Specialized Kenevo 2020 - První svezení

Sezona 2020 již v rámci nabídky Specialized přinesla několik zajímavých novinek. Kenevo je další z nich. Řeč je o druhé generaci vysokozdvihového elektrobiku, který má ambice ovládnout bikeparkové ježdění v případě, kdy se rozbije lanovka. Jde totiž o opravdu zajímavý polosjezďák s dvoukorunkovou vidlicí, který má nově ve vyšších specifikacích osazenu 700 Wh baterii.

Ale vezměme to pěkně popořádku. Kenevo dosud, v rámci své první generace, bylo v podstatě elektrifikovaným Endurem. Jeho rám vycházel z konstrukce Endura a podobná byla i jeho geometrie a zdvihy.

Kenevo druhé generace, které přichází nyní, už s klasickým Endurem tak bezprostředně spojeno není. Jeho rámová platforma totiž vychází spíše z modelu Stumpjumper EVO a designově je tak více podobná Turbo Levo celoodpruženým modelům druhé generace, které Specialized uvedl loni.

Na vývoji nového Keneva spolupracovali konstruktéři z amerického Morgan Hill, kteří připravili koncept nových rámů s týmem 19 inženýrů ve Švýcarsku, kteří měli za úkol navrhnout integraci všech elektrických komponentů do tohoto rámu. Prim přitom nehrál ani samotný pohon, ale ani vlastní rám. Cílem bylo vytvořit dokonalý celek s pečlivě navrženou geometrií, těžištěm i maximální tuhostí, tak aby mohl nabídnout ideální vlastnosti potřebné pro technicky zdatné gravity jezdce.

Obecně popsat geometrii je jednoduché. Položenější vidlice, kolmější sedlovka a výrazně prodloužený jak reach, tak i celkový rozvor biku. Výsledkem jsou v tomto případě v podstatě hodnoty, které známe ze sjezdových kol, které charakterizuje například 64° hlavovka.

Nemalý důraz byl pak kladený nejenom na tuhost, o kterou se stará asymetrická rámová vzpěra, spojující oba body uchycení tlumiče, ale také na hmotnost celého kola. Nový design rámu přináší váhovou úsporu rovný kilogram. A podíl na ušetření hmotnosti pak nese i nová magnesiová konstrukce pohonu, která oproti předchozí generaci šetří 400 g.

Vyšší model Expert s větší 700 Wh baterií váží 24,58 kg. Dostupnější Comp vybavený 500 Wh baterkou pak váží o něco méně, jen 23,63 kg.

Elektropohon

Samotná pohonná jednotka je menší a lehčí než její předchozí generace, použitá v původním Kenevu. I v tomto případě pokračuje úzká spolupráce s firmou Brose. Verze pohonu označená jako 2.1 disponuje točivým momentem 90 Nm a umí ve špičce přidat až 410 % k vašemu výkonu, což v praxi znamená až 560 W asistenci.

Adekvátně vyladěný je k tomu samozřejmě i vlasní software, který ve Specialized ladí a optimalizují roky a který se ve spolupráci s novými pohony dostává do další kapitoly, kterou Specialized svými novými Turbo ebiky píše. Hlavním jmenovatelem a přidanou hodnotou současně jsou zde plynulý a hladký chod, který nabízí neuvěřitelně široký rozsah dostupného výkonu.

Baterie rostou

Použitím nejmodernějších bateriových li-on článků Specialized navýšil oproti předchozí generaci jejich kapacitu. Nyní máte k dispozici až 700 Wh. Oproti konkurenci je zde optimalizováno rozložení článků ve spodní rámové trubce tak, aby mohla být užší a současně aby se výsledná hmotnost kola soustředila co nejvíce k jeho středovému těžišti. Baterie jsou tak umístěny nejenom v horní části spodní rámové trubky, ale také těsně nad středem, hned vedle pootočeného motoru. Maximání optimalizace z hlediska kapacity, hmotnosti a tvaru tady byla dotažena téměř k dokonalosti, protože kromě toho všeho je navíc možné baterii z rámu velice snadno vysunout otvorem ve spodní části, a to s použitím jediného imbusu.

Samostatnou kapitolou je pak také Battery Managment System (BMS), který průběžně kontroluje a reguluje stav baterie a chrání ji jak před přebíjením, tak naopak i před podnapětím tak, aby baterie vydržela co možná nejdéle.

S bateriemi se pak pojí i tradiční otázka dojezdu elektrokol. Zákazníci zde obvykle slýchají různá více či méně vymyšlená čísla, nicméně Specialized pro tyto případy připravil pro své zákazníky poměrně sofistikovanou odpověď v podobě jakési kalkulačky dojezdu, kterou najdete u všech elektrokol jednotlivě. Do ní musíte nejprve zadat několik vašich osobních údajů jako je výška a hmotnost a pak také zvolit, jaký typ jízdy na kole preferujete. Systém vám pak vyhodí hodnotu dojezdu, která se limitně blíží skutečnosti v závislosti na zvoleném modelu. Zde se tak oficiálně potvrzuje moje obvyklá odpověď na otázku dojezdu, to jest, že ten je v rozmezí od 30 do 120 km...

Kenevo pokračuje v koncepci svého předchůdce ohledně použitých kol. Najdeme zde 27,5" kola obutá do 2,8" širokých plášťů. Rám přitom deklaruje dostatek místa až pro 3" pláště. O tom, že jde o ultimátní gravity elektrobike pak svědčí také použité odpružení, kdy vpředu najdete dvojkorunkový Boxxer a vzadu pak pružinový tlumič. V obou případech se 180mm zdvihem.

První jízdní zkušenosti

Na prezentaci Specialized, která se konala již bezmála před měsícem, jsem měl exklusivně možnost se na novém Kenevu svézt. Počasí nám sice příliš nepřálo, protože termín mé návštěvy ve Velkých Karlovicích padnul zrovna na období zářijových povodní na Vsetínsku, nicméně i tak byly bezmála dvě hoďky strávené na okolních kopcích hodně zajímavé.

Tady bych ještě rád doplnil jednu věc, na kterou jsem v předchozí stati zapomněl, a to, že Kenevo využívá novou koncepci geometrie, která nenabízí standardní velikosti rámů ozančované M, L, XL apod., ale dělí rámy spíše podle jejich délky. Vybírat tak můžete s verzí S2, S3, S4 apod. stejně tak jako u nového Endura, nebo SJ EVO.

Hlavní přidanou hodnotou této koncepce je, že si můžete volit spíše váš jízdní styl než jen výšku sedlové trubky, jako je to obvyklé u klasického sizingu. Tady platí, že čím vyšší číslo za eSkem máte, tím delší je celý bike, a to při jen decentně vyšším standoveru, tedy výšce rámu, resp. délce sedlovky.

Na test jsem si proto vzal největší z dostupných velikostí označenou S4 a nutno podotknout, že jsem neudělal špatně, protože mám raději delší rámy, a to i v případě trailových či enduro kol. Jejich plusem je totiž stabilita při rychlé jízdě a právě tu jsem také v tomto případě chtěl a očekával. Mimochodem, existuje ještě i velikost S5, ovšem ta nebyla pro srovnání posedu k dispozici. Její reach 520 mm ovšem budí respekt, ovšem v součinnosti se 77° úhlem sedlovky to nemusí být nezajímavá kombinace, pokud máte 190 a víc centimetrů.

Testride samozřejmě spočíval ve dvou fázích. Tou první byl lesní výjezd na hřeben, který mimo jiné dokonale prověřil stoupací schopnosti biku. Pár míst, kde jsem Kenevo nešetřil a pustil do něj nejvyšší Turbo režim, se sice našlo, ale to bylo taky všechno, co bylo potřeba udělat. Ani v hodně hustých místech bike nejevil známky jakékoliv nervozity. Jediné, co bylo potřeba pečlivě sledovat a kontrolovat, byly přejezdy mokrých kořenů, kde zejména s houstnoucím deštěm bylo potřeba dávat pozor, aby síla motoru neskončila na protočeném zadním kole. O tom, že by se přední kolo chtělo zvedat, nemohla být řeč.

Pocit to byl zprvu ovšem hodně zvláštní, protože na takto moc sjezdově pojatém biku jsem už docela dlouho neseděl a s přidaným motorem se tady otevírá naprosto jiná dimenze chápání terénu a překonávání v podstatě jakýchkoliv překážek.

Zkuste si představit, že sednete na sjezďáka a chcete na něm objet padesátikilometrový okruh. Zjistíte, že minimálně půlku času budete buď tlačit, nebo nadávat, jak pod vámi bike nejede. Kenevo je v tomhle ohledu fakticky jiná dimenze, protože těch padesát "promarněných" procent výletu na sjezďáku obrátí v zážitek. Vlastně ve dva zážitky. Ten první se týká toho, že je vůbec možné na koncepci podobné DH biku vyrazit do míst, kde byste se se sjezďákem nikdy objevit nemohli. Tedy pokud se nebudeme samozřejmě bavit o skiresortech vybavených lanovkami a tratěmi pro biky, kde je DH bike naopak jako doma. No a druhý typ zážitku pak souvisí pochopitelně s jízdou dolů.

Tady jsme společně s kolegou Danem, mým průvodcem a Kenevo spolujezdcem, objevovali doporučené místní stezky, které nám na několika místech ukázaly i docela zajímavé sjezdové pasáže, do kterých bych se v aktuálních podmínkách, které zrovna panovaly, nechtěl dobrovolně vydávat ani na trailbiku. Ten by si totiž jen stěží poradil s vymletými koryty a kamennými poli jako Kenevo, které se do nich prostě zakouslo, a jediné, co bylo potřeba dělat, bylo držet přitom balanc a vyrovnat se s nástrahami volně odskakujících menších kamenů.

Drtit to po lesních cestách a občas se odhodlat i k nějaké té skočce taky fungovalo, jen už jste prostě museli počítat s tím, že jedete za své a motor vám nepomůže. Přišlápnout si v pětatřiceti km/hod přitom není nic tak hrozného, jen je prostě potřeba počítat s tím, že pod sebou vezete pětadvacetikilovou obludu, kterou dostat do vzduchu není úplně easy.

Na druhou stranu mě docela překvapilo, jak ochotně dokáže bike akcelerovat i při šlapání s vypnutým mototem. Jasně, srovnávat to s Epicem HT fakt nejde, ale prostě si dokážu představit, že bych na Kenevu dokázal dojet v emergency režimu s vypnutým motorem asi dál než na čistokrevném sjezďáku, a to ať už kvůli malému odporu motoru, tak díky rozsahu dostupných převodů nebo teleskopické sedlovce, která jízdu oproti sjezďáku posouvá také o level dál.

V terénu to na nějaké utažené vlásenky mezi stromy ale moc není. Nejenom, že se Kenevu daleko více líbí v přímém směru, ale můžete zde klidně narazit i na omezený úhel zatáčení, které na Kenevu máte kvůli použité dvojkorunkové vidlici. Otočit se kolem stromu do 180° zatáčky není úplně snadnou disciplínou, a pokud k tomu navíc i podceníte funkci pohonu, může to snadno dopadnout vaším dopadnutím mimo optimální stopu :-). Jasně, chce to se s kolem pořádně sžít a pak vám nic podobného hrozit nebude, ale okamžitě se mi vybavilo hned několik míst, kde jsem někdy jezdil a sotva se do nich vešel, kam bych se na Kenevu dostat prostě nechtěl. Daleko víc je ale samozřejmě těch, kam bych se na téhle motorce dostat naopak chtěl a kde vím, že bych si to s ní dokázal docela užít.

Závěrem

Dělat tady a teď nějaké smysluplné závěry po dvou hoďkách jízdy na Kenevu nechci. Na druhou stranu si dokážu představit, že bude Kenevo schopno hravě atakovat čísla prodaných kusů DH speciálů Demo, protože doba je prostě taková, přeje elektrokolům a v našich podmínkách naopak nepřeje sjezdařům.

Kenevo je hodně specifickým ebikem. Rozhodně není pro každého a co už vůbec není, tak kolem, které by se mělo objevovat na cyklostezkách, jako je tomu v mnoha případech u jiných značek.

Naopak si ho dokážu představit v garáži třeba u takového Vlasty Hynčici a jemu podobných DH masterů, kteří už nemají ambice objíždět světový DH Cup, ale chtějí si ve svých oblíbených lokalitách užívat nezávislosti na lanovkách nebo při jiném způsobu shuttleování. Že má takovýto typ kol šanci se uchytit, vidíme mimo jiné i v tom, že s podobnými modely přichází stále více značek. Prodejní bestsellery to sice určitě nebudou u žádné z nich, ale své zákazníky napříč světem šanci najít určitě mají.

Kompletní informace o obou nabízených modelech najdete již nyní na lokalizovaném webu výrobce www.specialized.com.

Fotogalerie