Specialized Turbo Kenevo SL - první dojmy

První jízdní dojmy

Kenevo SL se mi do rukou původně mělo dostat až později. Jenomže situace nakonec vykrystalizovala tak, že mi na pár dnů v garáži přistálo Kenevo SL místo nového Leva a to jsem nemohl odmítnout. Vlastně abych byl upřímný, tak jsem byl docela rád, protože jako člověk, který už řídil hodně slušnou řádku ebiků, patřím k těm, co vyznávají teorii když už ebike, tak pořádně motorkoidní.

Nejsou to ani dva roky, co jsem poprvé sedl u příležitosti představovačky na současný model Turbo Kenevo a kdesi ve vsetínských hvozdech ho mohl pořádně prověřit. Tehdy to byl zážitek, který jen tak nezažijete už proto, že jsem měl k dispozici plnokrevný model s dvoubrýlovou vidlicí, kterou jen tak na ebicích stále ještě nepotkáte.

Specialized Kenevo 2020 - První svezení

Hrubá síla pohonu spolu s nekonečným zdvihem a enduro/DH geometrií ve mně zanechala dojem, který měl jedinou šmouhu a tou byla obludná hmotnost této věci, která mírně kalila celkový pohled na Kenevo.

Nové SLko Kenevo překlápí tuhle kategorii vysokozdvihových enduro kol na úroveň, která dává naprosto smysl, alespoň mě, protože brutálně redukuje hmotnost kola a spolu s tím posouvá jinam jeho jízdní vlastnosti. Testovaný bike ve velikosti S4 (druhé největší) vážil 19,4 kg!

Posed na Kenevu je hodně specifický, a to podotýkám, že jsem hlavovou trubku měl v základní pozici a středové složení v té vyšší (BB drop 25 mm), to znamená s hlavovým úhlem 63,5°. Na biku sedíte hezky uprostřed. Přední kolo před sebou vidíte hodně daleko nízko položený střed spolu v vyšším úchopem řídítek pak ještě víc zdůrazňuje monstrózní stabilitu biku, která je v SAGu prostě pocitově téměř slovy nepopsatelná.

Jestliže jsem se u těžkotonážního hliníkového Keneva pocitově trošku pral s tím, jak je tam všeho moc, myslím teď vysokou váhu společně s obrovským zátahem pohonu, který bylo v některých okamžicích potřeba silou korigovat, SL model je v tomto ohledu naprosto jiný bike. Chvilku jsem si docela pohrával s myšlenkou, jestli ho vůbec nazývat ebikem, protože jeho jízdní projev a vlastnosti jsou úplně jinde než u těžkotonážního Keneva. Z kopce dolů jsem si připadal, že pod sebou ani nemám ebike. Nejenom proto, že obvykle v takovýchto chvílích úplně vypínám pohon, aby mně zbytečně nepomáhal, tam kde pomoc nepotřebuju, ale hlavně proto, že se váha karbonového Keneva zas tak moc neliší od běžných enduro modelů a těch pár kilo navíc z kopce dolů necítíte zdaleka tolik jako +8kg u klasického Keneva.

Dropovat a dokonce i bunnyhopovat je s Kenevem SL neuvěřitelná zábava. Obvykle se na ebiku ani nesnažím být tak často ve vzduchu, jako jsem to dělal s SLkem. Prostě obrovská jezdecká porce zábavy, kterou máte najednou k dispozici daleko častěji, než na jakémkoli jiném enduro modelu, protože tady se motor postará o to, že se daleko rychleji a tím pádem i častěji dostanete na kopec a z něj si pak můžete užívat jízdu dolů.

A tím se dostávám k samotnému SL pohonu, pro který jsou charakteristické dvě základní vlastnosti. Zaprvé je výrazně menší a spolu s menší baterií má také výrazně menší špičkový výkon i točivý moment. Zadruhé; nevěřte tabulkám, jeho síla vám bude naprosto stačit :-).

Tohle zjištění bylo asi to nejzásadnější, které jsem během prvních testovacích jízd udělal. Tabulkově má sice pohon SL jen zhruba třetinový točivý moment oproti klasickému Turbo pohonu, ale při správně zařazeném převodu a kadenci dokáže pomáhat naprosto dostatečně, a to i v absurdně strmých stojkách, do kterých byste se s analogovým endurem jinak než pěšky nepouštěli.

Naprosto skvělé je to ovládání pohonu a také kontrola údajů s tím souvisejících. Specialized totiž připravil na horní rámovce velký barevný displej ovládaný tlačítky z řídítek, na kterém můžete sledovat jak stav baterie a aktuálně zvolený režim dopomoci, tak také další údaje jako rychlost apod. Navíc si tady můžete definovat jednotlivé obrazovky a přepínat mezi nimi podobně jako třeba na Garminu.

Tolik asi první dojmy z Kenevo SL. Mezi enduro ebiky je to skutečný unikát, který se i se zástavbou elektro pohonu váhově více blíží kolům bez motoru. Jeho nejsilnější stránkou podle mě bude provozovat ho v některém z trailových center, kde se potřebujete vyškrábat na kopec za své, abyste si mohli užívat jízdu dolů. V plánu je proto další test, kdy se chci zaměřit hlavně na výdrž baterie v takovém režimu a zjistit, jestli vydrží celodenní broušení trailů, nebo si budete muset udělat nucenou pauzu na občerstvení nejenom klobásou do vašeho žaludku, ale i nezbytným došťouchnutím pár Wh do nitra spodní rámovky.

Kompletní informace o testovaném biku najdete na stránkách výrobce: www.specialized.com.