků s padákem nebo maratonských běhů zasvětil svůj život hlavně paraglidingu. „Protože jsme s Honzou Kopkou stejně sportovně postižení, jeho nabídka účasti na závodě 1000 Miles se pro mě stala výzvou. Zatím sháním informace o letových terénech, koridorech a místech, kde se dá bezpečně přistát. Pro jistotu se snažím běhat a jinak trénovat nohy pro případ delších pochodů. Obávám se počasí, které nemohu ovlivnit, ale které je důležité pro úspěšné létání. Těším se na dobrodružství a poznávání nových lidí a míst".

Richard Štěpánek - handicapovaný biker, který dokázal dvakrát dojet celých 1000 mil. Nyní se celou trať pokusí překonat pěšky (foto: Vít Huspenina)

Handicapovaný biker Richard Štěpánek se chystá na tento závod již potřetí. Dvakrát absolvoval závod na speciálně upraveném horském kole pro jednu ruku, neboť v roce 1999 přišel při autonehodě o celou levou paži. V letošním ročníku se pouští do další výzvy – překonat 1000 mílí v kategorii chodec/běžec. „Chodím a učím tělo, že to bude bolet. Řeším výbavu – oblečení, boty, doplňky tak, aby vše bylo podle mých představ a doufám, že vydrží celou dlouhou cestu," říká Ríša.

Láďa Barnet startoval loni v závodě již potřetí na horském kole, jednou dokončil 500 mil a dvakrát 1000 mil. Letos se rozhodl pro koloběžku (foto: Ondřej Pražák)

Kolo opustí pro letošek i Láďa Barnet. Na kole jel "Míle" už třikrát, proto tentokrát zkusí trasu zvládnout na koloběžce. „Očekávám daleko větší utrpení a sáhnutí si ještě hlouběji, tím pádem ještě intenzivnější zážitky. Těším se na atmosféru závodu, kámoše a vypláchnutí mozku. Netěším se na eventuální chvíli, kdy bych musel ze zdravotních důvodů odstoupit".

Stejný způsob pohybu po trase volí pro letošek i Petr Ozogán. Ten je už ostříleným vlkem závodu - jako jeden ze dvou letošních účastníků startoval zatím každý rok, poprvé tedy v roce 2011, a vždy v kategorii chodec/běžec. Teprve loni došel až do úplného konce závodu a v cíli si slíbil, že už nikdy nepůjde. Dle jeho slov možná ze zbabělosti zvolil pro letošní ročník koloběžku (dětskou, z bazaru, kterou mu kamarád upravil).

Petr Ozogán, jeden ze dvou lidí, kteří zatím startovali v každém ročníku. Letos je pro něho novou výzvou koloběžka (foto: Tomáš Zamec)

„Možná budu tentokrát rychlejší než pěšák, možná budu pomalejší, to netuším. Hlavně to bude pro mě velká změna a zažiju si plno nových situací. Koloběžku jsem si pořídil pouhých 36 dní před startem, takže nemám dostatečně natrénováno. Zatím se spíše učím přehazovat nohy na stupátku. Možná, že mé chodecké zkušenosti mohou být pro mě výhodou, když koloběžku potáhnu občas na zádech. Těším se hlavně na změnu, i když se té změny současně i bojím. A jestli by mě to bavilo jít znovu pěšky? Nejspíš až tak moc ne," zamýšlí se Petr. Jako úplný nováček vstupuje do závodu v kategorii horských kol i jeho syn Michal. Kolo si koupil v dubnu, chyby v ježdění prý už vychytal a zbývá mu už jen sehnat návod jak přenocovat v lese a utéct medvědovi.

Na startu se objeví letos poprvé účastníci na tandemovém kole Milan Panzer a Lukáš Kopecký. „Na tandemu jezdíme už nějaký pátek a rádi bychom posunuli naše zkušenosti o kus dál. Příprava probíhá klasicky. V zimě běh a běžky, když je počasí, tak hurá na kolo. Mimo to posilování horních partií," říká Milan Panzer. Na kole stihl zatím najet 3000 kilometrů, dalších 250 kilometrů už má za sebou na tandemu a udělal už asi 7000 kliků. A jestli se něčeho bojí? "Obávám se nepřízně počasí a zakousnutého vlka v sedacích partiích. Těším se naopak na západy slunce, bezstarostnost závodu a rád bych spatřil medvěda, samozřejmě na bezpečnou vzdálenost," zasnil se Milan Panzer.

Dalším v řadě závodníků je bývalý slovenský profesionální boxer Fero Kasanič. K prvnímu startu v loňském roce ho vedla skutečnost, že přestal profesionálně boxovat a chtěl stále zůstat kolem extrémního sportu, takže vlastně výzva a zvědavost, co dokáže na horském kole, které předtím nikdy ani neměl. K opětovné účasti v ultramaratonu jej podle jeho slov vede touha po nových zážitcích, plány na prodej kola po loňském závodě už ho opustily. Jak říká, na závod se ale připravuje jen sporadicky. "Ak mám trochu času počas týždňa, tak vybehnem na trasu do lesa, ktorá má 15 km (cca 3x do týždňa) a cez víkend jedna dlhšia trasa po lese okolo 70 km. Obávam sa technických problémov lebo stále eště som v oprave biku amatér. Těším sa na všetko počas závodu, na nových priateľov, stretnutia, zážitky.“

Jan Tyxa při přejezdu Velké Fatry v roce 2013, kdy zvítězil (foto: Jan Kopka)

Do závodu se přihlásil i vítěz z roku 2013 Jan Tyxa. Ten jel vloni jen krátkou trasu, letos se vrací připravený na nejhorší a s jediným cílem. Zvítězit. „Dlouho jsem přemýšlel, co vše by se muselo stát, abych letos nevyhrál. Na nic jsem nepřišel," říká Honza sebejistě. Jedinou obavu má prý z kopřiv a z komárů, které k smrti nesnáší. "Těším se hlavně na medvěda, že si vysypu z hlavy starosti a zbytečnosti a na jízdu v noci".

Popřejme všem závodníkům hodně síly, optimismu a pevné vůle při úspěšném zdolávání letošních mílí.

Více o závodě na http://www.1000miles.cz/