Tábor 2024 z jiného úhlu pohledu...
Světový šampionát v cyklokrosu pro rok 2024 je za námi a my se nyní můžeme ohlédnout za střípky a zajímavostmi, které jsme v Táboře pochytili. Ale i těch je tolik, že bychom strávili střípkováním několik dnů. Tady je výběr těch nejzajímavějších...
Mekka cyklokrosu Belgie si z Tábora odváží pouze 3 medaile. Země tomuto sportu zaslíbená odjela navíc bez titulu světového šampiona, což se stalo naposledy v roce 2021. Tehdy se ale v Oostende postavily na start pouze čtyři kategorie. V Táboře vybojoval medaili Emiel Verstrynge a Jente Michels v kategorii u23, v elitních mužích Michael Vanthourenhout (BEL) a ve štafetách dojeli Belgičané třetí. Titul ale chyběl a fanoušci si to také nenechali líbit. Již v Táboře dali nahlas najevo, že Lievin, kde se pojede MS v roce 2025, bude jejich.
Suverénně nejvíce medailí získali Nizozemci. Ti jich urvali celkem osm, z toho tři tituly mistrů světa. O ty se postarali Mathieu van der Poel v elitě, Tibor del Grosso v mužích u23 a Fem van Empel v ženách. Po čtyřech medailích získali Belgičané, tři Britové, dvě Francouzi, Češi získali dvě, jednu itálie zásluhou vítěze Stefana Viezziho v juniorech a jedna medaile putovala i na Slovensko.
Mathieu van der Poel do Tábora přicestoval až v pátek, projel si trať, stejný program měl i v sobotu, v neděli vyhrál a již pondělí byl doma v Belgii. Šestinásobný cyklokrosový mistr světa si ze závodu velké starosti nedělal, jak sám uvedl: "Mistrovství světa je velký cíl, ale ty největší mě zatím čekají." Před sebou má totiž Mathieu olympijskou sezónu, jarní klasiky a světový šampionát. Několik otázek od novinářů se také týkalo jeho budoucnosti v cyklokrosu: "Cyklokros mě baví, ale dosáhl jsem v něm již všeho. Na silnici mi ale ještě dost triumfů chybí. V cyklokrosu mě zatím motivuje zisk osmi titulů mistra světa," uvedl van der Poel, jenž bych chtěl překonat rekord zisku sedmi duhových trikotů Belgičana Erica de Vlaemincka.
Mimochodem, když v roce 2015 vybojoval tehdy dvacetiletý Mathieu svůj první elitní titul, absolvoval v závodě 8 kol oproti šesti z letošního roku. Délka závodu letos činila 58 minut a 14 sekund, v roce 2015 jel o téměř 11 minut déle!
Je to šest let, co stál na pódiu na světovém šampionátu český junior. Psal se rok 2018 a stříbro získal v nizozemském Valkenburgu Tomáš Kopecký. Nyní na něho navázal Kryštof Bažant, jenž se na MS dlouhodobě připravoval a píle se mu vyplatila. Medaili získal navíc jako junior "provoročák," tím pádem se o dres může rvát ve stejné kategorii i v příštím roce, a to ve francouzském Lievin.
Na úspěchy Kateřiny Nash bude těžké navázat. Nejlépe z českých cyklistek má našlápnuto Kristýna Zemanová, která dokázala urvat další velkou medaili. V loňském roce získala na světovém šampionátu v Hoogerheide bronz, na mistrovství Evropy stejný kov a nyní bere stříbro. Kristýnu po světovém šampionátu ovšem nečeká zasloužené volno. Víkend po MS sice nezávodí, ale již 17. února bude stát na startu závodu kategorie C2 v belgickém Sint-Niklaas a o den později na startu C1 v Bruselu.
Simona Spěšná mnoho zkušeností s cyklokrosem nemá. Natož s tím mezinárodním, své první mistrovství světa dokončila na 12. místě v kategorii U23. Její tatínek Milan Spěšný, někdejší český reprezentant na horských kolech, lípnul na sociální sítě velmi trefný příspěvek.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Když už jsme zmínili jméno Katky Nash... dvojnásobná bronzová medailistka z mistrovství světa v cyklokrosu v Táboře nechyběla. Jako viceprezidentka UCI měla povinnosti na kongresu UCI, který probíhal v týdnu před šampionátem v Praze, ale pak se přesunula do Tábora. Tam přicestovala s rodiči, oproti letům 2010 a 2015, kdy sama závodila, tentokrát jen fandila. A fandila v sobotu i v neděli českých závodníkům, a ač si přála předávat ceny v kategorii U23 žen, nakonec jí byla přidělena role předávající elitním mužům.
Po dlouhých šestnácti letech má opět slovenský cyklokros medaili ze světového šampionátu. Postarala se o ni slovenská závodnice Viktória Chladoňová. Tu můžete pravidelně vídat i na závodech Českého poháru, kde pravidelně bojuje o medailové pozice. Mimochodem, víte, který slovenský závodník vybojoval medaili na mistrovství světa v roce 2008? Tehdy stál na stříbrném stupínku v italském Trevisu "nějaký" junior Peter Sagan...
O Zdeňku Štybarovi se toho v souvislosti s koncem jeho kariéry napsalo hodně. Přesto ho nemůžeme v našich střípcích vynechat. Trojnásobný elitní šampion se v Táboře rozloučil ve velkém stylu, důstojně a dle jeho slov naposledy. Konec je definitivní, přesto se na kole bude dál vozit. Mathieu van der Poel na tiskové konferenci uvedl: "Doufám, že moc nevypadne z formy, na tréninky s ním se vždy těším." Což svědčí o přátelství legend této disciplíny, které spolu pravidelně trénovaly, a právě nizozemská megastar byla i čestným hostem na rozlučkovém pódiu Zdeňka Štybara.
Na horských kolech tradičně vídáme jezdce v parném létě v dlouhých rukavicích, ale krosaře jedoucí v chladu bez rukavic. Proč? Otázka stylu, tradice a především citu. Jak jezdci sami uvádí, nic se nevyrovná dotyku páka - dlaň. V technických sekcích se jezdci musí do řídítek opřít, jemně přehazovat, využít styčných bodů na 100 %. Na horských kolech navíc velký rozdíl dělá tlak řídítek, kdy má jezdec vyšší tlak na dlaň. Jistou roli hraje v rozbahněném počasí i možnost setřít snadněji bláto z holé ruky než z rukavice. Mimochodem bez rukavic jel například Mathieu van der Poel, Joris Niewenhuis, Eli Iserbyt, Ceylin Alvarado, ale Češi jako Michael Boroš, Kryštof Bažant, Kristýna Zemanová. Krátké rukavice nasadili pak Fem van Empel, Zdeněk Štybar nebo Adam Ťoupalík. Dlouhé rukavice byly k vidění spíše u žen: Puck Pieterse, Lucinda Brand nebo Tereza Tvarůžková.
Je všeobecně známo, že Mathieu van der Poel obléká v týmu Alpecin Deceuninck dres od českého výrobce z Tábora Kalas. A taky, že má mimořádný cit pro svůj stroj a posed. Sponzorem nizozemského reprezentačního týmu je ovšem značka AGU, ale v národních dresech jezdci absolvují pouze vrcholové akce - mistrovství světa, Evropy a olympijské hry. Na jinou značku oblečení proto nejsou zvyklí a zásadní roli v posedu může hrát i výška a tloušťka vložky. Mathieu si v reprezentační kombinéze od AGU musel snížit výšku sedla na svém kole o 2 mm.
Depo 24 sice nebylo v areálu šampionátu, ale kousek vedle, přesně v Křižíkově elektrárně. Ski Bike Centrum Radotín tam nabídlo spojení umění, sportu a cyklonadšenců. Kromě mnoha dalších zajímavých hipstr štýlem šmrcnutých věcí, tam byla i tři kola Zdeňka Štybara. Kola, na kterých v minulosti získal své elitní tituly mistra světa - dva stroje Ridley a jeden Specialized. Ten byl do Tábora dokonce přepraven ve speciální dřevěném "sarkofágu" přímo z centrály společnosti v Morgen Hill v Kalifornii. Kolo Specialized Crux z roku 2014, na kterém Štyby zvítězil v Hoogerheide, totiž stále vypadá tak, jak na něm Zdeněk tenkrát dojel do cíle...
Kolo, na kterém jel Zdeněk svůj poslední závod, jsme vám představili v bikechecku: Ridley X-night Zdeňka Štybara
Zajímavý byl prostor, kde mechanici myli kola závodníků. Poprvé se totiž celý proces očisty bicyklů odehrával pod střechou. Firma Cyklostar - dodavatel mycích prostředků - totiž nechala zbudovat velký stan, kde se nacházelo deset mycích boxů a pak také i sušící prostory!
Na níže zveřejněné fotografii můžete vidět, v jakém zápalu probíhá mytí kol v závodě... Jedná se o Jumanjiho - mechanika Mathieu van der Poela - a s wapkou v ruce není nikdo jiný než tatínek MVDP slavný Adri van der Poel.
Organizátoři oznámili, že cílí na 50 000 diváků, to se sice nepodařilo, ale i tak byli s 39 851 diváky a 1 500 VIP návštěvníky během tří dnů více než spokojeni.
Významným momentem byla i návštěva prezidenta ČR Petra Pavla, jenž v sobotu předával ceny mladíkům do 23 let spolu s prezidentem UCI Davidem Lappartientem. Vtipný okamžik pak český prezident zažil v momentě, kde za ním s prosbou o fotku přišel reportér Českého rozhlasu Pavel Petr...
Americký Trek se letos rozhodl, že dá brouka do hlavy všem, kteří to se silniční cyklistikou myslí opravdu vážně. Po loňském představení nové aero silničky Madone tak letos přišla na řadu ještě…
Celý článek…Čeká vás především kvalitní horský trénink ve společnosti závodníků profi pelotonu. A také semináře, péče špičkových techniků, fyzioterapeutů a masérů, sauna, dobré a zdravé jídlo. Prostě top…
Celý článek…Vánoční Adventní kalendář je tady! Už po sedmé! Pojďte si s námi zahrát, objevte radost z... Příspěvek DNK Adventní kalendář 2024 pochází z Dámynakole.cz
Celý článek…Tak jo, poslední tři měsíce jsou tady. Vypadalo to sice jen na dva, protože mě... Příspěvek Z deníčku šílené matky B. – 4. díl. Chutě stejné, ale ty porce! pochází z Dámynakole.cz
Celý článek…Jan a Josef Kohoutové mají v Praze díky Klubu českých velocipedistů svůj pomník...
Celý článek…Chybí vám už „cyklistický“ pohyb a chcete protočit nohy na kole navzdory vrstvě sněhu za okny? Jaké jsou možnosti cyklistického tréninku na doma a jak vybrat to pravé ořechové?
Celý článek…
Sám sis vlastně odpověděl. V NMnM nejsou žádní Belgičani ani Holanďani, jen Češi, takže to může být levnější :-)
odpověz na tento komentářOsobně jsem byl v sobotu, skvělá trať i závody, ale strašně mně zklamalo nastavení cateringu. Chápu, že venkovní akce jsou náročné, ale za průměrnou regionální značku Platan 11 chtít 130 Kč je zkrátka zlodějna a cílení pouze na Belgičany a Holanďany, kteří těch 5,20 euro bez mrknutí oka zaplatí. Do toho kelímek se zálohou 100 Kč, ale ve stánku ti ho nevymění při dalším pivu, to až při výstupu z areálu ve zvláštní kase. Ptal jsem se Petra Vaňka z MTB svěťáku NMnM, tam je Plzeň 12 za 70 Kč, Birrel 50 Kč, kelímky se vrací v místě nákupu. Dvě světové akce, dva přístupy.
odpověz na tento komentář