Jak se dělá plakát - 2.díl

Úterý čtrnáctého prosince dopoledne se opět ráno scházíme abychom vybrali jednu fotku kterou použijeme pro finální scan. Debaty jsou ohnivé, každý má svého favorita, hospodu odepisujeme jako první, otázka zní černé, nebo bílé pozadí, vsedě, nebo ve stoje ? Nakonec se nechává dělat několik náhledových skenů a já odjíždím domů, kde mám rychlejší počítač a zásobu Redbullů, abych během odpoledne a večera vyrobil celkem pět vizuálů každý v několika variantách, ze kterých se bude následující den rozhodovat. 

Na středu je totiž na 11:00hod dohodnut schvalovací meeting s šéfem marketingu Rubeny a tak nenecháváme nic náhodě. Původní zadání je, udělat něco podobného jako měla Rubena loni, což se nám zdá, že nemůže být tak složité, protože výsledný produkt který máme k dispozici jako vzor nám nepřipadá jako vrcholné umění. Moje práce končí v úterý za pět minut dvanáct odesláním posledního návrhu kolegům na posouzení.

Středa patnáctého prosince je dnem "D" ve kterém musíme vyrobit výsledný produkt tak, aby mohl být ve čtvrtek ráno doručen do tiskárny. V jedenáct hodin dopoledne probíhá jednání, na kterém je vybrán návrh číslo pět a roztáčí se poslední část marathónu. Kluci odjíždí nechat naskenovat diáky a já během této doby připravuju digitální základ pro plakát, který musí být připraven pro tisk v rozlišení 200 DPI a velikosti B1, což je o pár centimetrů větší formát než A1. 

Jelikož je vybraná varianta, na které jsme se i my shodli, jako na nejlepší, musíme počítat s drobnou komplikací. Na poslední fotce se totiž Purmen tváří dost divně a proto jsme rozhodli, že mu vyměníme hlavu. Skenuje se proto celá hlavní fotka plus část druhé se správnou hlavou. Po obědě se kluci vrací s cédéčkem na kterém jsou dva soubory. Jeden velký 230 MB s celou hlavní fotkou a druhý, menší (22MB) jen s lepší hlavou Purmena. Odjíždím domů, začíná práce na jejímž konci je v půl jedenácté večer grafický soubor ve vrstvách o velikosti 430MB. Graficky se needitoval jenom Purmenův obličej, ale také dvě NCR loga na kraťasech, která se zaměňovala za Rubenu. Kalendárium připravuje separátně Michal což je poslední věc, která se se musí dodat do návrhu, aby byl kompletní. V deset večer sedám do auta a z Kladna se přesunuju do Prahy do kanclu, kde se nám během necelé hoďky daří smontovat vše do jednoho výsledného souboru. Pálím CD, což je poslední položka na seznamu prací a několik minut před druhou hodinou noční opouštím kancelář.

Naše třídenní práce je u konce. Honza je už někde v Itálii na horách, já mám relax naplánovaný až na čtvrtek a Michal má před sebou ještě poslední úkol - doručit CD do Kolínské tiskárny, kde mají rotačky během následujících dnů vychrlit sedm tisíc kusů plachet, na jejichž vzniku se nesmazatelně podepsala naše tvůrčí skupina ve složení Michal Pick, Jan Němec a Petr Bureš. No vidíte, a pak že se prý přes zimu nic neděje :-)))

Foto : MTBS crew
První díl - fotografování ...