Pořádné projetí na gravelovém fullu, za který nedáte majlant. Jak vypadá a jak se jezdí na "obyčejné hlíně" od Kony?
Hej, hej, hej. Kona je známá tím, že už po nějaká desetiletí připravuje stroje pro opravdu tvrdé bajkovačky. Její vytříbený full Hei hei, na němž se naše redakce povozila, není zdaleka tím nejtvrdším kalibrem. Firma má zkušenosti jak se sjezďáky, tak s endury, a celkové její směřování u kol, kde je důležitá výkonnost jezdce, míří spíše ke sjezdům než ke stoupáním.
Projevuje se to tak i na jejích gravelech. Libre je rozhodně tvrdším gravelem a se silničkou má společné možná jen berany. A ty jeho k tomu mají čím dál více tvar vlaštovek. V minulých sezonách jsme se bavili i na modelu Rove, který prakticky ve všem obstál. Na rok 2021 přišla Kona s lehčí změnou a na Libre můžeme odkrýt ještě více terénu.
Libre má ve velikosti 52 pěkně kompaktní hliníkový rám s karbonovou vidlicí. Samotný rám překvapivě připomíná závodní-vrchařskou silničku. Tady platí, že čím je rám menší, tím je kolo hravější. Docela kuriózní změnou je, že se Kona u označení velikosti korektně nedrží délky sedlové trubky. Velikost 52 má pak tuto součást dlouhou jen 49 cm, právě díky čemuž je pak kolo více kompaktní. Pro stavbu samotného rámu Kona použila materiálovou klasiku v podobě zeslabovaných trubek ze slitiny 6061.
Výrazně se oproti Rove liší vidlice, která je celá z karbonu a aerodynamicky zploštělá. Přesto na ní nechybějí adaptéry na připevnění nosičů. Jde tak o velmi zajímavý univerzál vhodný jak pro turisty, tak pro sportovní jezdce.
U posedu se pak dostaneme na velmi podobné hodnoty a rozdíly jsou v řádu jednotek milimetrů. Rám Libre má například o půl centimetru delší zadní stavbu. Na jízdních vlastnostech velikost rámu není silně znát, od toho jsou tady jiné komponenty, které dokážou pěkně zahrát.
Kona u velikosti pohonu nic originálního nevymýšlela, což je dobře. Libre osadila Sramem, konkrétně gravelovou verzí řady Apex. Převodník o velikosti 40 zubů nestačí jen v případě, že byste z Libre chtěli mít silničku na špatné cesty. K takovému využití ale nastavení kola opravdu nesměřuje. Na štěrkové rovinaté cesty tato velikost bohatě stačí. Přehazovačka disponuje 11 pastorky v rozmezí 11-42. Díky tomu to máme dostatečný rozsah na vyjetí i techničtějších stoupání. Nicméně zůstává pravdou, že v krpálech, které si střiháme na bajku, budeme mít dost problémů. Pořád se počítá, že se budeme pohybovat po cestách a ne nějakém přírodním trailu.
Největším specifikem Libre jsou určitě jeho pláště WTB Riddler TCS o šíři 45 mm. Pro převod na bajkové poměry se jedná prakticky o velikost 1,8, což už je porovnatelné s tím, co vozíme na bajku. Silniční lehkost se nenávratně ztrácí, bajková pohoda nastupuje.
Podobně jako u konkurentů se musíme spokojit s obyčejnějšími ráfky, byť je WTB označuje ambiciózně KOM Light Team. Na gravelu u ráfků oceníme, když jsou bytelné, protože kvůli subtilnějším plášťům dostávají často více zabrat než na bajku. Velice dobře pak funguje sedlo, jež si zaslouží zmínění s ohledem na pohodlí, které poskytuje.
Překvapivou volbou jsou pouze mechanické kotoučovky TRP Spyre C. Pro cestování mechanika stačí, ale když chceme zkoušet, co nám kolo povolí, tak budou brzdy výrazným limitem.
Na hliníkovém kokpitu Kona toho mnoho zajímavého nenajdeme, leč jedno přece - na štěrkolet abnormálně krátký představec, který podporuje hodně krátký a vysoký úchop. Pro jízdu proto několik podložek putovalo nad něj.
Sedlovka je v této cenové relaci logicky hliníková, byť by karbon přinesl určitě výrazně větší pohodlí, ale to už je na každém z vás, co se rozhodnete na kole případně vyměnit. Takové sedlo WTB Volt bude vyhovovat spoustě bikerů a nad jeho výměnou uvažovat primárně nebudou, byť jde jen o základní nejtěžší ocelovou verzi.
Když už jsme u té váhy, tak testovaná dvaapadesátka bez pedálů vážila 9,8 kg.
V dnešním srovnání konkurence jsme k testované Koně vybrali trojici různorodých soků od značek Author, Orbea a Kross...
Libre dostalo pořádně naloženo, byť převážně na domácích tratích jihovýchodně od Prahy. Pokořilo ke 400 kilometrům, takže se jedná nyní už o pěkně zajetou testovačku.
Vzhledem k absenci bezdušovosti jsem zvolil méně komfortní, ale bezpečnější tlak, který činil kolem 38 PSI. Plášť komfortní šíře 45 milimetrů pak na asfaltu odvaluje téměř ideálně, neboť se téměř v místě styku „nerozplácává“, v terénu pak přeci jen něco odpruží. Pro ideální fungování, kam vede stroj svojí filozofií, by byl potřeba ještě nižší tlak a bezdušový plášť. Bohužel ale platí, že jízda přes kořeny na plášťových gravelech připomíná běh po rozpálených uhlíkách. Nespálí se pak opravdu jen hodný.
Posed na kole je opravdu dost neobvyklý. Byť tu máme turisticky zvednutý představec, tak se řídítka nacházejí stále pod úrovní sedla. V takové výši se nacházely též u starších modelů jiných značek, které se naladily více na sportovní a méně na zábavní notu. Posed také ovlivňuje výrazný sloping rámu a sedlovka zůstává poměrně vysunutá.
Na silnici po rovině je poměrně velkým úkolem najít způsob, kterak se na kolo sportovně srovnat. V porovnání se silničním kolem tady máme něco opravdu jiného, jezdec těžko zaujme aerodynamickou polohu a celkově kolo nemá vůbec tendenci jet rychle. Převodník o velikosti 40 zubů se najednou zdá být naprosto postačující. Parťákům se sportovnějším gravely ale budeme stíhat, takže se nejedná o žádný velký hendikep. Nejlepší je se po rovině na asfaltu svézt hezky v háku a poté ukázat v terénu, který gravel je králem.
Ve stoupáních by se sice mohla negativně projevit vyšší váha stroje, ale dost možná narazíme na jinou potíž. Libre láká k projetí trailů, které jezdíme na bajku, ale převody má pořád ryze gravelové. Z příjemné projížďky se tak může stát silový trénink.
Libre je jasně nejsilnější v točivých trailech, dokonce ani nemusejí být dokonale hladké. Pocitově velmi krátká geometrie s představcem bajkových rozměrů vás dožene téměř k tanci. Kona bleskově mění směr, snadno se na ní vybírá vhodná stopa, a navíc opravdu něco odpruží.
Sedlo WTB Volt sice na první pohled působí jako masivní a široká zbytečnost, ale jeho funkci objevíme až v typicky českém terénu. Stačí najet na rozbitou polňačku a pohodlně se usadit na celou jeho plochu. Sedlo pobere opravdu hodně vibrací a je prvkem, který hodně pomůže.
Do kopce kolo stoupá solidně, po rovině přímo baví, ale možná malinko zklame ve sjezdu. Oproti konkurentům musíme opravdu vynaložit výrazně méně energie na pohlcování vibrací, ale trochu zbytečně nás limitují mechanické kotoučovky. Pro sportovnější gravel, kde se počítá, že se pojede opravdu jen po šotolině a jezdec chce najíždět kilometry a převýšení mimo silnice, by dostačovaly. Tady se ale brzy dostaneme na limit.
Ještě širší řídítka se vypoulenými oblouky překvapivě jízdu také neusnadňují. I s menší šíří bychom měli nad kolem dostatečnou kontrolu, akorát nabízejí častější držení za páky. V prudších a rozbitějších sjezdech je ale třeba se držet dole, protože se tak zbavíte hodně vibrací.
Ostatní komponenty uspokojí – s přihlédnutím, že tu máme hliník za téměř 50 tisíc. Plášť WTB Riddler TSC má poměrně standardní vzorek a liší se od konkurentů hlavně svou šířkou. Na druhou stranu bychom mohli čekat, že právě i vzorek se bude dost lišit od konkurence.
Nejlepší přirovnání, jak se Libre liší od jiných – sportovních gravelů poskytne příměr, že se jedná o full mezi hardtaily na stejných zdvizích. Ve stoupáních stíháme, byť nějaký watt budeme muset přidat, z kopce disponujeme pak větší jistotou a pohodlím. Dá se jet i rychleji, ale není to samospásné.
V posledních odstavcích se tedy můžeme obligátně zeptat: pro koho Libre je? Asi to není cesťák, protože svým nastavením nepodporuje dlouhé štreky. Sice poskytne pohodlí, ale určitě se mu nelíbí na rovině. Na výletech po cyklostezkách se trochu nudí, protože dodává jistotu. Chce do lehkých trailů.
Mohl by po něm tedy sáhnout někdo, kdo se vyžívá v drsnějším ježdění ve stylu např. enduro a hledá rozšíření obzorů. Takový člověk najde dostatečně drsné terény jen v pár lokalitách, což může být v rámci popracovního vyvětrání problém. Přes týden může vzít gravel a v klidu se prohnat za městem. Zkoušet, kam ho tohle zjednodušené kolo pustí, a přitom si mimoděk zvyšovat fyzičku.
Konu Libre můžete mít celkem v pěti různých velikostech počínaje 50 cm a konče 58 cm. Maloobchodní doporučenka je na ní letos kulantních baťovských 49 999,- Kč s tím, že aktuálně jsou u prodejců skladem a to je v dnešní době celkem nevídaný jev. Komplet podrobnosti můžete studovat na webu českého zastoupení www.kona.cz.
Americký Trek se letos rozhodl, že dá brouka do hlavy všem, kteří to se silniční cyklistikou myslí opravdu vážně. Po loňském představení nové aero silničky Madone tak letos přišla na řadu ještě…
Celý článek…Čeká vás především kvalitní horský trénink ve společnosti závodníků profi pelotonu. A také semináře, péče špičkových techniků, fyzioterapeutů a masérů, sauna, dobré a zdravé jídlo. Prostě top…
Celý článek…Královnou Harrachova se v rámci domácího šampionátu stala Jitka Čábelická z týmu Gapp Systém – Kolofix. Do... Příspěvek Titul mistryně republiky obhájila Jitka Čábelická pochází z Dámynakole.cz
Celý článek…Sedm českých cyklistů bude reprezentovat Českou republiku na olympijských hrách v Paříži. V silničních závodech se...…
Celý článek…Krásné a funkční. To je nový model Orbea Diem, s nímž budete ve městě za bohy...
Celý článek…Zcela nové Turbo Porto je více než jen nejužitečnější a nejvýkonnější nákladní elektrokolo ve své kategorii. Je pečlivě zpracováno tak, aby bylo nejvýkonnějším, nejpropracovanějším a nejkrásnějším…
Celý článek…