Shimano XTR 2015

Japonské Shimano představilo konečně dlouho očekávanou kompletně inovovanou nejvyšší závodní sadu XTR...

Autor: Petr Bureš
Shimano XTR 2015

Když před čtyřmi roky Shimano poprvé odhalilo svou desetipastorkovou sadu XTR, byla to v podstatě odpověď na MTB desetipastorek Sramu, která znamenala navýšení maximálního počtu rychlostí na třicet. Spolu s jedním kolečkem navíc ale přinesla také duté převodníky a zcela novou technologii brzd, která posléze, co do funkce, zcela ovládla bikový průmysl.

Dnes je situace v mnohém jiná, ale v několika věcech stejná s tou, která panovala při uvedení stávajícího XTR. Sram již déle než rok nabízí jedenáctipastorek pro horská kola v systému 1x11, a Shimano tak opět musí dotahovat pro mnohé nesmyslnou rychlostní válku, ve které oba koncerny závodí v tom, kdo bude mít víc pastorků, méně převodníků, aniž by fakticky bralo v potaz skutečné potřeby běžných cyklistů. Zastánci jednopřevodníků mnohdy kombinují speciální Sram ozubení s desíti i devítipastorkovými kazetami, sjezdaři jedenáctipastorek a mnohdy i devítipastorek v podstatě nenávidí a běžnému uživateli pro spokojenost zcela postačuje klasika v podobě 3x9, která se však pomalu vytrácí i z nejlevnějších nabízaných sad.

Co naplat. Shimano nemohlo dál čekat, nechtělo oslavovat pětileté narozeniny svého DynaSysu, a tak přistoupilo k celkem zásadnímu kroku. Po čtyřech letech opouští desetipastorek a nové XTR bude nabízet výhradně s jedenáctipastorkovou kazetou.

O důvodech se raději bavit nebudeme, řekněme si jen to nejpodstatnější. Na rozdíl od Sramu budou jedenáctkové kazety kompatibilní se standardními Shimano ořechy s tím, že minimální počet zubů na pastorku zůstává stejný jako doposud, to jest 11.

Nová sada XTR je koncipována jako nejuniverzálnější XTR v dějinách; nejde totiž fakticky o jedinou sadu omezenou výhradně pro závodní XC účely, jako tomu bývalo v minulosti, ale o jakousi stavebnici, kterou si můžete poskládat podle vlastních preferencí na superzávodní XC bike, trailbike, nebo endurko, přičemž pro každou z variant můžete vybírat nejenom z různých napřevodování, ale také brzd či typů přesmykačů.

Maximální univerzálnost totiž konkrétně obnáší možnost kombinovat převody jako 1x11, 2x11 a dokonce i jako 3x11, což ve výsledku dává možnost volby mezi rekordně malým i rekordně velkým množstvím nabízených převodů, které Shimano uživatelům kdy nabídlo. Dva typy brzd zůstavají. Volit můžete mezi race lehkou verzí a trail provedením s posilovačem. O počtu variant přesmykačů se snad raději ani nebudeme bavit, protože výrobci používají snad desítky různých provedení.

Přečteno - 103990x Tagy: shimano tech2015
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. ServisShimano sčítá ztráty za první tři čtvrtletí
    Shimano sčítá ztráty za první tři čtvrtletí
  2. ServisShimano řeší velký problém s hollowtech klikami
    Shimano řeší velký problém s hollowtech klikami
  3. Tech newsShimano GRX - konečně 12
    Shimano GRX - konečně 12
  4. DoplňkyKolik váží nejlehčí a nejtěžší přehazovačky?
    Kolik váží nejlehčí a nejtěžší přehazovačky?
  5. Testy - RecenzeTEST kompatibility kazet Sram Eagle T-Type
    TEST kompatibility kazet Sram Eagle T-Type
  6. DoplňkyShimano představilo superuniverzální Cues
    Shimano představilo superuniverzální Cues

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.
  1. avatar
    #10 rybička - vloženo: 15.04.2014 v 16:28:36

    Originální ložiska mohou být drahá, ale pokud člověk zajde no normálního obchodu s ložisky, má na výběr z mnoha variant (proti prachu, proti vodě, nerezová, keramická atd.), přičemž ta nejlevnější se mohou pohybovat kolem 50 kč/kus. Výměna ložisek v zadním náboji DT Swiss přišla kámoše i s prací na 600,-, to se mi zdá dobrá cena, vzhledem k tomu, že totéž mě stál jeden konus, který je mi navíc na nic. O tom, že v náboji je nalisovaná ocelová miska, vím, ale poškodit se dá, viděl jsem. Pokud náboj odejde až jako poslední, jenom dobře, tak by to mělo být vzhledem k ceně a (ne)dostupnosti ostatních dílů. Co se týče namáhání, pokud máš třeba schéma rozkladu sil působících na ložiska náboje jízdního kola, pošli, rád se podívám, jak to je. Ale radši bych radu, kde seznat nový konus, případně kde mi opraví ten starý.

    odpověz na tento komentář
  2. avatar
    #9 Žvejk - vloženo: 15.04.2014 v 07:24:43

    Nicméně sehnat konus např. na náboj shimano pro pevnou osu prakticky nemožné...

    odpověz na tento komentář
  3. avatar
    #8 Broňa - vloženo: 15.04.2014 v 07:18:48

    odpověď na rybička — #5 Rád bych podotknul, že ložiska Shimano mají uvnitř náboje nalisovány ocelové misky, ve kterých jsou vedeny kuličky. Jen těžko by Vám mohli běhat přímo v hliníku. Takže jestli se budeme bavit o znničení náboje, zde se vám dříve rozsypou kuličky něž miska ložiska. ;) A co se týče namáhání ložiska vnějšími silami, tak jste zcela v lese. Působí zde stejné spektrum sil jako v autě, jen s menším účinkem, nevezou tolik hmotnosti co auto ;) Nicméně boční síly jsou stejné, pokud by nevznikaly, musel by jste mít všechny zatáčky klopené :)

    odpověz na tento komentář
  4. avatar
    #7 raspi - vloženo: 14.04.2014 v 22:01:51

    odpověď na rybička — #5 Průmyslová ložiska za pár korun? Kde? Na auto jsem je kupoval levnějic. :-)

    odpověz na tento komentář
  5. avatar
    #6 lalin - vloženo: 14.04.2014 v 21:05:53

    odpověď na rybička — #1 každopádně souhlas s tím že ty kliky vypadají hrozně nebo aspon to překrytí převodníkú...

    odpověz na tento komentář
  6. avatar
    #5 rybička - vloženo: 14.04.2014 v 11:38:52

    Největší problém konusů vidím v tom, že kuličky běhají přímo po těle náboje, takže při špatném seřízení je v prdeli celý náboj, ne jenom sada průmyslových ložisek za pár korun. Měl jsem troje kola zapletená na Shimano nábojích, u všech se vyskytl ten samý problém, poškození konusu v sadním náboji. Náboje (aspoň ty, které jsem měl možnost vidět a rozebírat) jsou (byly) z výroby seřízeny tak, že mírně drhly, po stažení v patkách se odpor ještě zvětší a náboje se začnou vydírat. Naposled jsem koupil zapletená kola Shimano XT, všechno se točilo hezky, dal jsem je na kolo a ujel na nich cca 500 km. Když jsem kolo jednou sundal kvůli defektu, vzal jsem za osu a zjistil jsem, že s ní prsty skoro neotočím. Náboj jsem rozebral, bylo zdeformovaných několik kuliček a poškozená dráha v konusu (v náboji naštěstí ne). Kuličky jsem sehnal bez problémů, ale nový konus ne. Nakonec jsem sehnal i konus odpovídajícího rozměru (na osu 14 mm, i s poštovným 550,- za jeden konus ), ale bez prachovky, takže po namontování bylo vidět od kotouče až na kuličky. Vrátil jsem tam tedy původní konus, který jezdím do teď. Takže jedinou výhodu konusů vidím v domácí servisovatelnosti, jinak dostupnost náhradních dílů na hovno, zajímalo by mě, jestli bych sehnal celý nový náboj na 20 přímých drátů. S předním nábojem jsem nikdy žádné problémy neměl, točí se krásně, ale ne tak dobře jako náboje na průmyslech, které jsem měl možnost si osahat (Mavic atd.), tolik k valivému odporu. Takže moje doporučení, pokud si koupíte kolo, které má Shimano náboje, doporučuji je ihned rozebrat, pořádně dotáhnout kontramatice na straně kazety, pečlivě seřídit a pravidelně kontrolovat, jak se osy točí. Já bych radši vozil průmyslový ložiska, kdy jediná věc která může odejít, jsou právě ložiska, a ne celý náboj (zapletené kolo?). Toť moje zkušenost s konusy.

    Kolo v zatáčkách nakláním ve směru jízdy, tak nevím, proč by se měly nějak lišit síly, které působí na ložiska, než když jedu rovně, boční síly na ložiska působí v autě. Axiální síly působící na ložiska u kola budou v porovnání s radiálními naprosto minimální.

    1. na tento komentář reaguje raspi — #7
    2. na tento komentář reaguje Broňa — #8
    odpověz na tento komentář
  7. avatar
    #4 raspi - vloženo: 13.04.2014 v 10:51:35

    No ale zase kdo ten nižší valivý odpor pozná, já rozhodně ne. Já zase u svých DT Swiss na MTB po čtyřech závodních sezónách oceňuji jejich téměř nezničitelnost. Pouze jednou na jaře sundám ořech s tím, že vyčistím "cvrčka" a vždy to zase zadělám s tím, že to nemělo cenu sundávat.

    Ale moje stará 3/4 Eska "De luxe" měla super kónusy. Zemědělská vůle, chybějící polovina kuliček a taky se na tom kdysi dalo jezdit každý den po celý rok 20km do práce. :-) Teď mám bahňáka na nejlevnějších výpletech Shimano, tak uvidíme, zda vydrží min. 10 let. :-)

    odpověz na tento komentář
  8. avatar
    #3 petan - vloženo: 13.04.2014 v 07:15:49

    odpověď na rybička — #1 Ono z čistě mechanického pohledu je to právě naopak. Kónusy lépe odolávají bočním silám oproti průmyslům a v zatáčkách se kola s nimi odvalují s menším odporem, něž kola na průmyslech. Pokud se o kónusové náboje správně staráte, tak vydrží déle než náby na průmyslech a XTR navíc používá i špičkové materiály, takže bych rozhodně neviděl v kónusech zásadní handicap. Ale je pravda, že obecně mezi lidmi s nedostatkem osvěty panuje názor, že kónus je horší než průmyslové ložisko, ale nikdo z dotázaných nedokáže fundovaně odpovědět proč. Prostě proto, že to všichni říkaj...

    odpověz na tento komentář
  9. avatar
    #2 trance28 - vloženo: 11.04.2014 v 16:51:02

    odpověď na rybička — #1 A konusy jsou spatne z jakeho duvodu?To by me vazne zajimalo :)

    odpověz na tento komentář
  10. avatar
    #1 rybička - vloženo: 11.04.2014 v 13:39:18

    V případě použití jednopřevodníku je rozsah menší, než u Sramu, kde maj kazetu 10-42, ale zase se dá použít konvenční ořech. Co se týče designu, jsem rád, že zůstali u téhle povrchovky. Brzdy vypadají super, hlavně trail verze s těmi drážkami na třmenu, zajímala by mě tuhost karbonových pák. Nová kola vypadají pěkně, hlavně náboje, ale pokud stále používají konusová ložiska, je to rozhodně důvod poohlédnout se jinde. Největší designový problém vidím u klik, které se mi zdají mimořádně ošklivé. Ale to je subjektivní, třeba si zvyknu. Také jsem zvědav, kde se zastaví ten trend zvyšování počtu převodů...

    1. na tento komentář reaguje trance28 — #2
    2. na tento komentář reaguje petan — #3
    3. na tento komentář reaguje lalin — #6
    odpověz na tento komentář

redakční systém | ISSN 1803-5744