RB Dragster FR TEST

Ostřílená domácí značka Race Bike letos vyrazila s novou modifikací svého přepracovaného modelu Dragster. Freeridová verze přichází se zajímavým mixem dispozic pro všestranné využití v nejhustších terénech — 175 milimetrů zdvihu, přesmykač a v případě našeho testovacího kusu i dvojitá sedlovka se na tomto stroji snoubí s pevnou zadní osou, robustním rámem a smyslem pro DH.

Jak se Race Biku povedlo vyladit nároky na nekompromisní jízdu dolů s potřebou vyrazit na kopec po ose, jsme se vydali zkoumat s velkým očekáváním.

Poslední evoluce řady Dragster přinesla opravdu pancéřovaný vzhled. Přední frézovaný díl ze dvou svařených polovin ukrývající hlavu je vytvarován tak, aby nebránil protočení mohutných jednokorunových vysokozdvihých vidlic. Jak je pro Dragster typické, je spojen čtyřmi trubkami se stejně pojatým dílcem RBBox s uložením středu, kyvky a tlumiče. K hlavnímu dílu rámu je opět přišroubovaná konstrukce pro sedlovku a lanka jsou vedena elegantně a dostupně středem po horních výztuhách v rámu. Vše je pěkně ručně svařené, přesně jak jsme u RB po léta zvyklí. Kyvka je z velmi silných trubek s výrazným zprohýbáním, centrální díl kyvky je hranatý a má na sobě přišroubovaný držák na silniční přesmykač. Vedení lanka je na kyvku horem a přes dvojici kladek pod přesmykačem je převedeno na spodní tah, tak jak silniční přesmyk vyžaduje. Masivní patky mají výměnný držák přehazovačky typického RB tvaru a jsou připraveny na 150 mm širokou a 12 mm silnou osu. I tento nový rám je z materiálu AL 7020 T6, který se po svaření dvojnásobně tepelně upravuje.

Osazení na testovaném biku bylo reprezentativní. Brzdy Hayes, řazení Sram X-7 a kola DT Swiss doplňovaly komponenty Race Face a hodně zubaté pedály Syncros. Osvědčená kombinace  odpružených jednotek ve složení vidlice Marzocchi 66 RCV a tlumič Fox DHX 4 slibovala měkké a velmi citlivé svezení a tak jsme Dragstera proháněli jako šílení.

Výběr padal samozřejmě na techničtější traily, skoky a divoké sjezdové pasáže, ovšem snažili jsme se být věrni poslání tohoto kola zcela a tak jsme ohnuli záda i k mnoha dlouhým výjezdům a transportům po rovinách. Dragster FR se od prvních metrů v terénu jevil spíš jako kolo určené pro opravdu drsné použití, ale po prvním kratším stoupání s pěkně vytaženou sedlovkou bylo jasné, že jet nahoru bude přinejmenším možné. Nejlépe se ve výjezdech tohle kolo cítí zhruba tam, kde se dá jet tak nějak v klidu na prostřední, v tomto případě větší převodník. Tam je rozdíl v délce posedu limitované sjezdovým představcem snadno zvladatelný, neboť v takových sklonech se ani tohle kolo nezvedá. Trošku ostřejší pilotáž musí přijít ke slovu pokud kopec přiostří. Když se jezdec dokáže vyrovnat s kratším posedem a pokorně zkroutí hřbet, dá se při využití možností malého převodníku vyjet i do kratší prudkých stoupání, ovšem chce to hodně pozornosti a síly, přeci je jedete na skoro 19 kilech poctivého hardwaru. Snazší je tedy tyhle nejpříkřejší místa přejít, porozhlédnout se po lese a v klidu se vydýchat. To hlavní svezení na Dragsteru FR určitě čeká totiž až za horizontem.

Na kopci zarážím sedlovku, kam až to jde, přehazuji na větší převodník, což díky dvojici kladek dost brutálně drhne a bike je ready to freeride. Teprve teď tohle kolo vypadá, jak má a navíc teprve teď pojede tam, kde má, totiž dolů.

Charakter této řady kol se nezapře a Dragster se opět tváří pevně jako skála a poslušně reaguje na podněty řidiče. Masivní rám v kombinaci a s pevnou zadní osou jede přesně tam, kam chcete a pokud se náhodou situace vyhrotí nějakým divočejším terénem, klopením či tvrdším dopadem z transferu přenáší všechnu energii nárazů spolehlivě do citlivého odpružení. I přes jednočepové zavěšení je Dragster jedním z mála kol, které je schopno sekundovat motokrosově houbovitému, ale velmi progresivně tuhnoucímu kroku vidlic Marzocchi 66. Charakteristika předního i zadního odpružení je velmi podobná a tak si na kolo pod sebou velmi rychle zvyknete a naučíte se na jeho možnosti spoléhat. Osobně nejsem moc přívržencem tohoto citlivého odpružení a i při větším zdvihu mám raději trochu tužší počátek kroku, ale vyrovnanost charakteristik dosažená na Dragsteru se nedala přehlédnout.

Ve sjezdech a to s jakýmkoliv povrchem tohle kolo určitě dostálo svým papírovým předpokladům. I ve velmi náročných površích, kamenech a kořenech, je jízda pod kontrolou téměř stejně, jako na jeho sjezdové verzi, chybí pouze těch pár centimetrů o které musíte občas jízdu přibrzdit, aby zůstal vzduch v pneumatikách a dráty v ráfcích. Kde ale naopak citlivé odpružení maličko obtěžovalo byly pomalejší technické sekce, např. lávky, dirtoviště s kratšími rozjezdy a pak zmiňované výjezdy. Na všech těchto místech by se hodilo mít možnost odpružení zkrotit nějakým snadno nastavitelným systémem. To se ovšem dá vyřešit jinými odpruženými jednotkami, neboť stavba kola dle požadavků riderů je u RB běžná. Dragster FR je stejně jako jeho DH bratr kolo spíše točivé s kratší geometrií a hodně nízko položeným těžištěm, což ještě zvyšuje jeho dobrou odezvu na řízení, stabilitu a schopnost zrychlit pod šlapáním.

Závěr je tedy jasný. Dragster FR je přesně kolem, které potřebují freerideři, co nejsou líní vyjet i na největší kopec. Dolů se jim pak odmění pohodlnou jízdou a přesným řízením. Jediným doplňkem, který by testované kolo ještě sneslo tak zůstává napínák pro dvojpřevodník, protože pak by to bylo opravdu komplet.