Rooty, Pockie nebo Kittle - odrážedla od mladých designérů

Cyklistika je jenom jedna. Toto, mnohými uznávané rčení, platí ale nejenom napříč různými disciplínami, ale také věkovými kategoriemi. Té nejmladší věkové kategorie se tentokráte týkalo téma semestrálek pro několik studentek a studentů na Fakultě umění a designu University Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, jejichž úkolem bylo navrhnout a postavit dětské odrážedlo.

Abych byl přesný, tak konkrétní zadání byla vlastně dvě. Kromě návrhu reálných funkčních dětských odrážedel totiž dostali ještě tři studenti prvního ročníku za úkol udělat plastiku, ztvárňující uměleckou vizi propojující vybraného mořského živočicha právě s dětským odrážedlem, na které se měli naučit nejenom uměleckému modelování, ale také práci s hlínou, sádrou a dalšími materiály, konče finální povrchovou úpravou a samozřejmě také grafickým návrhem prezentačního plakátu.

Toto úterý 15. února 2024 pak probíhalo "odevzdávání" výsledných prací a jejich známkování, no a jelikož jsem dostal jako externista z cyklistického oboru pozvání usednout v komisi, která hodnotila výsledky této, alespoň z mého pohledu hodně zajímavé semestrálky, vydal jsem se v úterý do Ústí a strávil tam, přiznám se, hodně zajímavé odpoledne, za které vděčím designérovi Honzovi Čapkovi, který na tamní fakultě působí jako pedagog a téma semestrálky a vše, co s ním souviselo, vymyslel, zadával, následně i konzultoval a samozřejmě také hodnotil.

Mimochodem, vyhodnocením prací tenhle projekt zdaleka ještě nekončí. V plánu jsou prezentace vycizelovaných odrážedel na výstavách Mobitex a Designblok a v plánu je také velké testování odrážedel ve spolupráci s některou z ústeckých dětských školek. Ale dost bylo formalit a představování projektu, pojďme se podívat na jednotlivé práce. Bylo jich celkem osm, z toho tři plastiky a pět odrážedel.

Co se týká uměleckých plastik, tam jsem neměl velké ambice se individuálně vyjadřovat k jejich provedení ani tvarovému vnímání jednotlivých děl. Za mě to bylo na studenty prvního ročníku hodně vyrovnané. Tvarově se odrážedlu asi nejvíce blížil Chop Filipa Bašeho, ale ani více abstraktní tvary dalších dvou plastik nepostrádaly prvky spojující mořského živočicha s dětskou hračkou, kterou odrážedlo je.

O poznání zajímavější, tedy alespoň z mého pohledu, byla pětice reálných dětských odrážedel, která vznikala během celého uplynulého semestru, a to v režii pětice studentů z různých ročníků fakulty. Asi je dobré ještě zmínit, že převážně nešlo vůbec o cyklistky či cyklisty, takže součástí semestrálky pro ně bylo nejprve proniknout do toho, jak takové odrážedlo vlastně vypadá, jakou má ergonomii, jaké hlavní vlastnosti má splňovat a i to, jaké funkce má splňovat.

Studenti měli volnou ruku ve volbě materiálů s tou podmínkou, že výsledkem by mělo být opravdu funkční odrážedlo s tím, že na jeho vzniku se mohou podílet i externí firmy s vlastními výrobními technologiemi, které budou ochotné patřičnou část odrážedla vyrobit. Hlavní návrh, kompletace a doladění povrchových úprav však byly na bedrech samotných autorů, resp. autorek, protože mezi pěticí tvůrců byl pouze jediný student, kterého doplňovala čtveřice studentek.

Vezmu to popořadě tak, jak byla jednotlivá odrážedla v řadě za sebou prezentována.