TEST: Kross Earth 2019 - první dojmy

První jízdní dojmy

Pří jízdě model sezony 2019 přesvědčil. A možná i předčil.

Už po nasednutí dává tušit, že se jedná o moderní závodní stroj. Delší posed v kombinaci s řidítky šířky, jež je standardem pro současné XC stroje, dávají jezdci pocit, že je potřeba zejména ve stoupáních pořádně přišlápnout a ne se jen toulat krajinou. Škoda jen, že kola v této verzi nejsou nikterak lehoučká, protože by byl pocit rychlosti ještě dokonalejší. Podobně to platí i z kopce. Pilotáž nevyžadovala žádnou větší adaptaci, ba naopak bajk nutil z kopce jezdit ještě rychleji než obvykle, aby využil svého přepákovaného jednočepového odpružení. Dobře fungující zadní stavba, nízko položené těžiště biku a "položená hlava" sváděly k tomu si radostí poskočit.

Celkově se jedná o rychlý, ale i docela hravý full, nová taktika používat na přední a zadní kolo trochu jiný vzorek pláště se nejeví jako slepá marketingová ulička, na suchém terénu plném listí kolo neklouzalo, i při ostrém zatáčení oplývalo jistotou, pozor se muselo tak jen dávat na to, co leží pod listím. Ve stoupáních po zpevněných cestách a asfaltu i přes fungující zamykání zadní stavby a váhu s pedály lehce nad 10 kilogramy, nedosahovalo kolo přeci jen hbitosti hardtailů, ale na technicky náročnějších tratích bude na něm závodník bezpochyby získávat, případně na kořenech šetřit síly. Převodník mající dnes docela oblíbených 34 zubů postačuje ve všech terénech, kdyby výrobci vždy volili v kombinaci s Eaglem takovou velikost, málokdo by si asi stěžoval.

Jediné, co by mohlo dělat potíže, zejména tedy chlapákům s nohama většíma než zhruba č. 43, je kopání patami do zadní stavby. S mou nožkou č. 42 to problémy nečinilo, pokud jsem nevezl neoprénové návleky, těmi jsem pak trochu o horní vzpěru zachytával.

Kross Earth lze opravdu považovat za dospělé a vyladěné kolo, jež alespoň při prvních kilometrech nezklame. Testovaný kus byl ale pořád jen prototyp, takže se už moc těším na další testování Earthe. A tím by měl být nejvyšší týmový model!