Retül: Nastavení posedu (nejen) na horském kole

Nastavení posedu na kole je jedním z faktorů, který významně ovlivňuje samotnou jízdu. Správné nastavení kontaktních bodů, tedy sedlo, řídítka a pedály, které respektují obecná pravidla i individuální potřeby cyklisty, přináší vyšší komfort, výkon i bezpečnost a zároveň snižuje riziko zdravotních problémů. Systém Retül je dnes nejmodernější technologií, v Česku jej nabízí dvě studia za 3 500 Kč.

Vzhledem k množství různých disciplín u horských kol jsou k vidění, v porovnání se silničáři, hodně odlišné pozice cyklistů. Každému je asi jasné, že posed na sjezdovém speciálu nebude stejný jako na závodním cross country speciálu. Tuto rozmanitost ještě dále zvyšují relativně odlišné konstrukce rámů, geometrie a také různé průměry kol (hardtail/ full/ 26"/ 27.5"/29").

Nastavení ideálního posedu na horském kole ale přesto vychází ze základních hodnot stanovených pro kola silniční, jak nám ukazují normativní hodnoty (viz. níže). Rozdíly jsou dány samotnou charakteristikou jízdy v terénu a jsou tedy víceméně logické. Největším z nich je náklon trupu, který určuje především jiná pozice řídítek. Cyklista je na horském kole vzpřímenější a řídítka má tedy blíže trupu, celá pozice se tím stává kompaktnější a stabilnější. Předozadní pozice kolene bývá posunuta dozadu, což umožňuje snazší zdolávání náročného profilu a podobně se i kufry umisťují více ke středu chodidla, což přináší lepší stabilitu ve sjezdech při jízdě ze sedla.

A co v posledních sezonách populární 29ky? Hlavním rozdílem je zde logicky vyšší pozice hlavové trubky, respektive řídítek. Je výhodou především pro jezdce s vyšší postavou, kteří si tak mohou dopřát přední kokpit bez podložek a s představcem v negativní poloze. Co je však pro jednoho výhodou, nemusí být dobré pro druhého. Jezdci menších postav mohou mít naopak problém s dosažením dostatečně agresivního náklonu trupu. Řešením jsou představce s vysokým úhlem (-17° a více), eventuálně řídítka v opačném tvaru "vlašťovek", tzv. "low riser" (podobné motokrosovým řídítkům).

Jak jsme uváděli v předminulém díle, v současné době se používá několik různých metod pro optimální nastavení posedu. V podstatě všechny ale vycházejí ze stejných, tzv. "normativních" hodnot, které byly stanoveny na základě dlouholetých zkušeností cyklistických odborníků (cyklistů, trenérů, biomechaniků) a obecně jsou považovány za základ správného nastavení. Pro nastavení posedu u horského kola vycházíme z následujících základních biometrických údajů (metodika Retül):

Extenze kolene
Je to úhel svírající stehenní a holenní kost. Za optimální se považují hodnoty 140°- 145°. Tento úhel lze ovlivnit změnou výšky sedla, předozadní pozicí sedla a předozadním posunem kufrů.

Plantární flexe kotníku
Je úhel mezi holenní kostí a chodidlem. Za optimální se považují hodnoty 90°- 100°. Lze ovlivnit změnou výšky sedla, předozadní pozicí sedla a předozadním posunem kufrů.

Předozadní poloha kolene
Je dána pozicí kolene k ose pedálu, které by měly být ve vertikální ose +/- 10 mm. Lze ovlivnit výškou sedla, předozadní pozicí sedla, předozadním posunem kufrů a předozadní pozicí řídítek.

Sklon trupu
Je dán horizontální osou procházející přes kyčel a spojnicí rameno - kyčel. Za optimální se považují hodnoty 48°- 60°. Lze ovlivnit změnou výšky sedla a řídítek, předozadní pozicí sedla a řídítek.

Úhel ramene
Je dán úhlem mezi spojnicí rameno - kyčel a rameno - zápěstí. Za optimální se považují hodnoty 70°- 80°. Lze ovlivnit změnou výšky sedla a řídítek, předozadní pozicí sedla a řídítek.

Kromě těchto pěti základních hodnot je dále pro individuální nastavení důležité: vyšetření flexibility sportovce, silové schopnosti a stabilita dolních končetin a trupu, případné tělesné disbalance atd. Nejmodernější technologie záznamu pohybu cyklisty využívají také pro vyhodnocení 3D hodnoty, jako jsou boční pohyb kolene nebo stranový posun boků.

Výsledné nastavení je potom kombinací všech výše uvedených hodnot. Nastavení jednotlivých segmentů a následné úhly se samozřejmě výrazně vzájemně ovlivňují. Našim cílem je tedy vyladit posed tak, aby se všechny hodnoty pohybovaly v uvedeném rozmezí bez výrazných odchylek s ohledem na další faktory, jako jsou individuální fyzické parametry cyklisty, styl jízdy i počet najetých kilometrů. Žádná metoda není automatická a čísla zde nejsou dogma. Rozhodnutí o ideálním individuálním nastavení vychází z komunikace mezi cyklistou a fitterem, jeho odborného vzdělání a především zkušeností.

Autor: Jan Falge – Sport System fiter
Foto: Sport System