TEST: Canyon Strive AL 7.0 Race

Jak to funguje v praxi?

Striva jsem měl možnost poměrně důkladně proklepnout na tratích Děčínského Sněžníku a bývalé sjezdové klasiky na Komáří Vížce v Krušnohorské Krupce. Volba lokací byla vzhledem k určení Strivu víc než příhodná. Mezi tratěmi různých sjezdových náročností a podloží se bylo třeba i nějak dopravovat nahoru a co by to bylo za enduro, kdyby nepřišlo na vlastní pohon, i když se přiznám, že při nabídce vývozu autem jsem párkrát také neodmítl, o to víc jsem mohl kolo ve sjezdech provětrat :)

Mou hlavní pozornost rozhodně přitahoval Shapeshifter. S kolem dvou zdvihů mám bohaté zkušenosti díky Cannondalu a jeho Dyad tlumiči, mám tedy s čím srovnávat. 

Canyoní změna zdvihu a geometrie se nemění pouze zmáčknutím páčky, ale vyžaduje určitý grif, kterým pístek Shapeshifter buďto zamáčknete do sjezdové pozice, nebo necháte vyjet a kolo napřímit pro stoupání. Přiznám se, že mi chvilku trvalo si tyto pohyby osvojit a dostat kolo vždy do té pozice, kterou  jsem zrovna chtěl.

Pravdou však je, že cesta, kterou se v enduru Canyon vydal, rozhodně není slepá, spíš naopak. Obě specifikace kola jsou výrazné a přispívají k maximálnímu využití ve všech ohledech.

Sjezd

Mačkám tedy páčku na řídítkách, posouvám těžiště na zadní kolo a zatlačím nohami do pedálů. Pístek zajíždí, na vahadle mi v okénku zelená barva mizí a nahradí ji černá, jsem tedy přepnut do sjezdova. Pokládá se hlava o 1,5 stupně, šlapací střed jde o 19 mm níž, zvětšuje se zdvih tlumiče na 160mm a s tím i přímo úměrně i SAG, a to na cca tabulkových 25% při tlaku 250 psi (mám někde kolem 90kg).

Otevírám ještě naplno tlumič, zasouvám teleskopickou sedlovku a z kola je rázem malý sjezďák.

Race prodloužená geometrie je v tomto módu nastavení výborná. Už od prvních šlápnutí je jasné, že Strive bude ve sjezdech jako doma. Rovné rozbité úseky je možné držet klidně i ve vysoké rychlosti, stačí jen nechat pod sebou pracovat odpružení a užívat si nabízenou stabilitu. Zároveň však díky poměrně krátké zadní stavbě kolo není nemotorné, spíš naopak, na povel zatočí tam, kam jezdec chce, a to jistě a hbitě. Při přenesení těžiště vzad se snadno dostává kolo na zadní, což se dá poměrně dobře využívat v technických zatáčkách a tím si je užívat naplno. Zkráceně - kolo je stabilní a zároveň hravé. Odpružení pracuje bezvadně, i pod brzdou je cítit, jak je zadní stavba aktivní a pobírá vše, co jí přijde do cesty.

Při sníženém středu jsem měl obavy o to, jak moc si budu klikou škrtat o zem, ale bylo to v pohodě, Turbiny to odnesly jen drobnými šrámy i přes to, že občas bylo v cestě kamení víc než dost.

Výjezd

Znovu přichází na řadu zmáčknutí páčky na řídítkách, tentokrát se však těžištěm posouvám víc na řídítka a snažím se zadní kolo spíš nadzvednout, tím uvolňuji zatížení pístku a ten se vysouvá. Kolo se tím napřimuje, střed zvedá a zdvih tlumiče snižuje. Indikátor na vahadle je zelený, vše je připraveno na výjezd.

Jak moc jsem byl nadšený z projevu z kopce, o to víc jsem vystřízlivěl při stoupání. Kolo se mi napřímené zdálo trochu vratké a tlumič i přes utlumenou polohu při šlapání pohupoval víc, než by se mi líbilo. Celkově jsem se na kolo nějak nemohl "poskládat". Řešil jsem to přepnutím zpět do sjezdové geometrie, která mi svou délkou seděla i při výjezdech. 

Částečně to ale bylo způsobeno tím, že bych pro svých 192cm volil větší velikost rámu. Při případném výběru kola u Canyonu je tedy dobré věnovat pozornost správné velikosti. Naštěstí o tabulky s geometrií včetně doporučených velikostí k výšce postavy na stránkách výrobce není nouze.

S čím jsem měl ještě trochu problém, je možná až příliš mnoho voleb nastavení. Kromě dvou režimů geometrie je během jízdy třeba řešit ještě polohu komprese na tlumiči, a když se k tomu v tempu v terénu přidá ještě brzdění, řazení a ovládání sedlovky, má člověk plné ruce práce.

Týkalo se to však hlavně momentů v endurově stavěných trailech, kdy se sjezd náhle střídá s krátkým výjezdem a je třeba zabrat i do kopce. Při běžné vyjíždce bude na správné nastavení během jízdy asi času dost. 

Pochvalu rozhodně zaslouží osazení jako celek. Výbornému chodu obou pružících jednotek sekundovaly i hodně zajímavé brzdy Sram Guide. Jejich chod je čitelný a i při dlouhých sjezdech nebylo znát měknutí kroku páky. K řazení Sram 1x11 asi není třeba nic extra dodávat, prostě funguje!

Menší výtku bych ale měl ještě k profilaci zubů na převodníku Race Face. Širší zuby nemají dostatečný profil, aby samy o sobě udržely řetěz a párkrát jsem musel řešit jeho spadnutí. Vodítko je zde tedy opodstatněné.

Chválit ještě budu, ať jsem jel v měkké lesní hlíně, nebo v kamení, mohl jsem se spolehnout na pláště Maxxis. Obzvlášť 3C směs je nekompromisní, i když hlavně na zadním kole nebude mít moc dlouhou životnost.