Aleš Procházka

odpověď na rotik — #5 odpověď na trance28 — #6 Kluci, sami víte, jakej mám názor na sportovní elektrokola, nedejbože čipování na 50 km / hod, ale tady u těch elektro-enduro závodů mi to dává docela smysl. Ti borci kola ovládají a je to špička nové disciplíny, proč ne. Jinej problém ale je, že se tohle šíří jako mor do přírody a dostane to lidi do míst, ve kterých vždycky fungovaly přirozený limity kondice. Jestli se dá na Rychlebkách "za svoje" dát okruh 2x, do mrtva 3x za den, tak na tomhle třeba 6x - 7x (s náhradní baterkou v autě), opotřebení extrémně větší a když se s tím pojede někde v měkkým terénu, tak ty 2.6 drapáky ničí povrch pěšiny podobně blbě jako když kokoti vjedou na naši trať kolem Helfštýna na motorkách. V sobotu jsem potkal v lese u Hranic dva lidi na e-Kellysech 180-160 a strašně si to chválili, že na boost program dají 70 km v těžkým terénu a jezdí úseky našeho maratonu v protisměru (třeba Jelení chodník). Úplně jinej svět, na to se nedá nic říct, dokud nepřijdou nějaký restrikce, já jen doufám, že nebudou plošný.

odpověď na trance28 — #2 odpověď na Pitel — #1 Ahoj kluci, zbytečně se rozčilujete. Je to zdroj normální obživy pořadatele, je tady díra na trhu a kluci se chovají zcela přirozeně a tržně. Navíc jsou u rozvoje nové disciplíny a všechno vždycky začíná jen jednou. Zkuste to vytěsnit z hlavy a pojeďte normálně na kolo, venku je tak krásně!

1. na tento komentář reaguje rotik — #5
2. na tento komentář reaguje trance28 — #6

odpověď na petan — #6 Peťane, já to všechno chápu, co tady prezentujete, ale já to prostě nedávám. Nechci být nějakej antiéčkař, ale tohle prostě nepoberu a fakt se budu dál radovat z té čisté a obyčejné cyklistiky "za vlastní". Ať se daří!

Připadám si, jako by sem se probudil v jiné době, někdo mě někam unesl v čase: vidět vedle sebe slova Crussis, Cannondale, Pivot a Canyon a všechno s motorem. Tady končím a loučím se.

1. na tento komentář reaguje petan — #6

Moje milé MTBS.cz, svět se mění a chápu, je třeba se přizpůsobit. Ale tohle se vážně nedá číst. Už chybí jen srdceryvný příběh rakouského sedláka, že zase může jezdit na kole do míst, kam tak rád jezdil zamlada. Těmahle převzatýma blábolama akorát naštvete dlouholeté čtenáře a fandy, mezi které si dovolím sebe označit. Škoda.