Prokop dráhařem

Hladinu internetové diskuse na serveru iDnes.cz před nedávnem rozvířila zpráva o Author bikerovi Michalu Prokopovi a jeho jarnímu angažmá na dráze. Samotné nás zajímalo, jak se exmistr světa a vítěz světového poháru Michal na ovále cítí a vůbec jak je na tom po nepříjemném zranění z mistrovství světa a jaké jsou jeho plány na letošní sezónu. V pondělí jsme tedy vyrazili na dráhu do pražského Motola, kde Michal kroužil svoje tréninkové dávky. Fotografií jsme stihli udělat jen pár, nezkušenost s focením na dráze se nám vymstila rozsekaným bleskem, Michal přežil...

- Michale, nohu máš již evidentně v pořádku, jak probíhalo tvoje uzdravování?
- V pořádku už jsem, udělali mi to celkem dobře. Potom co jsem se vrátil ze švýcarský nemocnice jsem byl chvíli doma, protože jsem nemohl vůbec nic dělat. Pak jsem nastoupil na rehabilitaci na Malvazinky. Tam mi taky vyndali jeden ze šroubů, asi šest, sedm neděl po operaci. Ke konci listopadu jsem už seděl na trenažeru a chodil do posilovny. Dobrý bylo, že i na Malvazinkách jsem to pomalinku rozhejbával na rotopedu, takže noha mi úplně neztuhla. A od prosince jsem najel na trénink, na kterej jsem byl zvyklej každoročně.

- Takže teď už na rehabilitace nechodíš? Jsi 100% fit?
- No, teď už zase na rehabilitace na Malvazinky chodím. Co se týče srůstu kosti, tak je všechno v pořáku, ale začaly mě bolet svaly okolo, asi jak byly trochu ochablý. Chci předejít tomu, aby mě to po půlce sezóny začalo bolet, že bych nemohl dál. Takhle to snad rozhejbu a posílím dostatečně.

- Prognóza doktorů?
- Dobrá, už teď zvedám víc než loni! Noha drží.

- Většinou jsi v rámci přípravy na sezónu jezdil do USA na BMX závody. Proč letos změna na dráhu a kdo tě k ní přivedl?
- Tak některý světový bikrosaři dráhu taky zkoušeli, takže proč ne já?

- Kteří?
- Nejznámější je Jamie Stuff. Ten už sbírá medaile na dráze ve svěťáku a na bikrosu lítá jak blázen.

- Dobře, tak pokračuj...
- Můj trenér pan Menšík se stejně jako já zná s Pavlem Buráněm, který teď začal působit jako repre trenér dráhařů a už dříve jsme mluvili o tom, co by nám mohl trénink na dráze přinést. Během sezóny jsme se spojili a domluvili spolupráci. Lákalo mě zkusit něco jinýho a i Pavla to nadchlo. Ještě před mistrákem v Livignu jsem si myslel, že bych mohl na nějakej dráhovej svěťák odjet, ale tím zraněním se šance ztenčily. Ale celý to bylo předem plánovaný.

- Jak se liší tvůj trénink od let minulých?
- Jinej je trénink ve skupině, je to daleko lepší, člověk se dokáže vyhecovat. Jsem s dráhařema jak na ovále, tak v posilovně. Trénink v posilovně je v podstatě stejnej jako můj. Jinak trénink na kole je samozřejmě dost odlišnej, přeci jen toho najezdí daleko víc. Piloval jsem techniku, první tréninky jsem byl špatnej, ostatní na mě řvali, dost jsme se tam motal. Ale sedět na kole dvě hodiny na dráze, tak to pořád nedokážu.

- Máš tedy reálnou možnost zúčastnit se nějakých dráhových závodů?
- Pavel Buráň mě chtěl na rozjíždění sprintů, na první úsek 250m. U nás se tyhle závody nejezdí, nejsou na to lidi. Pokud bych zajížděl dobrý časy, tak by mě Pavel nominoval. Ale teď bude už jen mistrovství světa (smích). Pojedu s nima přípravu až do toho závodu, ale musel bych opravdu zajíždět super časy. Když se to nepovede, tak budu mít já i Pavel základ do příštího roku. Teď to není ani padesát na padesát. Dělám to jen kvůli tréninku, i kvůli tý mojí noze je to dobře, protože na dráze nejsou žádný hrboly, nic nedrncá a netřese se a tím pádem tolik netrpí.

- Takže cítíš, že ti trénink něco přináší?
- Určitě, tolik jako letos jsem toho nanašvihal. Fakt mě to baví, ve skupině, když se hecujem to jde pěkně od ruky.

- Myslíš, že by mohl dráhař ve tvém věku začít trénovat bikros?
- Asi ne, bikros není jen o sprintu, ale překonávání překážek, skákání. Je to víc technický, nedokážu si představit, že by někdo ve třiadvaceti letech začínal s bikrosem.

- Na jakém jezdíš kole?
- Nejdřív jsem měl půjčený, teď mám Author - na míru vyrobený rám v Duratecu, vychází z geometrie sprinterských rámů Look. Je hrozně lehký!

- Máš na pedálech taky pásky?
- Ne, zatím mám jen obyčejný nášlapy, pásky ale chystám.

- No a když teda nevyjde mistrovství světa na dráze, tak kam vyrazíš? Ještě na BMX do Ameriky?
- Do Ameriky jo, ale ne na bikros, ale na bikový Sea Otter Classic. Možná, že bych tam pak na tři týdny zůstal. Letos spíš plánuju odjet do států ke konci sezóny a dát si tam ABA Grand, největší bikrosovej závod co je. To je na konci listopadu.

- No a jaké jsou tvoje plány na letošní sezónu?
- Do dubna jsem dráhař (smích). S výjimkou příštího víkendu, kdy jedu na BMX do Francie. Co se týká olympiády, tak budu letos objíždět nominační závody UCI BMX supercrossy, mistrovství Evropy ne. Zvládnu objet i svěťáky ve fourcrossu, hlavním cílem je vyfouknout Lopkovi (rozuměj Brianu Lopesovi) světovej pohár a vyhrát mistrovství světa ve fourcrossu.

- A vyhlídky do let dalších?
- Pořád je cíl olympiáda. Třeba i na dráze (opět smích). Letos mi končí smlouva s Authorem, ale zájem z jejich strany je snad i nadále, takže uvidíme. Budu samozřejmě více jezdit BMX, možná že se přesunu do Ameriky a jezdit NBL, do Evropy bych lítal jen na závody.

- Tak hodně štěstí!

Text a foto: Petr Bureš a Jan Němec