Seriál: Nastavení posedu na triatlon a časovku

Právě tato kola jsou výkladní skříní většiny velkých cyklistických značek i firem vyrábějící cyklistické komponenty. Aero speciály můžeme s trochou nadsázky přirovnat k závodním monopostům F1, strojům dokonale vyladěným k maximálnímu výkonu. Firmy při vývoji a následné výrobě těchto modelů využívají ty nejmodernější technologie a materiály pro dosažení minimálního aerodynamického odporu a vyváženého poměru tuhosti a váhy. Snížení aerodynamického odporu při zachování maximálně možného výkonu je potom přirozeně i cílem optimálního nastavení posedu.

Možnosti nastavení kola mají však v tomto případě určité limity, které jsou dány v první řadě pravidly daného sportu - disciplíny a následně schopností udržet danou pozici po celou dobu závodu. Právě tato "omezení" jsou potom hlavním důvodem rozdílů v nastavení posedu u silničního cyklisty respektive časovkáře a triatlonisty. Celková doba závodu při silniční časovce je výrazně kratší než doba cyklistické části středního a dlouhého triatlonu. Posed triatlonistů bude tedy méně agresivní, na druhou stranu triatlonové závody nepodléhají omezení pro nastavení předozadní pozice sedla, která je pro cyklistické závody UCI stanovena tak, že sedlo nesmí být méně než 5cm za osou středového složení.

Kromě biometrických údajů, měření aktuálního výkonu a individuálního pocitu vstupují do hry u většiny profesionálů i testy měření pozice v aerodynamickém tunelu. V poslední době především triatlonisté "experimentují" s kratšími klikami, které dávají možnost zvýšení kadence a její udržení po celou dobu závodu a zároveň možnost agresivnější pozice trupu. (např. Chris Lieto používá kliky 170 mm a Craig Alexander dokonce 167.5 mm).

Základem úspěchu pro stanovení optimálního posedu u těchto modelů je výběr vhodné velikosti rámu, který bude vyhovovat tělesným proporcím cyklisty i jeho jízdnímu stylu. Ve srovnání s ostatními typy kol umožňují totiž díky své konstrukci aero modely menší možnosti nastavení. Ideální je proto maximálně využít poznatků z oboru už před nákupem samotného kola. Speciální službu pro výběr typu a velikosti rámu nabízí servisní centrum Sport System. Díky speciálnímu polohovacímu kolu Müve od firmy Retül a její webové aplikaci "frame finder" lze v současné době vybírat z modelů od 11 výrobců časovkářských speciálů!

Hlavní fiteři společnosti Retül lze považovat za špičku v disciplíně nastavení aero speciálů vzhledem k vysokému počtu elitních závodníků, kteří prošli jejich "rukami" (team Sky, Europcar, Craig Alexander, Mirinda Carfrae, Levi Leiphemer atd.).

Pro nastavení posedu u časovkářských a triatlonových speciálů vycházíme z následujících základních biometrických údajů (metodika Retül):

Flexe kolene

Je to úhel svírající stehenní a holenní kost. Za optimální se považují hodnoty 138°- 142°. Tento úhel lze ovlivnit změnou výšky sedla, předozadní pozicí sedla a předozadním posunem kufrů.

Plantární flexe kotníku


Je úhel mezi holenní kostí a chodidlem. Za optimální se považují hodnoty 90°- 100°. Lze ovlivnit změnou výšky sedla, předozadní pozicí sedla a předozadním posunem kufrů.

Předozadní poloha kolene


Je dána pozicí kolene k ose pedálu. Koleno by mělo být 50mm- 130mm horizontálně před osou pedálu. Lze ovlivnit výškou sedla, předozadní pozicí sedla, předozadním posunem kufrů a předozadní pozicí řídítek.

Sklon trupu

Je dán osou femuru a trupu při flexi kolene. Za optimální se považují hodnoty 35°- 45° u časovkám a 45°- 55° u triatlonistů. Lze ovlivnit změnou výšky sedla a řídítek, předozadní pozicí sedla a řídítek

Úhel ramene


Je dán úhlem mezi spojnicí rameno - kyčel a rameno - zápěstí. Za optimální se považují hodnoty 75°- 80° u časovkám a 70°- 75° u triatlonistů. Lze ovlivnit změnou výšky sedla a řídítek, předozadní pozicí sedla a řídítek.

Kromě těchto pěti základních hodnot je dále pro individuální nastavení důležité: vyšetření flexibility sportovce, silové schopnosti a stabilita dolních končetin a trupu, případné tělesné disbalance atd. Nejmodernější technologie záznamu pohybu cyklisty využívají také pro vyhodnocení 3D hodnoty jako jsou boční pohyb kolene nebo stranový posun boků.

Výsledné nastavení je potom kombinací všech výše uvedených hodnot. Nastavení jednotlivých segmentů a následné úhly se samozřejmě výrazně vzájemně ovlivňují. Našim cílem tedy je vyladit posed tak, aby se všechny hodnoty pohybovaly v uvedeném rozmezí bez výrazných odchylek s ohledem na další faktory, jako jsou individuální fyzické parametry cyklisty, styl jízdy i počet najetých kilometrů. Žádná metoda není automatická a čísla zde nejsou dogma. Rozhodnutí o ideálním individuálním nastavení vychází z komunikace mezi cyklistou a fitterem, jeho odborného vzdělání a především zkušeností.

V příštím díle se můžete těšit na díl, týkající se kontaktních bodů: řídítka, sedla, pedály a tretry.

Autor: Jan Falge – první Retül fiter v ČR (Sport System)