TEST: Camelbak MULE Pro 14

Poslední zkušenost s novým Camelbakem MULE jsem udělal v roce 2019 v podobě modelu MULE LR15. První zkušenost už naopak někdy v roce 2001, kdy jsem si zakoupil svůj první produkt Camelbak v podobě dnes legračně vypadajícího batůžku, který nese stejné modelové označení.

A protože se mi zdá velmi zajímavý příběh o historii batohů s vodním vakem a prvopočátky značky, vložím na začátek testu i to, co se objevilo i před čtyřmi lety. Kdo znáte, přeskočte prosím na další kapitolu.

První předchůdce dnešních batohů Camelbak vznikl v roce 1988 při cyklistickém závodě na 100 mil HotterN´ Hell, který se konal v americkém Texasu. Jeden ze závodníku Michael Eidson se po dlouhém přemýšlení rozhodl vyřešit hydrataci v srpnovém horku zcela originálním způsobem. Využil toho, že byl civilním zaměstnáním záchranář a na závod si donesl infuzní vak, který si vypůjčil v sanitce. Naplnil ho vodou, schoval do ponožky, strčil do zadní kapsy dresu, hadičku si přehodil přes rameno a připnul kolíčkem na prádlo. Co na tom, že se mu ostatní závodníci smáli. První hands free hydratace byla na světě. Nikdo tenkrát netušil, do jaké podoby se tento vynález vyvine a jak ovlivní outdoorové sportovce po celém světě.

Po pár závodech Eidson zjistil, že po pitných vacích je mezi cyklisty velká poptávka, a tak se rozhodl jít této příležitosti naproti. Během několika měsíců vyvinul zcela nový vak, který potom začal od roku 1990 prodávat do cyklistických obchodů. Zdaleka se ještě nejednalo o tak pohodlný a funkční batoh, jakým je Camelbak dnes, ve skutečnosti se zase tolik nelišil od původního infuzního vaku v ponožce. Přesto jeho popularita rychle narůstala.

Prvním obchodním zástupcem se stal další z cyklistických závodníků Jeff Wemmer. A byl to skutečně pracovník, který byl pro firmu pravým požehnáním. Objížděl cyklistické prodejce na svém motocyklu BMW, a protože byl v počátcích budget firmy velmi malý, aby mohl na svých cestách po Spojených Státech nocovat každý den v hotelu, tak většinou přespával pod širákem. Jeffovi se dařilo dělat z obchodníků nadšence, kteří produkty Camelbak potom dále prodávali svým zákazníkům.

Úspěch značky a jejich inovativních produktů byl bezpochyby ovlivněn výrazným nárůstem popularity horských kol. Bikeři ocenili, že nemusí pouštět řídítka, když se potřebují napít a projíždí zrovna technicky náročným terénem. Postupně si ale Camelbak oblíbili i další sportovci - běžci na lyžích, skialpinisté, horolezci, vysokohorští turisté.

Batoh střední velikosti

Camelbak je geniální název, který se vžil pro cyklo batohy s pitným vakem a je jedno, jestli máte vak vložen, nebo ne. Já osobně mám menší batoh na zádech každou vyjížďku. I když jsem poslední roky vozil jinou značku a můj batoh začínal projevovat známky opotřebení. Jsem zkrátka zvyklý na zádech v batohu vozit nářadí, duši, svačinu, telefon a věci na převlečení. No a občas i malou bezzrcadlovku v případě focení produktů, nebo svých ratolestí. Je otázkou, kam jedu a v které roční době, co se oblečení týká, ale batoh menších rozměrů v podobě cca 14 litrů mám zkrátka na zádech pokaždé.

Jinak je tomu již s pitným vakem. Ten přiznám se, využívám zřídka. A to, pokud jsem v místech, kdy neodhadnu dobu mezi občerstvovnami, nemám přehled o studánkách, nebo pokud naopak znám terén a vím, že jeden bidon nebude stačit. Příkladem budiž mé oblíbené dlouhé stoupání na sv. Jure v Chorvatsku. A i přesto to, že vak využiji párkrát do roka, těšil jsem se na novou koncepci pitného vaku Camelbak. Standardně jsou batohy vybaveny vakem s léta prověřeným šroubovacím uzávěrem. Pro potřeby testu jsem však obdržel i novinku v podobě vaku se zdrhovadlem, zipem, nebo jak tomu kdo chce říkat, který se svou koncepcí blíží konkurenci od Hydrapaku.

Co mě velmi potěšilo, je hmotnost prázdného batohu bez vaku a chrániče páteře. Oproti testovanému MULE LR 15 je to obrovský rozdíl. O aktuálním MULE Pro 14 na zádech nevíte a sedí parádně. Provedení zad i popruhů se snaží, co může, jak v pohodlí, tak ve snaze o omezení pocení. Což je samozřejmě úkol ze své podstaty nesplnitelný a špatně měřitelný, ale musím uznat, že to vliv má. Pokud má nějakou nevýhodu provedení ramenních popruhů, tak právě tam, kde je jejich obrovská výhoda. V prodyšném lehkém provedení. Síťovina totiž tak nedrží tvar, pokud jsem zvyklý vozit na popruhu pouzdro na telefonu. Ten jsem se naučil vozit kvůli bezpečnosti a pohotovosti při focení. Neznám nic otravnějšího než kvůli rychlé fotce parťáka nebo vlastního potomka rychle sundávat batoh ze zad a tahat z něj telefon.

MULE Pro 14 je tak akorát velký na několika hodinový švih nebo jednodenní putování, bez přespání. Uváděný objem 14 L je myšlen včetně vodního vaku, který je tu v objemu 3 litrů.

Nabízím fotku, co se pohodlně do batohu vejde i s vodním vakem. Snažím se batoh nepřecpávat, aby dobře seděl na zádech. Hlavní kapsa je prostorná a vybavena uzavíratelnou vnitřní kapsou na doklady, peníze nebo klíče a velmi dobře ji doplňuje venkovní přídavná kapsa. Ta je ze tří stran uzavřená a nic z ní tak nevypadne. A kupodivu se tam vejde dost drobností. Náhradní čepice, šátek, rukavice a spodní triko.

Z kapes MULE Pro 14 dále nabízí malou kapsičku, ideálně na mobilní telefon. Kapsa je patrně takto myšlena díky rychlému přístupu a „vystláním“ šetrnou podšívkou.

Další rychle přístupnou kapsou je jedna boční, u které bych viděl optimální využití na nářadí nebo multiklíč. Já využil přibalený speciální obal na nářadí, který jsem umisťoval v hlavní kapse. V této malé tak nejčastěji vozím světlo nebo radar Garmin. No a poslední dvě využitelné kapsičky najdete v bederním popruhu. Kapsy jsou bez zapínání, na tyčku nebo imbus asi ideální.