TEST: Cannondale Jekyll 2015

Dnešní test nebude klasickým testem, jak ho na MTBS znáte a jak jste na něj zvyklí. Bude to tak trochu povídání o kole i o prostředí, ve kterém jsem měl možnost ho vyzkoušet a o zážitcích, které jsem během těch pár dnů nasbíral.

Blížil se konec března a s ním i termín jedné z prvních letošních prezentací novinek 2015. Dopředu jsem věděl, že uvidím jako vůbec první Čech nové allmountain a enduro modely, že to budou sedmadvacetapůlky a že by měly být k dispozici, jak je ostatně u Cannondale zvykem, testbiky na vyzkoušení. Destinace Malaga zněla velmi zajímavě. Teplo zaručeno díky jižní poloze (kousek nad Afrikou), hory tyčící se hned od pobřeží, a přislíbená účast celého enduro závodního týmu včetně Jeromeho Clementze, slibovaly poměrně jistou porci zážitků už na papíře. V technických pokynech tamtéž pak bylo malým písmem dole ještě uvedeno chrániče a integrální helma doporučena, což nebývá obvyklá výbava pro novinářské launche, nicméně alibismus američanů je známý, takže jsem si do báglu přihodil lokty, kolena a trailovou Foxku a pln očekávání vyletěl směr Malaga.

Přivítal nás luxusní hotel uprostřed golfového resortu, cesta k němu s výhledem na vzdálený útes průplavu Gibraltar. Technický popis a představení novinek, které jsme měli možnost ve Španělsku vidět a otestovat, jsme zveřejnili před časem v článku: Cannondale představil 27,5" modely Jekyll a Trigger 2015, proto se s nimi dnes příliš zaobírat nebudu. Jen připomenu, že jezdit jsme měli možnost jak na novém Trigeru tak Jekyllu. V obou případech šlo o týmové karbonové verze s karbonovými vidlicemi Lefty. Dnes se však tento test bude zaobírat jízdními zážitky týkajícími se modelu Jekyll, který jsme dostali na vyzkoušení během druhého testovacího dne, jež byl označen v propozicích, které jsme dostali při příletu, jako Big Ride Cannondale enduro race.

Malé městečko Ojén na jihu Španělska bylo cílem našeho šatlu, který nás po hodině jízdy vyložil nedaleko malého náměstíčka, kde se vše odehrávalo. Realizační skupina Španěláků, která pro Cannondale tento event produkovala, je známá tím, že v regionu pořádá regulérní MTB enduro závody, a tak pro ně nebyl problém udělat identické zázemí také pro pár novinářů z celého světa, kteří si při té příležitosti mohli vyzkoušet nově představené biky.

Celkem nás bylo něco kolem čtyřiceti plus realizační tým Cannondale a hrstka továrních jezdců. Centrum městečka vypadalo, jako že se zde bude konat světový enduro šampionát. Velké bannery natažené na zdech domů, pod nimi černé pódium se startovní rampou a spíkrem vyzývajícím jednotlivé týmy ke startu. Vyvolávání jmen, krátké rozhovory, no prostě "mazec pod palmou", kterému přihlíželi turisté a místní osazenstvo posedávající u kávičky v okolních zahrádkách před několika restauracemi a kavárnami.

Vlastnímu startu předcházelo doladění nastavení našich kol. Jelikož prvotní nastavení posedu a tlumičů proběhlo jen na základě dopředu poskytnutých údajů o hmotnosti, výšce, resp. mírách nastavení posedu, bylo potřeba vyzkoušet a doupravit na místě zejména tlaky v tlumiči Dyad, jejichž přesné nastavení je nutné pro správnou funkci kola.

Jelikož času přiliš nebylo a nastavit čtyřicet kol přeci jenom nějakou dobu zabere, tak nám s nastavováním pomáhali snad všichni chlapíci z Cannondale, kteří to uměli. Na mě vyšel zrovna ne pohodář Murray Washburn, který kromě toho, že šéfuje marketingu Cannondale a vede většinu jejich prezentací taky celkem slušně lítá na biku a za jeho vypracovaná lýtka by se nemusel stydět ani leckterý závodník. Že ví co Dyad tlumič potřebuje bylo vidět po prvním zkušebním nasednutí. Rychle dofoukal rozdíl mezi tabulkovou hodnotou mých 89 kg a faktickou vahou s báglem a oblečením a po jedné malé korekci jsem byl ready odstartovat s mými kolegy v týmu Milošem a Gregou vstříc celodennímu dobrodružství.